Všichni hledají marně štěstí, a přitom je štěstí všude okolo nich a oni jej nevidí, to logicky musí mít nějakou příčinu? Tou příčinou je psychická nemoc, čím více poznávám lidi tím více poznávám jejich psychické nemoci, psychicky zdravý člověk je špatně diagnostikovaný pacient! Jak vlastně evolučně došlo k tomu, že je každý člověk psychicky nemocný?

Problémem je to že se vše kopíruje, a tak se kopírují naše chyby, kdy rodiče předávají dětem svoje chyby a tím je zde začarovaný kruh psychických nemocí. Léčit je možné psychicky člověka, pokud člověk neumí ještě mluvit, jakmile se naučí člověk mluvit tak už jej není možné psychicky léčit.

Mluvení vede k tomu, že psychická nemoc zapustí hluboké kořeny a tím je jakákoli snaha o léčení psychiky marná a zbytečná. Proč psychicky nemocný člověk nevidí okolo sebe štěstí? Příčinou je zde víra v teorie, které v praxi nefungují, teorie je návyková droga, která dělá z lidí blbce a jak každý ví, tak nejhorší je srážka s blbcem.