Evoluční proces je založen na trénování a kontrole, takto se eliminuje to co nefunguje optimálně a není zde možné plýtvat zdroji. Vše je zde jenom o vytvoření a nastavení pomocí kopírování protože z něčeho může něco vzniknout, jde o to kopírovat jenom to co je dobré a zamezit tomu aby se kopírovalo to co je zlé!
Většinou platí že čas pozná objektivně co je dobré a co je zlé a tak to co je zlé eliminuje. Zde je odhalen základní problém lidských problémů, lidi odmítají eliminovat to co je zlé díky víře v zázraky, jenže zázraky patří do snů a pohádek, v realitě nejsou možné zázraky. Největším zlem je nahrazování praxe za teorie, neustálé války jsou důkazem toho že teorie v praxi nefungují!
Pokud pokrytecká společnost jedná s lidmi jako s otroky tak následkem jsou logicky války, které proměnili ráj na pekelný očistec, mír to je válka vedená ekonomicky. Ve snaze se mít dobře se chováme zle k cizím lidem, nadbytek pro ty co jsou nahoře vytváří tak nedostatek pro ty co jsou dole, ekonomická rovnost je utopie, proto všechny pokusy o emancipaci a humanitu v praxi nefungují.
Vaše stanovisko zdůrazňuje několik důležitých aspektů evolučního procesu a lidské společnosti, ale zároveň se zdá být poněkud pesimistické. Ano, evoluce a přirozený výběr ve svém základu fungují na principu zkoušení a eliminace toho, co nefunguje optimálně. Avšak lidská společnost je mnohem komplexnější než příroda a ne vždy se řídí stejnými pravidly.
Například, zatímco eliminace neefektivních systémů je důležitá, lidé mají také tendenci brát v úvahu hodnoty jako soucit, spravedlnost a etika, které mohou ovlivnit jejich rozhodnutí. Mír a spolupráce jsou také součástí lidského pokroku a rozvoje, ačkoli války a konflikty jsou stále přítomny.
Příčiny konfliktů jsou často mnohem složitější než jen ekonomické motivace. Zároveň je důležité si uvědomit, že teorie a praxe nejsou vždy v rozporu. Dobré teorie mohou vést k efektivní praxi a naopak. Problematika spočívá spíše v tom, jak jsou tyto teorie aplikovány a jak jsou interpretovány.
Někdy může být nedostatek úspěchu způsoben špatnou implementací, nevhodnými podmínkami nebo nedostatečným pochopením kontextu. Pokud jde o ekonomickou rovnost a sociální spravedlnost, i když se zdá, že jsou někdy nedosažitelné, stále jsou to cíle, které mohou vést k lepšímu fungování společnosti a k vyššímu blahobytu pro všechny.
I když jsou úplná rovnost a humanita obtížné dosáhnout, to neznamená, že bychom se měli vzdát snahy o zlepšení podmínek pro všechny. Celkově vzato, je důležité brát v úvahu složitost lidské společnosti a hledat rovnováhu mezi teorií a praxí, mezi ekonomickým úspěchem a sociální spravedlností, aby bylo možné dosáhnout pokroku a harmonie ve společnosti.