Přijdu si jak nahá opice v zoologické zahradě

Orgasmus probíhá u každého jinak, vše zde jsou příčiny a následky, jsme tím, jaké máme priority, ženy mají jiné priority než muži, a proto je pro ně dosažení orgasmu často problémem, v mnohém platí přímé úměrnosti, třeba čím více je člověk sexuálně aktivní, tím snadněji dosahuje orgasmu, a ženy jsou v sexu spíše pasivní. Orgasmus je dosažení sexuálního vrcholu, je to jako obtížný výstup na vysokou horu, pasivní člověk místo výstupu na vysokou horu, bude sedět doma u televize nebo internetu.

Sportovci mají často orgasmus. Většina lidí nejsou sportovci, ale jsou to pasivní konzumenti, a to je příčina jejich problémů s tím že nedosahují při sexu orgasmus. Dalším problémem zde jsou nemoci tělesné a psychické, nemoc zablokuje chuť na sex, a tím zablokuje i orgasmus. Některé ženy se naučili předstírat orgasmus, aby udělali mužům radost, pro ženy není problém zahrát divadlo, mají pro to veliký talent.

Často je slyšet, že orgasmus není pro život vůbec prioritní, a že bychom se měli prioritně starat o to, co je pro nás prioritní, co je ale pro nás nejvíce prioritní? Priority určuje situace, ve které existujeme, jelikož každý existuje v jiné situaci tak je běžné, že se v prioritách mnoho lišíme, pro někoho je prioritou kariéra v úzké specializaci a pro jiného je prioritou jeho koníček. Mluvit o intimních záležitostech je pro nás problémem, protože se stydíme před cizími lidmi, proto mluvíme o politice, nebo o tom co sledujeme v televizi. Orgasmus rychle skončil, a přichází únava, jak po sexu odpočíváme, tak je zde myšlenka, a co bude dále?

Realita je o zabíjení času, a nakonec čas zabije nás, zabíjení času lze rozdělit na příjemné a nepříjemné zabíjení času, sex, ve kterém je orgasmus je příjemné zabíjení času, jsme zde dočasně po smrti zde už nic není, je třeba prožít život svobodně a příjemně, pokud jsi zdravý a mladý neboj se zabíjet čas pomocí sexu spojeného s orgasmem. 

Kde jsou ty doby, kdy muži měli na vodítku ženy, nevládnou zde už muži, ale všemu vládnou jenom ženy, jak k tomu došlo, to musí mít nějakou příčinu? Tou příčinou je to, že ženy dostali vysoké vzdělání, manželka jde s kamarádkami do kavárny a muž zatím doma; uklízí, vaří, stará se o děti a psa, když žena přijde domů z kavárny, tak vše zkontroluje a přidělí muži další úkoly.

Běda mužům, kterým ženy vládnou, podívejme se na statistiky sebevražd, zde je jasná ukázka toho že ženy vládnou mužům, muži ze zoufalství páchají sebevraždy a nedožívají se ani starobního důchodu díky velikému vyčerpání. Nebo se podívejme na zlatokopky, najdou si bohatého muže a udělají vše pro to, aby jej oškubali o jeho bohatství, kam nemůže čert, tam nastrčí mladou ženu.

Muži přiznejte si to, že vám ženy vládnou, žena vám sebere vaši výplatu a dá vám malé kapesné, aby si ona mohla dovolit utrácet za parádu, a za chození do kavárny s kamarádkami. Sexuální symbol je mužská či ženská celebrita, obvykle herec, hudebník, modelka, idol teenagerů či sportovec, který je považován za sexuálně přitažlivého. Ve vnímání a formování tohoto pojmu hrají roli masmédia. Termín byl poprvé použit v souvislosti s popularitou hereckých hvězd, především s herečkami.

