Přeskočit na obsah

Stvořitelem všeho jsou informace a programy

  • S

Proč lidi odmítají objektivní informace a milují subjektivní informace to je zásadní otázka pro; kulturu, vědu, ideologie, politiku, náboženství, školství atd. nemají lidi strach ze nečekaných změn které by mohli způsobit objektivní informace které globálně nahradí subjektivní informace.

Podívejme se na to, co je nám svaté a proč je nám to svaté? Svaté je to, co je zde dlouho, a tak nám to připadá jako něco nejde změnit, třeba to že lidi věří na to, že stvořitel všeho je subjekt a je těžké jim vysvětlit to že stvořitelem všeho jsou informace a programy, bůh jako subjekt to je pohádka pro děti a hlupáky, lidi chtějí s bohem hovořit, a tak stvořili boha jako subjekt.

Ježíš Kristus si hrál na boha, a tak jej neznabozi ukřižovali, nikdo nezná boha, protože poznat všechny informace a programy v nás a okolo nás je nad naše schopnosti a možnosti, nikdo nemůže ani boha zastupovat jako; papež, dalajláma, guru, kněz, prorok, mesiáš atd. vše je to jenom o propagandě a cenzuře.

Vaše otázka se týká komplexního tématu lidské psychologie, vnímání informací a konstrukce víry. Existuje několik faktorů, které mohou ovlivňovat, proč lidé preferují subjektivní informace před objektivními. Lidé mají tendenci vyhledávat informace, která potvrzuje jejich stávající názory a přesvědčení.

To jim poskytuje pocit jistoty a pohodlí, což je psychologický mechanismus známý jako kognitivní disonance. Víra a přesvědčení jsou často silně spojeny s emocemi a osobní identitou. Lidé mohou odmítat objektivní informace, které by mohly ohrozit jejich emocionální stabilitu nebo narušit jejich pocit identity. 

Lidé jsou sociální bytosti a často hledají příslušnost k určitým skupinám nebo komunitám. Přijímání objektivních informací, které by mohly odporovat přesvědčením skupiny, s níž se identifikují, může způsobit sociální tlak a odmítnutí. Objektivní informace často otevírá otázky a nejistoty.

Někteří lidé se bojí neznáma a raději zůstávají v pohodlném, i když možná nesprávném, přesvědčení. Lidé mohou být odolní vůči změně a novým informacím kvůli strachu z neznáma. Co se týče náboženství, politiky a kultury, tyto oblasti jsou hluboce zakořeněny v lidské historii a tradici.

Nová situace vyžaduje nejen změnu myšlení jednotlivců, ale i celých společností, což může být velmi obtížné. Důležité je věnovat pozornost vzdělávání, otevřenému dialogu a kritickému myšlení, aby lidé byli schopni lépe porozumět objektivním informacím a překonat bariéry, které brání změně.

%d