Přeskočit na obsah

Objekt je bohem subjektu, největším objektem je čas a prostor

  • O

Odpověď za základní otázku vesmíru života, a tak vůbec je, subjekt nemá rád objekt, je třeba pochopit to že realita to jsou jenom subjekty a objekty, mnohé zde může být subjektem i objektem současně, záleží na tom, s čím se to porovnává. Subjekt existuje v objektu to je základem, ze kterého se vždy vychází. Podívejme se na pravdu je zde pravda subjektivní a objektivní, subjektivní pravda se musí podřídit objektivní pravdě, protože malé se podřizuje velikému, mnohá objektivní pravda je pravdou subjektivní, pokud je zde porovnávání s něčím, co je větší a mocnější. Ano, subjekt nemá rád objekt, protože se musí podřídit objektu, často si subjekt hraje na to, že je objekt, tak se může třeba neznaboh prohlásit pyšně za boha, a to se bere jako rouhání a neznaboh je eliminován. Objekt je bohem subjektu, největším objektem je čas a prostor ve kterém vše existuje, a tak je čas a prostor bohem všemu co v něm existuje.

Není v našich silách poznat čas a prostor, to logicky znamená to, že je každý člověk na světě neznabohem a je třeba eliminovat ty, co popírají to, že jsou neznabohy, protože se rouhají. Přiznej si to, že víš to, že nic o času a prostoru nevíš, a tak jsi hříšný neznaboh, je třeba zakázat všechny svaté víry v zázraky a všechny svaté knihy, je to jenom vymývání mozků dezinformacemi pomocí propagandy a cenzury. Dokud boha neuvidím tak v něj neuvěřím, jenže vše, co vidíme od narození do smrti to je bůh, protože vidíme jenom čas a prostor a bůh to je čas a prostor. Bůh je všudypřítomný, protože čas a prostor je všude! Bůh je stvořitel a stvořitelem všeho je jenom čas a prostor, obrazně je bůh oceán a naše planeta Země je kapka vody v tomto oceánu, každý člověk je tedy jenom nulou, co má nulovou hodnotu a je jedno, jestli je ten člověk bezdomovcem nebo prezidentem Číny.