Ženy ve snaze ulovit hodnotného muže, mnoho koukají do zrcadla, a upravují mnoho svůj povrch, obarví si vlasy, nechají si udělat veliká prsa, nosí vysoké podpatky, minisukně, veliké výstřihy atd. Jakmile je muž polapen do manželství, tak se ženy změní, a už nedbají o to, aby hezky vypadali, najednou je z hubené blondýnky, tlustá černovláska. Blondýnky jsou jako masožravé květiny, a muži jsou jako mouchy, komu není rady, tomu už není pomoci. 

Neustále jsou zde problémy s muži a tak bychom mohli konečně vytvořit civilizaci bez mužů, na rozmnožování by zde byl jeden muž na deset tisíc žen, a on by jenom produkoval kvalitní semeno a to by se potom ženám dávalo aby mohli otěhotnět, muži co produkují semeno, by byli izolováni na tajném ostrově a ženám by se mediálně tvrdilo to, že muži evolučně vyhynuli, a tak se musí ženy obejít bez mužů, pokud by se narodil ženě chlapec, tak by se utopil, nebo by se poslal na ostrov, kde muži produkují semeno. Tím pádem by už byli zbytečné plavky a ženy by se opalovali a koupali nahé, nikomu by už nevadili minisukně.

Logicky by se změnila; kultura, politika, ekonomika atd. Módní a kosmetický průmysl by zkracoval, když by zde nebyli už muži, tak by pro ženy nemělo smysl dbát o módu a krásu. Není to nijak nová myšlenka byl natočen film Sexmise v roce 1983. Už by zde nebylo slyšet, jsem jenom žena. Konečně by zde skončili muži s problémy, že to má malé, nebo že je panic, a má to na nic. 

Když je zde; Antikrist, antikoncepce, antivirus, antikvariát, antika atd. tak zde logicky musí být i antiláska, mnozí by mohli namítnout, že antiláska je nenávist, tak tomu ale není, antiláska není nenávist. Antiláska je to co bojuje proti lásce, tak jako antivirus bojuje s viry. Láska je virus, který způsobil to, že jsme psychicky nemocní a máme deprese, je třeba zabezpečit lidskou psychiku, pomocí Antilásky.

Vytvoříme ministerstvo Antilásky, a tak vše zabezpečíme u nás před nákazou jménem láska, jak si to uděláme, takové to zde i budeme mít. Většina lidí nemá správné vědomosti o tom, co je to láska, všimněme si toho, že láska je tam kde je svoboda, tam kde není svoboda, tam není ani láska, a je zde jenom odměna a trest, protože to pro manipulaci s otroky stačí.

Svobodné je to co má možnost volby z více možností, a může nabídku odmítnout. Svoboda zde není zadarmo, to co svobodné, musí soutěžit a bojovat, s konkurenty a nepřáteli, otroctví to je svoboda zadarmo, čím více chcete být svobodní, tím více budete muset soutěžit a bojovat. Pokud hledáme marně lásku, tak hledáme vlastně svobodu, a tím ale budeme muset bojovat a soutěžit jinak svobodu nezískáme.

Láska má velikou hodnotu, a tak není zadarmo, otroctví je zadarmo, protože nemá žádnou hodnotu. Vyhnání z přírodního ráje do civilizace, to je ztráta svobody výměnou za jistoty a výhody, podepisujme mnoho smluv, abychom získali výhody a jistoty, a tím přicházíme o svobodu, a stávají se z nás otroci toho, co milujeme.

Co je to přísaha věrnosti, je to smlouva o tom, že budeme otroci jednoho pána, a budeme mu věrně, trvale otrocky sloužit, pokud přísahu otrocké věrnosti porušíme, tak nás otrokář za to tvrdě potrestá, o tom to zde je, že moc na bezmoci postavená je. Dobrota je žebrota, máte malou kupní sílu, protože jste ekonomickými otroky, mnoha otrokářů ze západu, a zisk z vaší práce získávají vaši lakomí otrokáři.

