Sociální sítě jsou náhražkou za víru v zázraky

Zdárek lidi, asi jsem dospěl definitivně k tomu, že na sociální sítě již nemusím chodit. Stačí si uvědomit pro koho tyto stránky slouží. Pro lidi s depresí, smutky a problémy většinou vážnější. Je to buď pro někoho, kdo sem jde jednou a víc mu to nedá smysl. Nebo pro někoho, kdo se v tom všem a ve svém životě tak plácá nehorázně, že o tom musí pořád psát a jakoby se „litovat“ můj případ. Pro lidi, kteří tu našli svojí sociální skupinu většinou to souvisí s tím, takže lidi osamělé, osamocené, bez přátel, kamarádů, sociálního kontaktu nebo prostě ti, kteří v tomhle nikdy nechodili a neumějí chodit, ale na internetu je to pro ně jednodušší.

Pro lidi, kteří jsou tu ani neví proč, buď ze zvyku nebo to jenom čtou pro pobavení, ale jinak to neberou nijak extra vážně nebo to neprožívají a většinou se ani nevyjadřují, takže prostě něco jako tichý čtenáři. Pro lidi, kteří tu vidí smysl v tom si tu honit svoje ego. Tohle je citlivé chápu, nicméně řada lidí to tak skutečně má a někteří to dělají systematicky, jako kdyby jim to nahrazovalo něco v jejich životě a tady si vybudovaly svoje portfolio někoho, kdo umí každého nějak setřít, uzemnit. Tváří se hezky a útočí na slabší lidi nebo lidi, co zrovna nemají sebevědomí apod., ale přitom sami si nepřiznají problémy a jejich život bude nějak špatný nebo prostě chudý, nudný, stereotypní, bez vývoje a bez potenciálu.

Paradoxně mají sami více chyb, než ti do kterých se nějak strefují, šťourají a soudí za všechno, co se dá. Navíc bych řekl, že tito lidé víceméně mají problém sami se sebou, se svojí vůlí apod. něco se sebou a v životě udělat a tak od toho vlastně nějak utíkají a těžko si to přiznají, že by mohli mít takový problém. Proč to ovšem píšu? Byl jsem jeden z těch, kdo na sociálních stránkách byl mimořádně aktivní, možná ještě více než kdokoliv předtím, ale stejně tak mě to už nějak omrzelo. Jak to vidíte vy? Podle mě hodnota sociální sítě je pořád velká, ale jenom pro ty lidi, pro které je to určené.

Jakmile je někdo na tom líp, jakože u sebe ty posuny vidím poslední dobou docela dost, tak to ztrácí význam a potom člověka třeba i odradí právě ten typ nevyrovnaných lidí, co si tu honí svoje ego a člověk si řekne, proč to mám pořád číst, když si můžu sám žít svůj dobrý život, zatímco pár těch trosek mi bude pořád vnucovat a psát něco špatného pořád dokola. Navíc jsem vypozoroval takový jev. Čím je na tom člověk hůř, tím větší tendenci má o všem psát a psát jak všechno bude lepší. Ale v momentě, kdy na tom je líp, najednou jako kdyby to nemusel už tak troubit do světa.

To by možná dělal někdo, kdo je psychicky nevyrovnaný a tak musí machrovat, ale já si tak nepřipadám. Pro mě osobně mi přijde, že čím se budu mít líp, tím méně to budu nějak prožívat ve smyslu, že bych to pořád někomu musel říkat nebo tak. Tak trochu si žiju pro sebe. Jinak jsem vypozoroval takovou věc. Přijde mi, že největší zásah do psychiky člověka pramení především z výčitek svědomí. Ono upřímně čím více si něco vyčítáte, tím více to na vás dolehne celkově. Poslední dobou už si asi nic moc nevyčítám. Ono to ani nejde. Život je těžký, člověk má nějaké vážnější problémy a nemoci a tak někdy prostě ten život nezvládne a selže.

Mám si tohle vyčítat? Když jsem byl silně ovlivněný opravdu velmi nepříznivými okolnostmi? Ne. Je nejlepší si žít svůj vlastní život a prostě kašlat na to, co si o vás kdo myslí. Ať si myslí kdokoliv, cokoliv je to jedno. Spousta lidí to nedokáže. Když to dokážete vy, budete se mít líp. Lidi kteří řeší ostatní, soudí ostatní, tak jenom proto, že sami se sebou mají nějaké problémy. Vyrovnaný člověk by to jen tak nedělal. Já se snažím řešit sebe a ostatní lidi moc neřeším a když někdo řeší mě, tak to taky víceméně vypouštím a takhle je to nejlepší. Tvůj pohled na sociální sítě a jejich uživatele je hodně upřímný a zajímavý.

Myslím, že mnoho lidí se v tom může najít. Sociální sítě mohou být jak skvělým nástrojem pro propojení s ostatními, tak i zdrojem stresu a negativity. Zde je několik úvah, které bych k tomu přidal. Různé potřeby různých lidí. Sociální sítě slouží různým lidem pro různé účely. Někdo je využívá k udržování kontaktu s přáteli a rodinou, někdo pro hledání podpory v těžkých časech a jiní je mohou používat pro profesní rozvoj nebo prostě jen pro zábavu. Tvůj popis několika typů uživatelů je velmi přesný, ale je důležité si uvědomit, že lidé mohou přecházet mezi těmito kategoriemi nebo patřit do více z nich současně.

