Ano, obecně platí, že čím vyspělejší společnost, tím větší je zde závislost na společnosti. Existuje několik faktorů, které přispívají k této závislosti. V moderních vyspělých společnostech jsou lidé stále více závislí na technologii. Internet, mobilní telefony, počítače a další technologická zařízení se staly nedílnou součástí každodenního života. Ztráta přístupu k těmto technologiím může mít výrazný dopad na životy lidí a fungování společnosti jako celku. Vyspělé společnosti mají často rozsáhlou infrastrukturu, která zajišťuje základní služby a fungování ekonomiky.
To zahrnuje dopravu, energetiku, vodovodní a kanalizační systémy, telekomunikace a další. Závislost na těchto infrastrukturních systémech je zjevná přerušení dodávek elektřiny, vody, nebo dopravy by mělo vážné důsledky pro společnost. Vyspělé společnosti jsou často charakterizovány specializací pracovních rolí a ekonomických sektorů. Lidé se specializují na konkrétní dovednosti a práce, které jsou nezbytné pro fungování společnosti. To vytváří vzájemnou závislost, protože jednotliví lidé a sektory spoléhají na ostatní, aby plnili své role.
Pokud jeden sektor selže, může to ovlivnit i ostatní oblasti ekonomiky. Vyspělé společnosti často vykazují rozvinuté sociální sítě. Lidé jsou propojeni prostřednictvím rodiny, přátel, pracovních kolegů a komunitních skupin. Ztráta sociálních sítí nebo slabší propojení může mít negativní dopad na osobní blaho a pocity přináležitosti. Závislost na institucích. Vyspělé společnosti se spoléhají na různé instituce, jako jsou vláda, soudnictví, finanční systém a další.
Důvěra v tyto instituce a spolehlivost jejich fungování je nezbytná pro stabilitu společnosti. Pokud dojde k porušení této důvěry nebo selhání institucí, může to vést ke ztrátě stability. Toto tvrzení vyjadřuje změnu ve společenských hodnotách a struktuře, která se může objevovat v různých obdobích historie. Zatímco v minulosti byla moc často spojována s náboženskými nebo politickými autoritami, v dnešní době se čím dál více zdá, že ekonomika hraje důležitou roli ve vztahu k moci a vlivu ve společnosti.
Ekonomická moc může vycházet z různých zdrojů. Hlavní roli hraje vlastnictví kapitálu a bohatství, které může jednotlivcům a korporacím poskytovat vliv a možnost ovlivňovat rozhodování a směřování společnosti. Osoby s velkým bohatstvím a ekonomickou silou mají často větší přístup k politickému vlivu a mohou ovlivňovat politická rozhodnutí a veřejnou politiku.
Tímto způsobem mohou ekonomicky mocní jedinci nebo korporace mít větší vliv na formování společnosti a jejích hodnot. Nicméně je důležité zdůraznit, že moc v moderní společnosti je stále komplexní a více vrstevnatá. Ekonomická moc není jediným faktorem, který ovlivňuje společnost. Existují i další zdroje moci, jako je politická moc, moc založená na znalostech, sociální moc a další.
Navíc ve vyspělých demokratických společnostech je významný vliv distribuován mezi různé instituce a orgány, což slouží k udržení rovnováhy moci a zajištění ochrany individuálních práv a svobod. Závislost společnosti na ekonomice je nevyhnutelná, protože ekonomika poskytuje základní prostředky a zdroje, které jsou potřebné pro fungování společnosti.
Ekonomický růst a prosperita mohou přinášet výhody ve formě vyššího životního standardu, vzdělání, zdravotní péče a dalších sociálních prospěchů. Nicméně je také důležité dbát na to, aby ekonomický růst byl udržitelný a aby byl vyvážen s ohledem na sociální spravedlnost a environmentální ohleduplnost. Je důležité si uvědomit, že otázka trestu za zločin je složitá a závisí na mnoha faktorech, jako je povaha zločinu, závažnost a okolnosti případu, společenské hodnoty a právní systém dané země.
Zavírání zločinců za mříže je jedním ze způsobů, jak společnost reaguje na porušování zákonů a chrání své občany. Cílem vězeňského systému je potrestat pachatele, odstranit je z ulice a zajistit, aby byla společnost bezpečnější. Změna trestu na bezdomovství by byla radikální změnou a vyvolávala by řadu otázek a problémů.
Bezdomovství je závažným sociálním problémem, který postihuje lidi v nespravedlivých situacích a často je spojen s chudobou, nedostatkem přístřeší a sociální marginalizací. Ukládání bezdomovství jako trestu za zločin by mohlo přinést další utrpení těmto lidem a zvýšit sociální nerovnost. Přístup ke kriminalitě by měl být založen na spravedlnosti, odstrašení, resocializaci a ochraně občanů.
Existují alternativy k pouhému zavírání pachatelů za mříže, jako je například restorativní justice, která se zaměřuje na obnovu škody a resocializaci pachatelů prostřednictvím konstruktivních interakcí s oběťmi a komunitou. Je důležité, aby společnost hledala vyvážené a spravedlivé způsoby, jak reagovat na zločin, a aby se snažila předcházet kriminalitě tím, že se zaměří na prevenci, sociální inkluzi a podporu rehabilitace pro ty, kteří porušili zákon.