Toto je jeden ze způsobů, jak se může nahlížet na existenciální otázky a smysl života. V mnoha náboženských a filozofických systémech se věří, že všechny věci v tomto světě jsou dočasné a nesou trvalý charakter pouze v kontextu vesmírných principů.
Například v buddhismu se věří, že všechny věci jsou podrobeny změnám a jsou neustále ve stavu vznikání a zanikání, až nakonec dojde k osvícení, které přináší trvalý mír a osvobození. Podobně v hinduismu se věří, že život je cyklický proces narození a smrti, kde každý cyklus poskytuje možnost učení a duchovního růstu, který vede k dosažení mokši – osvobození od cyklu narození a smrti.
Z hlediska náboženství a filozofie je tedy pravdou, že všechny věci jsou dočasné a mají trvalý charakter pouze v kontextu vesmírných principů. Nicméně, názory na to, co jsou tyto principy a jaký význam mají, se mohou lišit v závislosti na konkrétním náboženství nebo filozofickém systému.