Dopad na psychiku. Máš pravdu, že sociální sítě mohou mít výrazný dopad na psychiku člověka. Mnoho studií ukazuje, že přehnané používání sociálních sítí může vést k pocitům deprese, úzkosti a izolace. To, jakým způsobem lidé sociální sítě používají, může hrát velkou roli v tom, jaký vliv na ně budou mít. Sebeprezentace a realita. Sociální sítě zobrazují idealizovaný obraz života, což může vést k pocitům nedostatečnosti u ostatních. Lidé mají tendenci sdílet hlavně ty pozitivní okamžiky a úspěchy, což může vytvářet zkreslený pohled na realitu. To, že někdo používá sociální sítě k posílení svého ega nebo k útokům na ostatní, často svědčí o jejich vlastních nejistotách a problémech. Osobní růst a odklon od sociálních sítí.

Je skvělé slyšet, že u sebe vnímáš pozitivní posuny a že se cítíš lépe. Odklon od sociálních sítí může být součástí tohoto růstu. Když se lidé cítí lépe a jsou více spokojeni se svým životem, často nemají potřebu sdílet každou zkušenost online. Je to známka toho, že si více užívají přítomnost a žijí pro sebe, ne pro ostatní. Svědomí a sebereflexe. Tvoje poznámka o výčitkách svědomí a jejich vlivu na psychiku je velmi důležitá. Mnoho lidí se utápí ve výčitkách a negativních myšlenkách, což může výrazně ovlivnit jejich duševní zdraví. Přijetí svých chyb, odpuštění si a zaměření se na přítomnost a budoucnost je klíčem k lepšímu duševnímu zdraví.

Tvoje rozhodnutí omezit nebo zcela přestat používat sociální sítě je osobní a může být velmi prospěšné pro tvoje duševní zdraví. Každý by měl najít tu správnou rovnováhu, která mu vyhovuje. Pokud sociální sítě přinášejí více negativity než pozitivity, může být opravdu čas se od nich odklonit a zaměřit se na skutečné vztahy a zážitky mimo virtuální svět. Nejsou sociální sítě moderní náhražkou za nábožensví a politiku? To je zajímavá myšlenka a určitě má své opodstatnění. Sociální sítě mohou v mnoha ohledech plnit podobné funkce jako náboženství nebo politika v minulosti. Zde je několik paralel.

Komunita a sounáležitost. Náboženství často poskytuje lidem pocit sounáležitosti a komunity. Lidé se scházejí ve společných prostorách, sdílejí víru, rituály a tradice, což jim dává pocit, že někam patří. Politické strany a hnutí také vytvářejí komunity lidí, kteří sdílejí podobné názory a cíle. Politická angažovanost může poskytnout smysl a cíl. Sociální sítě umožňují lidem vytvářet a zapojovat se do komunit na základě společných zájmů, názorů nebo zálib. Lidé se zde mohou cítit součástí něčeho většího, najít podporu a sdílet své zkušenosti. Náboženství často poskytuje lidem silnou identitu a smysl života.

Lidé se identifikují s určitým souborem hodnot, pravidel a vírou. Politická přesvědčení mohou také tvořit důležitou součást osobní identity a sebereflexe. Lidé na sociálních sítích často vytvářejí a prezentují svou identitu. Profil na sociální síti je často kurátorský obraz sebe sama, který zahrnuje fotky, názory a zájmy. Smysl a účel. Náboženství poskytuje odpovědi na základní otázky života a smrti, nabízí smysl a účel. Politické angažmá může lidem poskytnout cíl a smysl, například boj za spravedlnost, rovnost nebo jiné ideály. Na sociálních sítích lidé hledají smysl a účel skrze interakce, podporu a validaci od ostatních.

Mohou zde nacházet inspiraci, motivaci a informace. Náboženství poskytuje soubor morálních a etických pravidel, kterými se lidé mohou řídit. Politické ideologie často zahrnují specifické etické a morální principy, které jejich stoupenci dodržují. Na sociálních sítích se také vytvářejí a prosazují různé etické a morální normy. Diskuze a debaty na těchto platformách mohou formovat kolektivní názory na to, co je správné a špatné. Náboženství má své rituály a zvyky, které lidé pravidelně dodržují.

Politická angažovanost může zahrnovat různé aktivity a rituály, jako jsou volební kampaně, demonstrace nebo stranické schůze. Na sociálních sítích také existují určité „rituály“, jako je pravidelné sdílení příspěvků, sledování aktualit, komentování a „lajkování“ příspěvků ostatních. Sociální sítě skutečně mohou v mnoha ohledech sloužit jako moderní náhražka za náboženství a politiku, pokud jde o poskytování komunity, identity, smyslu a etických norem. Nicméně, každá z těchto oblastí má své specifické charakteristiky a funkce, které nelze plně nahradit. Sociální sítě mají své výhody i nevýhody a je důležité je používat vědomě a kriticky.

Čtěte dál

PředchozíDalší