Byl jednou jeden čert jménem Kája, který žil v pekle. Kája byl zlý a krutý, radoval se z toho, když lidé dělali špatné věci a dostávali se do pekelných muk. Jednoho dne se ale Kája rozhodl, že chce změnit svůj život. Začal se zajímat o lidský svět a začal se snažit pochopit, proč lidé dělají špatné věci. Kája se začal setkávat s lidmi, kteří žili v těžkých podmínkách a kteří byli nuceni dělat špatné věci, aby přežili. Začal se snažit jim pomáhat a ukazovat jim, že existují i jiné cesty. Postupně se Kája začal měnit a stával se stále lepším a milosrdnějším. Nakonec se mu podařilo získat přízeň a uznání nebeských bytostí a Bůh mu udělil milost a povolal ho k sobě do nebe, kde se stal andělem. Kája se stal andělem lásky a soucitu a od té doby se snaží pomáhat lidem v nouzi a ukazovat jim cestu k dobrému skutku. A tak se ukázalo, že i čert může změnit svůj život a stát se dobrým andělem, pokud se rozhodne jít cestou lásky a soucitu.
Byl jednou jeden mladý muž jménem František, který měl velkou lásku k fotografování. František trávil svůj čas tím, že chodil po světě a fotografoval krásná místa a lidi. Avšak jeho snímky byly vždy průměrné a nikdy se mu nepodařilo vytvořit opravdu výjimečnou fotografii. Jednoho dne František potkal starého fotografa, který mu řekl: „Fotografování není jen o technice, ale také o citu a emocích. Musíš se naučit vnímat svět kolem sebe a vyjádřit to na svých snímcích.“ František se rozhodl starému fotografovi naslouchat a začal se učit vnímat svět kolem sebe a nasávat emoce, které ho obklopovaly. Začal fotografovat nejen krásná místa, ale také lidi a situace, které ho oslovovaly. Postupně se mu podařilo vytvořit fotografie plné emocí a citu. Jeho snímky se staly živějšími a zajímavějšími.
František začal získávat uznání a úspěchy v různých fotografických soutěžích. Jednoho dne se mu dokonce podařilo vytvořit jednu z nejkrásnějších a nejemotivnějších fotografií, kterou kdy udělal. Fotografie zobrazovala starou ženu, sedící na lavičce a hledící na krásnou zahradu. František tuto fotografii nazval „Krása života“ a stal se tak nejen úspěšným fotografem, ale také mistrem vyjádření emocí skrze své fotografie. Od té doby František pokračoval ve své práci a stal se jedním z nejuznávanějších fotografů své doby a jeho fotografie se staly inspirací pro mnoho dalších fotografů, kteří se snažili
Byl jednou jeden krámek s plyšovými hračkami v malé vesnici. V krámku pracovala hodná paní, která milovala všechny své plyšové hračky a starala se o ně jako o své děti. Jednoho dne se do krámku zamiloval malý medvěd jménem Míša. Míša byl velmi hravý a rád se bavil s ostatními plyšovými hračkami. Avšak Míša byl také velmi roztržitý a často si nevšímal, když něco poškodil nebo rozbil. Paní z krámku si Míšu rychle oblíbila, ale zároveň se obávala, že Míša bude poškozovat ostatní hračky. Rozhodla se tedy Míšovi dát poučení a naučit ho, jak se správně chovat k hračkám. Míša poslechl paní a začal se snažit být opatrnější a ohleduplnější k ostatním hračkám. Brzy se stal oblíbeným společníkem ostatních hraček a všichni se s ním rádi bavili. Jednoho dne, když paní odcházela z krámku, zapomněla zamknout dveře.
V noci se do krámku dostal zlý loupežník, který se rozhodl ukrást všechny hračky. Míša se probudil a zjistil, co se děje. Snažil se loupežníka zastavit, ale byl příliš malý a slabý. Rozhodl se tedy volat o pomoc ostatní hračky. Všichni se spojili a začali loupežníka honit po krámku. Loupežník se snažil utéct, ale hračky byly rychlejší a chytřejší. Nakonec ho doběhly a zadržely. Ráno, když se paní vrátila do krámku, byla překvapená, že se nic nestalo. Když se jí Míša s ostatními hračkami svěřil, co se stalo, byla
Byl jednou jeden král, který vládl spravedlivě a s úctou k svým poddaným. Avšak jednoho dne se objevila zrada v jeho dvoru. Jedna z jeho nejbližších rádkyň začala šířit lži a klepy o králi a jeho rodině. Král se snažil lži vyvrátit, ale lidé mu nevěřili. On a jeho rodina se stali izolovanými a nespravedlivě napadenými. Jednoho dne se král rozhodl jít mezi své poddané a vyslechnout si jejich stížnosti a obavy.
