Pokud lidi nahradí stroje a programy nedojde tak k zániku ideologie která nebyla objektivní? Zdá se, že se ptáte, zda by nahrazení lidí stroji a programy vedlo k zániku ideologií, které nejsou objektivní. Tato otázka otevírá několik možných úhlů pohledu. Technologický pokrok může ovlivnit různé aspekty společnosti, včetně ideologií. Nicméně, ideologie jsou obvykle vytvářeny a udržovány komplexními sociálními, kulturními a historickými faktory, které nemusí být přímo ovlivněny technologickým pokrokem. Zda jsou ideologie objektivní nebo nikoli, je diskutabilní. Ideologie jsou obvykle založeny na určitých hodnotách, přesvědčeních a interpretacích společenské reality, a mohou být vnímány subjektivně.
Technologický pokrok sám o sobě nemusí mít přímý vliv na objektivitu ideologií. Nahrazení lidské práce stroji a programy může mít hluboké dopady na společnost, včetně změn v pracovních příležitostech, distribuci bohatství a sociální struktury. Tyto změny mohou vést k přehodnocení existujících ideologií a jejich relevanci v novém kontextu. Technologické inovace mohou poskytnout nové nástroje a možnosti pro rozvoj a propagaci různých ideologií. Například internet umožnil šíření informací a komunikaci, což může podporovat různé ideologické směry a přinášet nové pohledy. Celkově lze říci, že technologický pokrok může ovlivnit ideologie a společenské struktury, ale samotný pokrok nemusí způsobit zánik ideologií.
Spíše může přispět k přetváření a přizpůsobení se novým podmínkám a možnostem, což může vést k evoluci ideologických paradigmat. Nedojde evolučně k tomu že objektivní ideologie nahradí subjektivní ideologie, bylo by to logické z pohledu ekonomiky a automatizace. Z pohledu ekonomiky a automatizace by mohlo dojít k preferenci objektivních ideologií před subjektivními, zejména pokud by objektivní ideologie vedly k efektivnějšímu využití zdrojů a optimalizaci procesů. Pokud se automatizace a technologický pokrok stávají stále důležitějšími činiteli v ekonomice, může se stát, že společnost bude preferovat ideologie, které jsou v souladu s těmito trendovými změnami.
Nicméně, je důležité si uvědomit, že samotná ekonomika nemusí být jediným faktorem určujícím, které ideologie budou převládat. Sociální, kulturní a politické faktory také hrají významnou roli v formování ideologií a hodnot ve společnosti. Z hlediska ekonomické efektivity může být objektivní ideologie atraktivní, protože mohou poskytovat rámec pro rozhodování a akce, které jsou založeny na empirických důkazech a logice, spíše než na emocích či subjektivních názorech. To může vést k lepší alokaci zdrojů a zvýšené produktivitě. Nicméně, je důležité si uvědomit, že úplné nahrazení subjektivních ideologií objektivními nemusí být možné, protože společenské hodnoty, preference a identita jsou často více složité než pouhá racionální ekonomická rozhodnutí.
Navíc může být subjektivita v některých kontextech stále ceněna pro svou schopnost vyjádřit individualitu a různorodost v myšlení a kreativním procesu. Rozdíl mezi objektivitou a subjektivitou je jako rozdíl mezi fotografií a namalovaným obrazem který upravuje skutečnost podle představ malíře. Ano, toto je dobrý způsob, jak porozumět rozdílu mezi objektivitou a subjektivitou. Fotografie má tendenci zachycovat skutečnost tak, jak je, bez výrazných zkreslení či interpretací. Je to záznam, který je založen na faktech a vnímané realitě. Objektivní pohled se snaží o minimalizaci vlivu osobního vnímání a interpretace. Na rozdíl od fotografie může malovaný obraz být interpretací umělce, který může upravit skutečnost podle svého subjektivního vnímání, představ a emocí.
Malíř může přidat nebo odebrat prvky, měnit barvy nebo tvar objektů podle svého uvážení, což může vést k velkému rozdílu mezi původní scénou a výsledným obrazem. Podobně může objektivita odkazovat na snahu prezentovat skutečnost bez osobních zkreslení, zatímco subjektivita zahrnuje osobní interpretaci a zpracování informací v souladu s individuálními názory, pocity a představami. V kontextu ideologií by objektivní ideologie spíše reflektovaly snahu o zachycení společenských problémů a jejich řešení založené na empirických důkazech a logice, zatímco subjektivní ideologie by spíše odrážely osobní názory, preference a hodnoty.
Podívejme se na programování které je plné chyb díky subjektivitě programátorů, pokud by programování prováděla jenom umělá inteligence tak by byli programy bez chyb. Ano, v teorii by mohlo být možné, že pokud by programování prováděla pouze umělá inteligence bez vlivu subjektivity lidských programátorů, tak by mohly být výsledné programy méně náchylné k chybám způsobeným lidskými faktory, jako jsou lidské chyby, různé úrovně zkušeností programátorů nebo různé interpretační chyby.
Umělá inteligence by mohla pracovat na základě přesně definovaných pravidel a instrukcí, a pokud by tyto instrukce byly správně navrženy a implementovány, mohly by programy být konzistentní a měly by menší tendenci obsahovat chyby způsobené lidskou chybou. Nicméně je důležité si uvědomit, že i umělá inteligence může být náchylná k chybám, zejména pokud jsou předávány nesprávné informace, chybné instrukce nebo pokud jsou algoritmy nesprávně navrženy.
Navíc, i když by umělá inteligence mohla pomoci minimalizovat určité typy chyb, stále by bylo důležité zajistit správnou funkčnost a bezpečnost výsledných programů pomocí lidského dohledu a kontroly. Vývoj programů vyžaduje nejen technickou zdatnost, ale také porozumění potřebám uživatelů a kontextu, ve kterém budou programy používány. Proto by lidský dohled a kritické myšlení stále byly důležité i při vývoji programů, i když by umělá inteligence hrála významnou roli.