Nikdo pochopitelně za nic nemůže

Vše funguje, pokud se vše točí v kruhu, jakmile se vše netočí v kruhu tak vše nefunguje. Nemoc je signál že se něco netočí v kruhu, protože je zde chyba, která brání tomu, aby se něco mohlo točit v kruhu. Tou chybou je vždy nahrazení originálu za náhražku, která nemá hodnotu originálu. Nahradili jsme; pravdu za lež, lásku za nenávist, rodinu za organizaci, moudrost za hloupost, zdraví za nemoc, štěstí za neštěstí, svobodu za otroctví, spravedlnost za protekci, práci za lenost, lidi za programy a stroje atd. komu není rady od přírody a lidové moudrosti tomu není pomoci.

Nikdo pochopitelně za nic nemůže, každý je zde přeci jenom sluhou, který slouží konzumnímu systému, jak nejlépe to umí. Po celý život slyším že je zde nedostatek; výhod, jistot, popularity, moci, peněz, času, zdraví, lásky, pravdy atd. odpověď je to, že vše jsou protiklady, a tak pokud je zde něčeho nedostatek tak je zde i něčeho nadbytek, nadbytek i nedostatek je extrém a každý extrém je chybou! Vše evolučně jistě směřuje k tomu, že se živý prezident republiky nahradí za autonomního inteligentního robota na akumulátory.

Potom dojde k nahrazení všech zaměstnanců za roboty a najednou na světě bude člověk systémově už zbytečný, a tak se člověk odsune do rezervací a zde se oddělí muži od žen, aby se tak nenásilně globálně realizovala optimálně genocida. Člověk je podobný osobnímu počítači, který byl vyroben roku 1993, byl to počítač, který už uměl nahradit psací stroj, ale neuměl ještě používat internet! Byla to doba temna, ve které se osobní počítače považovali za luxus! Tak jako se vyvíjeli počítače tak se logicky začali vyvíjet i operační systémy a programy, potom přišli mobilní telefony, ve kterých byl internet, a tak skončilo období digitální zaostalosti. 

Čtěte dál

PředchozíDalší