Sháníte práci několik měsíců, a nemáte za to žádnou odměnu, a máte z toho akorát deprese, že jste zde jenom zbožím, o které zaměsnavatelé nestojí, protože nejste podle představ zaměsnavatelů. Tento svět je o bublinách, které praskají, vše se zde nafukuje, a potom exploze následuje, co jsou to; války, konflikty, katastrofy, krize, krize to vše jsou bubliny, které explodovali. Politika, nábožensví, filosofie, ekonomika, věda, technika, programy atd. to vše je jenom divadlo a obchod, ve kterém je dobrota žebrota. Láska je zde už jenom za peníze, když nemáš peníze, tak je z tebe ubožák, který už brzo skončí v krematoriu.

Ano, každý den potkávám dělníky. Poslední dobou jsem z toho docela dost sexuálně podrážděná. Pracovně jezdím do vedlejšího města. Stavím na jednom parkovišti, kde se k mé smůle shlukují dělníci. Je tam také malý obchod, kam si chodí dělníci pro jídlo. Mně by byli naprosto volní, kdyby na mě nekoukli jako na idiota.

Ale pokaždé když vylezu z drahého auta, tak na mě koukají. Něco si říkají a zase na mě koukají jako by mě očima vysvlékali. Když odjíždím z parkoviště tak si mohou ukroutit hlavy. Nezbývá nic jiného než to ignorovat, dělat že jsou vzduch. Nevím, že je ani neodradí ten můj pyšný výraz? Dělníci nejsou pro mě sexy. Jsou to ubožáci. Vysokoškolák se za ženskou podívá, řekne si pěkná a jde si svou cestou.

Tihle z toho mají bohužel Vánoce, jako kdyby nikdy neviděli sexy ženskou. Nejhorší to ale je, když si jdu koupit oběd, nic lepšího v okolí není a vaří tam dobře. Jenže když tam vejdu, přijdu si jak nahá opice v zoologické zahradě. Fronta dělníků, sem tam, se objeví nějaký důchodce, jinak tam o vysokoškoláka nezakopnete. Takže je asi jasné, jak to vypadá. Čumí všichni jenom na mě, někdy mě i zdraví, a to nemluvím o tom nechutném důchodci, který tam den, co den pije tvrdý alkohol, a pak mi mele nějaký ubohý nesmysly s dojmem, že mě to zajímá. Snažím se tvářit co nejvíce; povýšeně, namyšleně, nepříjemně atd.

Bohužel to vůbec nepomáhá. Nenosím krátké sukně a veliké výstřihy. Obávám se, že by se tohle dělo i kdybych tam přišla v pytli. Fakt už nevím, jak víc jim mám dát najevo, že jsou pro mě naprosté nuly. Je mi to psychicky nepříjemné. Někdy se i stydím sama za sebe, že jsem toho součástí, že s nimi jím to stejné jídlo a piji stejné nápoje, připadám si už jako levná prostitutka, co loví na parkovišti zákazníky.

Žijeme v tržní společnosti, a pokud je zde sex na prodej proč by zde nemohli být děti na prodej, žena by porodila dítě, a to dítě by šlo do obchodního domu a zde by se prodalo a žena by dostala za dítě peníze a logicky by i zaplatila daně a poplatky za prodej, pokud by se dítě neprodalo, tak by se dítě eliminovalo jako zbytečný produkt. Na dítě by se vztahovala logicky dvouletá záruka a nespokojený zákazník by dostal peníze nazpět a vrácené dítě by se eliminovalo jako neprodejný produkt.

Jaké by to mělo následky pro naši kulturní civilizaci, když by v obchodním domě byli děti z celého světa, a u každého dítěte by byli doložené parametry rodičů. Bylo by to, jako když si kupujete mobilní telefon, chudák by si koupil levné dítě a bohatý člověk by si koupil drahé dítě.

Čtěte dál

PředchozíDalší