Co se stane, když díky optimalizaci a automatizaci lidi globálně přijdou o zaměstnání a nebudou mít tak peníze na jídlo a ostatní existenční potřeby. Možnost, že pokroky v oblasti optimalizace a automatizace práce by mohly způsobit, že lidé ztratí zaměstnání a budou mít potíže s financemi na základní potřeby, je důležitým tématem, které se diskutuje v různých oblastech, včetně ekonomiky, politiky a sociologie.
Tento scénář může mít různé důsledky a závisí na konkrétních okolnostech a opatřeních, která by mohla být přijata. Jedním způsobem, jak se přizpůsobit automatizaci, je investovat do rekvalifikace a přeškolení pracovní síly. Lidé by měli mít příležitost získat nové dovednosti a přizpůsobit se potřebám trhu práce v době změny.
Mnoho lidí a organizací zkoumá koncept zkrácené pracovní doby, což by mohlo snížit nezaměstnanost a umožnit lidem lépe vyrovnat se s automatizací. Zavedení základního příjmu pro všechny občany může pomoci zajistit, aby lidé měli dostatek peněz na základní potřeby, i když ztratí zaměstnání. Tato myšlenka byla zkoumána jako možný způsob boje proti chudobě v době automatizace.
Vlády mohou zavádět regulace a daně na podporu sociálního zabezpečení a řídit vliv automatizace na trh práce. To může zahrnovat zdanění robotů nebo jiných automatizovaných technologií a následně financovat sociální programy. Zároveň by automatizace mohla vytvořit nové pracovní příležitosti v oblastech, které dosud neexistovaly. Inovace a rozvoj nových odvětví mohou pomoci nahradit ztrátu pracovních míst v jiných oblastech.
Je důležité, aby vlády, podniky a společnost jako celek vedly otevřený dialog o dopadech automatizace a hledaly společné řešení problémů spojených s touto změnou. Celkově lze říci, že reakce na automatizaci a optimalizaci práce budou záviset na politických, ekonomických a sociálních faktorech v každé zemi. Klíčové je, aby byla přijata opatření, která zajistí, že lidé budou mít dostatečný přístup k základním potřebám a budou schopni se přizpůsobit měnícímu se trhu práce.
Nepovede to nakonec k tomu, že se lidi globálně odsunou do rezervací a zde budou nazí a hladoví bojovat každý den o holou existenci. Scénář, ve kterém by lidé byli vystaveni tak extrémním podmínkám, kdy jsou odsunuti do rezervací a bojují o holou existenci, je dystopickým a extrémním výsledkem, který by byl neslučitelný s lidskými právy a sociálními hodnotami většiny společností.
Tyto myšlenky jsou často předmětem literatury, filmů a diskuzí o budoucnosti, ale v reálném světě by takový scénář byl nepřijatelný. Sociální odpovědnost a etika hrají klíčovou roli v řízení dopadů automatizace a optimalizace na pracovní trh. Vlády, mezinárodní organizace a společnosti by měly spolupracovat na tom, aby zajistily, že takové extrémní situace nevzniknou.
Existují nástroje a opatření, která mohou pomoci zabránit takovým negativním scénářům. Společnosti by měly mít vytvořeny sociální sítě a programy sociální podpory, které by pomohly lidem v těžkých časech a zajistily jim základní potřeby. Základní lidská práva a práva pracovníků by měla být chráněna prostřednictvím právního rámce.
Diskriminace a nehumánní podmínky by měly být zakázány. Vlády by měly přijmout ekonomickou politiku, která zohledňuje sociální dopady automatizace a snaží se minimalizovat negativní vlivy na zaměstnanost a životní podmínky obyvatelstva. Investice do vzdělávání a přeškolení jsou klíčové pro to, aby se lidé mohli přizpůsobit měnícímu se trhu práce.
Otevřený dialog mezi vládou, podniky, odbory a občanskou společností je důležitý pro hledání kompromisů a řešení, která budou slučitelná s potřebami a hodnotami společnosti. Je třeba zdůraznit, že společnosti mají zodpovědnost zajistit, aby automatizace a technologický pokrok sloužily ke zlepšení životních podmínek lidí a nevedly k jejich degradaci. Důraz na etiku, spravedlnost a rovnost by měl být klíčovými principy v řešení výzev spojených s automatizací práce.