Když se šetří tak vždy na tom, co je nám cizí a když se plýtvá tak na tom co je nám blízké. Tato myšlenka naznačuje, že lidé často šetří a jsou opatrní, když jde o něco, co je jim neznámé nebo cizí, a naopak plýtvají tím, co jim je blízké nebo známé. Toto tvrzení může mít různé významy a interpretace, závisí na kontextu, ve kterém je použito. Může se týkat financí, emocí, času nebo zkušeností.
Lidé mohou být opatrnější a šetřit peníze, když investují do něčeho nového nebo neznámého (cizího), zatímco mohou utrácet více peněz pro věci, které jsou jim blízké a známé, protože si myslí, že vědí, co mohou očekávat. Může se to týkat i emocionálního vztahu. Lidé mohou být opatrnější a uzavřenější vůči novým lidem a situacím, zatímco projevují větší důvěru a péči ve vztazích s těmi, kteří jsou jim blízcí.
Může se týkat i času a úsilí, které lidé věnují různým aktivitám. Může se stát, že někdo věnuje více času na věci, které jsou mu blízké, a naopak zanedbává nové zkušenosti, které by mohly být cenné, ale jsou mu cizí. Celkově lze tuto myšlenku chápat jako upozornění na to, že opatrnost a šetření by měly být rozumně rozloženy na všechny aspekty života, a nejen uplatňovány jednostranně na cizí nebo blízké věci.
Lidi jsou si blízcí tak se na nich nešetří, příroda je nám cizí tak se na ní šetří. Rozumím vašemu sdělení. Tato myšlenka zdůrazňuje, že lidé často nespravedlivě zacházejí s přírodou a prostředím, zatímco jsou k sobě navzájem náklonní a starají se o sebe. Může to být vnímáno jako kritika toho, jak se lidé chovají k přírodě a jak se chovají ve vztazích s ostatními lidmi. Přístup, který naznačujete, má ekologický rozměr.
Může se týkat zachování přírody a udržitelnosti, což jsou důležité hodnoty pro ochranu životního prostředí pro budoucí generace. Mnoho lidí skutečně zanedbává péči o přírodu, a to může mít negativní dopady na životní prostředí a biodiverzitu. Na druhou stranu se zdůrazňuje důležitost péče o vztahy a lidskou společnost, protože významné a zdravé mezilidské vztahy jsou také klíčem k osobnímu štěstí a blahu.
Při řešení těchto otázek je důležité najít rovnováhu a hledat způsoby, jak šetřit a pečovat o jak přírodu, tak i o sebe a ostatní. S penězi a časem se všude šetří a plýtvá se dobrými radami kterými se sami neřídíme. Toto je častým jevem v lidském chování. Mnoho lidí má tendenci šetřit penězi a časem, protože jsou to zdroje, které mají omezeným množstvím, a snaží se je udržet a využít co nejefektivněji.
Na druhou stranu mohou být méně opatrní při přijímání rad od ostatních, pokud tyto rady nejsou v souladu s jejich vlastními přesvědčeními nebo pokud mají tendenci řídit se spíše instinkty a emocemi než rozumem. Lidé mohou být skeptičtí vůči radám od ostatních a mít pocit, že ne všechny rady jsou dobré nebo uplatnitelné. Někdy se lidé rozhodují na základě emocí a impulzů namísto rozumného úvahy.
Mohou ignorovat dobré rady, protože se cítí poháněni momentálním nadšením nebo emocemi. Lidé mohou mít tendenci být nekonzistentní ve svém chování a rozhodnutích. Mohou věnovat pozornost dobrým radám, ale neprovádět je v praxi z různých důvodů.
Někdy mohou lidé vědět, co by měli dělat, ale nemají dostatek sebekontroly, aby to skutečně provedli. Řešením může být zlepšení schopnosti samokontroly, vědomé a plánované rozhodování, a také kritické hodnocení rady od ostatních. Důležité je také uznat, že dobré rady mohou být cenné, pokud jsou pečlivě vybrány a aplikovány s uvážením.