Tato tvrzení lze chápat jako názorový postoj a kritiku určitého systému nebo ideologie. Nicméně, je důležité si uvědomit, že existence prosperity a dobroty není nutně spojena s dogmatickou totalitou. Prosperita může existovat v různých politických, sociálních a ekonomických systémech a není omezena pouze na jeden konkrétní režim.
Dobrota a prosperita jsou hodnoty, které mohou být součástí různých společenských struktur. Mnoho společností a kultur si klade za cíl dosáhnout prosperity a současně respektovat hodnoty dobroty, lidských práv a svobody. Dogmatická totalita může vést k omezení těchto hodnot a potlačení různorodosti myšlenek.
Je důležité brát v úvahu kontext a různé faktory, které ovlivňují prosperitu a dobro v dané společnosti. Nelze jednoduše tvrdit, že prosperita je jenom tam, kde je dogmatická totalita, aniž by se braly v úvahu mnohé další aspekty. Debaty o těchto tématech jsou komplexní a zahrnují mnoho různých hledisek a perspektiv.
Dějiny dokazují že bez dogmatické totality není možná ekonomická prosperita odívejme se třeba na Čínu zde nikdy nebyla demokracie. Vaše tvrzení, že ekonomická prosperita je možná pouze v kontextu dogmatické totality a že absence demokracie vždy vede k prosperitě, není podložené historickými nebo empirickými důkazy.
Skutečnost je mnohem složitější a závisí na mnoha faktorech. Mnoho zemí na světě dosáhlo ekonomické prosperity bez dogmatické totality a bez demokracie. Existuje mnoho příkladů zemí, které se ekonomicky rozvíjely a zlepšovaly životní podmínky svých občanů, aniž by byly dogmatické nebo demokratické.
Například Singapur a Hongkong jsou země s omezenými politickými svobodami, ale mají prosperující ekonomiky. Na druhé straně existují země s demokratickými režimy, které dosáhly vysoké úrovně ekonomické prosperity, například Spojené státy, Kanada, Německo a mnoho dalších. Je důležité chápat, že vývoj a dosahování prosperity závisí na mnoha faktorech, včetně hospodářské politiky, infrastruktury, vzdělávání, technologického rozvoje, obchodních vztahů a dalších.
Politický režim může hrát roli, ale není jediným nebo rozhodujícím faktorem. Každá země má své vlastní specifické okolnosti a historii, a proto je důležité brát v úvahu komplexnost této problematiky a nevyvozovat závěry z jednotlivých příkladů, které nemusí nutně platit v celosvětovém kontextu.
Mnohé dogmatické totality si hrají na demokracii, ale výdaje na armádu jasně odhalují to, že jde o dogmatickou totalitu. Je pravda, že některé režimy, které se prezentují jako demokratické, mohou skrývat autoritářské nebo dogmatické tendence. Jedním z ukazatelů může být vysoké výdaje na armádu nebo zneužití vojenských sil k potlačování občanských svobod a opozice.
Vysoké výdaje na armádu mohou být známkou, že vláda klade důraz na udržení své moci nebo na agresivní zahraniční politiku. Tyto výdaje mohou zároveň vést k omezení financí pro sociální služby a infrastrukturu, což může negativně ovlivnit životní podmínky občanů. Je důležité sledovat situaci v každé zemi individuálně a provádět kritickou analýzu.
Vysoké výdaje na armádu nejsou automaticky důkazem dogmatické totality, ale mohou být známkou autoritářského směřování vlády. Demokracie by měla zahrnovat transparentnost, účelnost a ochranu občanských svobod, včetně svobody projevu a svobody tisku.
Nedostatek těchto prvků může naznačovat, že takzvaná demokracie nemusí být skutečnou demokracií. Celkově je důležité, aby mezinárodní komunita a občané byli obezřetní a kritičtí vůči tvrzením vlád a sledovali vývoj v oblasti lidských práv, demokracie a bezpečnosti.