Při tom setkání se král setkal s mladým chlapcem jménem Honza, který mu řekl: „Vím, že jste dobrý král a že lži, které se šíří o vaší rodině, nejsou pravdivé. Jsem ochoten vám pomoci pravdu prokázat.“ Král Honzu vyslechl a rozhodl se mu důvěřovat. Společně začali pracovat na prokázání pravdy a šíření pravdy mezi lidmi. Postupně se jim podařilo vyvrátit všechny lži a ukázat, že král a jeho rodina jsou nevinní.
Lidé se začali králi a jeho rodině opět věřit a omlouvat se jim za své chyby. Král se snažil napravit škody, které lži způsobily a Honza se stal jeho nejbližším radou a pomocníkem. Od té doby král a jeho rodina vládli spravedlivě a s úctou k svým poddaným, díky tomu že pravda zvítězila nad lží. A tak se ukázalo, že pravda má sílu změnit věci k lepšímu a že pravdomluvnost a poctivost je důležitá pro spravedlivou a prosperující společnost.
Byl jednou jeden muž jménem Tomáš, který žil v malé vesnici. Tomáš byl velmi lenivý a neustále se mu nedařilo. Všichni lidé v jeho vesnici ho považovali za beznadějného případu a nikdo si ho nevážil. Jednoho dne, když Tomáš ležel na lavičce u potoka, uslyšel hlas, který mu říkal, aby se změnil a stal se lepším člověkem. Tomáš nevěřil, že by mohl něco takového dokázat, ale nakonec se rozhodl dát hlasu šanci. Začal se věnovat své práci s větším úsilím a začal se starat o svou rodinu a svou vesnici.
Začal také pomáhat svým sousedům a brzy se stal oblíbeným a ceněným členem své komunity. Jednoho dne, když se všichni scházeli na trhu, aby si povídali a obchodovali, začal se nad vesnicí tvořit silný bouřkový mrak. Lidé se báli, že je bouřka zničí, ale Tomáš se rozhodl jít do bouřky a snažit se ji uklidnit. Tomáš se postavil před bouřku a začal mluvit k nebi.
A najednou bouřka utichla a na obloze se objevila jasná hvězda. Lidé vesnice byli překvapeni a vyděšení, ale Tomáš se jim usmál a řekl: „Vidíte, když se člověk rozhodne udělat něco pro druhé, může dokázat nemožné.“ Od té doby Tomáš pokračoval ve své práci a pomohl vybudovat prosperující a šťastnou vesnici pro všechny lidi. A tak se stal beznadějný muž bohem, který dokázal udělat nemožné.
Byl jednou moudrý robot jménem Robo. Robo byl vynikající ve své práci, protože byl schopen rychle a správně řešit problémy. Lidé ho milovali a cenili si jeho schopností. Jednoho dne se však Robo setkal s velkou výzvou. Město, ve kterém žil, bylo ohroženo velkým požárem a lidé byli bezmocní. Robo se rozhodl, že pomůže.
Sbíral informace o požáru a rychle analyzoval situaci. Poté přišel s plánem, jak zastavit požár. Lidé byli překvapeni, jak rychle a účinně Robo jednal. Díky jeho rychlému a správnému rozhodnutí se podařilo požár uhasit a město zachránit. Od té doby se Robo stal hrdinou města a lidé ho ještě více milovali a ctili. A Robo se stal ještě moudřejším, protože pochopil, že nejdůležitější je pomáhat druhým. A tak žil šťastně až do svého konce.
Byl jednou jeden chudý muž jménem Jan. Žil v malé vesnici a pracoval jako dělník v továrně. Jan byl velmi pracovitý a poctivý, ale i přesto mu stále chybělo peníze. Jednoho dne, když šel po cestě z práce, potkal starou paní, která mu řekla, že má štěstí a že se mu brzy splní jeho touha po lepším životě. Jan tomu nevěřil, ale najednou se začaly dít divné věci. Když přišel do práce druhý den, zjistil, že byl jmenován ředitelem továrny. Byl to velký úspěch a Jan byl šťastný, že má konečně dobrou práci a dost peněz.
Poté, co se stal ředitelem, Jan začal více pozorovat své okolí a všiml si, že v jeho vesnici žije mnoho chudých lidí, kteří nemají dost peněz ani práci. Rozhodl se jim pomoci a začal investovat do nových podniků a projektů v jeho vesnici. Díky Janově úsilí se vesnice začala zlepšovat a lidé začali mít práci a dostatek peněz. Jan se stal oblíbeným a ceněným člověkem v celé vesnici.
Jednoho dne se konal volby prezidenta a Jan se rozhodl kandidovat. Lidé věděli, že Jan je člověk, který má jejich zájmy na srdci, a tak ho volili. Jan se stal prezidentem a stal se tak nejen bohatým mužem, ale také mužem, který pomohl své vesnici a jejím lidem. Od té doby Jan pokračoval ve své práci a pomohl vybudovat prosperující a šťastnou zemi pro všechny lidi. A tak se stal chudý muž prezidentem a splnil svůj sen o lepším životě.