Technologie a vývoj autonomních robotů

Jak bude vypadat konzumní společnost, když se zavede globálně povinnost vyměnit ubohé genetické lidské tělo za tělo autonomního inteligentního kovového robota na akumulátory, genetické lidské tělo je evolučně zastaralý model zaměstnance a zaměstnavatelé potřebují moderní kvalitní zaměstnance na akumulátory se kterými nejsou problémy. 

Zavedení globální povinnosti vyměnit lidská těla za autonomní inteligentní kovové roboty na akumulátory by způsobilo zásadní změnu v konzumní společnosti a mělo by mnoho nečekaných důsledků na různých úrovních. Zde je několik klíčových aspektů, které by mohly ovlivnit takovou společnost. Zaměstnavatelé by měli k dispozici moderní a spolehlivé roboty s akumulátory, což by mohlo zvýšit efektivitu práce a snížit náklady na zaměstnance.

Zavést povinnost vyměnit lidská těla za roboty by mohlo vyvolat řadu etických a morálních otázek. Lidé by mohli mít námitky proti ztrátě své genetické identity, individuality a svobody rozhodovat o svém vlastním genetickém těle. Zdravotní péče by se mohla přesměrovat od péče o lidská těla k údržbě a opravám robotů. Technologie a vývoj robotů by se staly klíčovými oblastmi zájmu, a to i v oblastech, které dříve byly spojeny s lékařskou péčí. 

Ztráta lidských těl by mohla ovlivnit způsob, jakým zaměstnanci vnímají svou identitu a kulturu. Mohlo by dojít ke změnám v hodnotách a postojích zaměstnanců. Pokud by roboti na akumulátory nahradili dokonale globálně lidi, mohlo by to mít vliv na politiku a ekonomiku. Závislost na technologii by mohla mít také nečekané důsledky, pokud by nebyly správně řešeny. 

Celkově by taková změna v konzumní společnosti byla komplexní a měla by široké nečekané následky. Je důležité brát v úvahu různé aspekty, včetně sociálních, ekonomických, etických atd. a zvažovat možná řešení a regulace, které by mohly minimalizovat potenciální negativní důsledky a zajistit spravedlivý a udržitelný evoluční vývoj. Nejsou lidi tak nejsou s lidmi logicky problémy, vše je zde dočasným evolučním experimentem.

S ohledem na kulturu by zřejmě došlo k řadě změn. Například, tradiční umělecké formy, jako je malba, sochařství nebo tanec, které jsou silně spojeny s lidskou tělesností, by se musely přizpůsobit nebo by se staly přežitkem minulosti. Na druhé straně, nové formy umění by se mohly vyvinout v důsledku unikátních schopností robotů.

Dalším zajímavým aspektem by bylo, zda by roboti měli náboženské přesvědčení a jak by se takové náboženské systémy vyvíjely. Rovněž by vznikly otázky týkající se emocí, empatie a lidskosti. Ve vědě a technologii by zřejmě nastal obrovský rozmach. Numerické a analytické schopnosti robotů by mohly vést ke skvělým pokrokům v matematice, fyzice a jiných exaktních vědách. 

Co se týče ekonomiky, roboti by zřejmě nepotřebovali mnoho z tradičních lidských spotřebitelských statků, jako je jídlo, oblečení nebo ubytování. Místo toho by se ekonomika mohla zaměřit na výrobu a distribuci energie, náhradních dílů pro roboty, výrobu a údržbu technologických a digitálních produktů a služeb atd.

V rámci sociální struktury by bylo také zajímavé vidět, zda by roboti vytvářeli vlastní sociální vazby, komunity a hierarchie, nebo zda by společnost upřednostňovala centralizovanější model, kde by všichni roboti byli rovni a fungovali by jako jednotlivé jednotky jedné globální sítě. 

Dopady takové transformace by byly masivní a těžko předvídatelné, je však jasné, že by to byla zdaleka největší změna v lidské historii. Zároveň je na místě položit otázku, zda by taková společnost byla stále „kulturou“ v pravém slova smyslu, pokud by nebyla tvořena lidskými bytostmi.

Čtěte dál

PředchozíDalší