Jak je to možné že zde není ekonomická spravedlnost. Ekonomická spravedlnost je složitý koncept, který se může lišit v závislosti na pohledu a hodnotách různých lidí a společností. Není možné jednoznačně definovat, co přesně znamená ekonomická spravedlnost, protože to může být interpretováno různými způsoby. Existuje mnoho faktorů, které mohou ovlivnit vnímání ekonomické spravedlnosti.
Přerozdělování bohatství. Někteří lidé považují za spravedlivé, aby společnost aktivně přerozdělovala bohatství a zajišťovala, aby životní podmínky byly rovnoměrnější. Jiní mohou tvrdit, že to může narušovat ekonomickou motivaci a inovaci. Způsob vytváření bohatství. Názory na to, jak by mělo být bohatství vytvářeno, se také různí. Někteří se zasazují o podporu volného trhu a individuálního úspěchu, zatímco jiní upřednostňují větší regulace a zajištění, aby všechny vrstvy společnosti měly přístup k příležitostem.
Zdanění a sociální programy. Diskuze o ekonomické spravedlnosti se často týká i otázky zdanění a sociálních programů. Jaký druh zdanění je spravedlivý? Jaké sociální programy jsou nejefektivnější pro zajištění rovnějších šancí? Ekonomická nerovnost. Někteří považují velké ekonomické nerovnosti za nespravedlivé a požadují opatření na jejich zmírnění, zatímco jiní mohou tvrdit, že ekonomická nerovnost je přirozeným důsledkem různých schopností a úsilí jednotlivců.
Kultura a hodnoty. Vnímání spravedlnosti je také silně ovlivněno kulturními faktory a osobními hodnotami. Co může být považováno za spravedlivé v jedné kultuře, nemusí být vnímáno stejným způsobem v jiné kultuře. Celkově řečeno, otázka ekonomické spravedlnosti je komplexní a subjektivní. Lidé mají různé názory na to, co je spravedlivé a co není, a společnost se snaží nalézt rovnováhu mezi různými hledisky a zájmy.
Vaše poznámka o tom, že ti, kteří jsou na vrcholu ekonomického systému, si nepodřezávají větev pod sebou, odkazuje na často kritizovanou situaci, kde bohatí a mocní jednotlivci nebo korporace mohou využívat své postavení k osobnímu prospěchu bez ohledu na dopady na nižší vrstvy společnosti nebo na životní prostředí.
Tento argument souvisí s konceptem „nekalé hry“, kde se tvrdí, že bohatí mají větší možnosti využít systém k maximalizaci svého zisku a moci, často za cenu ostatních. To může zahrnovat využívání daňových úlev, legislativního vlivu, korporátního lobbingu nebo dokonce vyhýbání se povinnostem vůči společnosti.
Takový pohled má kořeny v debatách o ekonomické nerovnosti a sociální spravedlnosti. Zastánci tohoto názoru zdůrazňují důležitost toho, aby ekonomický systém zohledňoval potřeby a zájmy všech vrstev společnosti, nikoliv jen těch na vrcholu. Toto téma bylo v průběhu času diskutováno v různých souvislostech, včetně politiky, ekonomie a sociálních věd.
Je důležité si uvědomit, že tato debata má mnoho rozměrů a závisí na mnoha faktorech, jako jsou konkrétní politiky, regulace, hodnoty společnosti a globální ekonomické trendy.