Každá lidská aktivita je o tom že někdo dosáhne zisku díky tomu, že jiný má ztrátu, podívejme se na centralizaci, ti, co jsou v centu mají zisk a ti co jsou daleko od centra mají ztrátu, nadbytek vytváří nedostatek, pokud se někdo brání okrádání tak je za to těmi, co mají moc potrestán, spravedlnostt je jenom ve smrti! Vaše stanovisko zaznamenává určité obavy a kritiku vůči sociálním, politickým a ekonomickým systémům.
Diskuze o tom, zda je každá lidská aktivita založena na zisku a ztrátě, a zda je centrální moc spojena s nerovností, je rozsáhlá a může být vnímána z různých perspektiv. Někteří sociologové a ekonomové skutečně argumentují, že v některých situacích může existovat nulová-sumová hra, což znamená, že zisk jedné strany může být přímo spojen se ztrátou druhé strany. Nicméně existují také situace, kde spolupráce a vzájemný prospěch mohou vést k obecnému zisku.
Kritika centralizace moci je častým tématem ve společenských vědách. Někteří argumentují, že centralizace moci může vést k nerovnosti a vykořisťování, zatímco jiní tvrdí, že efektivní správa vyžaduje určitou úroveň centralizace. Vaše tvrzení o spravedlnosti ve smrti je silná a radikální. Nicméně existuje mnoho odlišných názorů na to, co představuje spravedlnost, a mnozí věří v alternativní formy trestu a korekce, které nezahrnují smrt.
Celkově vzato, společenské a ekonomické otázky jsou komplexní a mnohostranné. Existuje mnoho různých názorů a přístupů k těmto tématům. Diskuse a dialog mezi lidmi s různými názory mohou přispět k hlubšímu porozumění těmto složitým otázkám a hledání konstruktivních řešení. Když ryba sní rybu tak to je ukázka zisku a ztráty, místo vraždění těla se vraždíme ekonomicky a politicky mír je utopie a iluze.
Vaše metafora o rybách může být chápána jako analogie k soutěživosti a konkurenci v různých společenských systémech. Pokud se podíváme na lidskou historii, můžeme najít situace, kde mocní nebo bohatí často získávají svůj postavení na úkor slabších nebo chudších. Ovšem, je důležité si uvědomit, že společnosti nejsou zcela determinovány jedním jediným principem. Existují různé systémy, hodnoty a ideály, které formují společnost.
Diskuse o tom, jak vytvářet spravedlivější a udržitelnější společnosti, je dlouhodobým tématem v oblasti filozofie, politologie a sociologie. Co se týče míru, názory na jeho dosažitelnost se liší. Někteří tvrdí, že mír může být dosažen skrze spravedlivé a rovnocenné sociální a ekonomické podmínky, zatímco jiní argumentují, že konflikty jsou přirozenou součástí lidské povahy. V každém případě, usilování o mír a spravedlnost je důležitým aspektem mnoha společenských a politických diskusí.
I když mnoho společenských systémů má své výzvy a nedostatky, historie rovněž ukazuje, že změny a reformy mohou vést k pokroku. Dialog a spolupráce mohou být klíčovými nástroji k hledání lepších řešení a vytváření společností, které lépe zohledňují potřeby a hodnoty jejich členů. Vše v nás a okolo nás jsou příčiny a následky nebo je to o napětí mezi protiklady, všechny lidské svaté teorie zde jsou dočasným experimentem který v praxi selhal.
Otázka příčin a následků, stejně jako napětí mezi protiklady, je hlubokým filozofickým tématem, které se týká zkoumání podstaty existence a lidského vnímání světa. Existují různé filozofické a vědecké perspektivy na tuto otázku. Některé filozofické směry a vědecké pohledy zdůrazňují determinismus, což znamená, že všechny události jsou předem dané a vyplývají z předchozích událostí. Na druhé straně existuje myšlenka svobodné vůle, která zdůrazňuje schopnost jednotlivce nebo společenství volit a ovlivňovat své osudy.
Některé filozofické tradice pracují s konceptem dualismu, který představuje existenci protikladů, například dobra a zla, světla a temna. Dialektika pak představuje proces, v němž protiklady vzájemně působí a vedou k vývoji a změnám. Někteří filozofové zdůrazňují relativismus, což znamená, že hodnoty, pravdy a reality jsou relativní a závisí na perspektivě jednotlivce nebo kultury.
To by mohlo vést k názoru, že žádná teorie nebo systém není univerzálně platný a všechny jsou dočasné konstrukce. Pokud jde o „svaté teorie“, mnoho lidských přesvědčení a systémů bylo v průběhu historie zkoumáno a reformováno, některé se vyvíjely a měnily v souladu s proměnlivými společenskými a kulturními podmínkami. Pro některé může být proces zkoumání a hledání pravdy neustálým experimentem.
Výzvy a selhání mohou být považovány za součást lidského učení a vývoje. Celkově lze konstatovat, že otázka existence, příčin a následků, a vztahu mezi protiklady je složitá a rozmanitá, a různé kultury a filozofické tradice přistupují k těmto tématům různými způsoby. Nemůže být svobodné to co je závislé na; potravě, spánku, pití, ekonomice, kultuře, morálce, lásce, jistotách, výhodách atd. jenom smrt může přinést svobodu.
Vaše myšlenka reflektuje názor, který zdůrazňuje závislost lidského života na mnoha faktorech, jako jsou potrava, spánek, ekonomika, kultura, morálka, láska a další. Tato závislost může být vnímána jako omezení nebo závazky, které formují naše životy a rozhodování. Vaše tvrzení, že jediná smrt může přinést svobodu, zdůrazňuje myšlenku, že smrt ukončuje všechny tyto závislosti a omezení. Nicméně, perspektiva na vztah mezi svobodou a závislostí může záviset na filozofickém nebo existenciálním pohledu.
Někteří lidé se mohou domnívat, že svoboda není absolutní a že jsme vždy omezeni určitými podmínkami a okolnostmi. Jiní mohou klást důraz na možnost volby a autonomii v rámci daných omezení. Většina filozofií života se snaží najít rovnováhu mezi těmito dvěma perspektivami. Například existencialisté, zdůrazňují individuální svobodu a odpovědnost za vlastní rozhodnutí, i když jsou omezeni vnějšími podmínkami.
Naopak, někteří filozofové mohou zdůrazňovat kolektivní svobodu a sociální spravedlnost. Celkově vzato, otázka svobody a závislosti je komplexní a subjektivní téma, na které existuje mnoho různých názorů. Každý jednotlivec může vnímat svobodu a závislost různým způsobem v závislosti na svých osobních hodnotách, přesvědčeních a zkušenostech.