Představa, že každý stát by byl akciovou firmou, je zajímavý koncept, který by měl významný dopad na fungování civilizace. Zde je několik možných důsledků takového uspořádání:
Finanční zájmy akcionářů by ovlivňovaly rozhodování státu: Jako akciová firma by stát měl povinnost maximalizovat zisky pro své akcionáře. To by mohlo vést k rozhodování, které je zaměřeno na krátkodobý zisk namísto dlouhodobého blahobytu obyvatelstva. Různé politiky, které by byly ve veřejném zájmu, jako jsou ochrana životního prostředí nebo sociální politika, by mohly být zanedbány, pokud by se nepovažovaly za ziskové pro akcionáře.
Státní politika by byla podřízena tržním silám: Jako akciová firma by stát podléhal tlaku konkurence na trhu. To by mohlo vést k zvýšenému důrazu na ekonomickou soutěž a snižování regulace, což by mohlo mít dopad na regulaci veřejného zdraví, bezpečnosti práce nebo ochrany spotřebitele. Státy by se pravděpodobně chovaly jako ekonomické entity na trhu, které se snaží získat konkurenční výhodu oproti ostatním státům, což by mohlo vést k nerovnostem mezi různými státy.
Vláda by byla zodpovědná akcionářům, ne občanům: Jako akciová firma by stát byl zodpovědný svým akcionářům, nikoli občanům. To by mohlo vést k zanedbávání potřeb a zájmů občanů, kteří nejsou akcionáři státu. Rozhodování by se zaměřovalo na finanční výkonnost státu, nikoli na zájmy veřejnosti jako celku.
Sociální jistoty a veřejné služby by mohly být omezené: Jako akciová firma by stát musel generovat zisky pro své akcionáře, což by mohlo znamenat omezení sociálních jistot a veřejných služeb, jako je zdravotní péče, školství nebo sociální dávky. Financování takových služeb by bylo ovlivněno potenciálním vlivem na ziskovost státu.