Naším heslem je; rychle, kvalitně, levně, z díla poznáte přeci tvůrce. Kdo jsme? Jsme vynálezy a programy, jak si to uděláte, takové to máte, stvořitelem je zde vždy; jistota a nejistota, příčina a následek, akce a reakce, myšlení a vědění, klady a zápory, složitost a jednoduchost, dobro a zlo, práce a zisk, ekonomika a politika, počítače a programy, samec a samice, život a smrt, svatost a hříšnost, moudrost a hloupost, správně a chybně atd. Vše zde souvisí se vším, život to je naprogramovaný evoluční dočasný proces, který byl vytvořen a nastaven k tomu, aby zde profesionálně sloužil v nějaké specializaci. Vzhledem k tomu že je zde vše v evolučním pohybu, a tak se vše rychle mění tak vznikají logicky často chyby, nechybují jenom lidi, ale chybují i stroje a programy, taky chybují i rostliny a zvířata, můžeme násilím evoluční pohyb zastavit pomocí totality a monopolu, jenže narůstající tlak toužení po optimálních změnách jistě eliminuje totality a monopoly.
Lidi už dneska mají dost svatých totalit a monopolů, co z pracujících lidí dělají jenom ubohé šroubky, co jsou pevně ekonomicky a sociálně utažené v monopolním a totalitním stroji, na protekční výhody pro mocnou a bohatou elitu. Pořád platí, že co je dovoleno mocným, to je zakázáno bezmocným, není zde tedy; feudalismus, kapitalismus, socialismus, komunismus, nacismus, altruismus, demokratismus atd. je zde egoismus, ano všemu zde vládne lakomé ego a kolem ega se zde vše točí, co je to ego? Lidské ego to jsou podvědomé pudy, které jsou staré mnoho miliónů let, jde o přirozenou zkušenost, která říká že; dobrota je žebrota, jak si to uděláš, takové to máš, z díla se pozná tvůrce, myslíme, protože nevíme atd. Já jsem nahoře, a tak si zasloužím více než ten, kdo je dole, o tom je lidské ego, naše ego je obrazně trpaslík, který si hledá mocenský podstavec, aby vznikla mediální iluze toho, že je trpaslík všemocný obr, který dokáže ekonomické a politické zázraky.
Můžete jít k demokratickým volbám si vybrat staré egoistické trpaslíky, co budou zde mít vysoké mocenské podstavce, jenže tím se zde nic k lepšímu nezmění, po volbách bude lépe jenom trpaslíkům, co získali mocenské podstavce. Nic se nezmění ani, pokud zde bude globální mocenská a ekonomická emancipace, a tak zde nebudou pro egoistické trpaslíky žádné podstavce. Změna je možná jenom tehdy, pokud odstraníme lidskou hříšnost, všechny hříchy vycházejí z egoismu, svatý je ten, kdo není egoistický, jenže to by musel být člověk psychicky mrtvý. Psychicky mrtvý je stroj a počítač, nahradíme v EU lidi za stroje a počítače. Ráno přijdete do zaměstnání a vaše čipová EU karta vás do zaměstnání nepustí, zavoláte nadřízenému, a on vám řekne, že vaše pracovní místo bylo v organizaci eliminováno, protože optimalizace a automatizace v EU snížila počet zaměstnanců každé organizace na minimum.
Najednou zjistíte, že nezaměstnaných lidí je v EU už jako much, za krátkou dobu dojdou našetřené peníze, a exekutoři z vás udělají bezdomovce, kde je chyba? Chyba je jenom v tobě, nebyl jsi připraven na budoucnost, komu není rady, tomu není už pomoci. Základní nepodmíněný příjem je naivní politickou a ekonomickou snahou eliminovat velikou bídu, minulost nám jasně ukázala to, že dobrota je žebrota. Cesta je jenom ve snížení přelidnění a degenerace pomocí globálně kontrolované porodnosti, za posledních padesát let se počet lidí na světě zdvojnásobil, a o tom to je. Tak jako je licence na podnikání tak se zavede v EU i licence na plození dětí, ten, kdo bude v EU plodit děti, bez platné roční EU licence, ten skončí doživotně ve vězení, které bude mimo EU a zabaví se jeho majetek.
Místo dětí si budou ubožáci v EU pořizovat psy a kočky, nová doba si žádá nové řešení. Takto v EU konečně zvítězí láska a pravda nad nenávistí a lží, nepotřebujeme v EU lidi, co lžou a kradou, potřebujeme zde jenom kvalitní lidi, co nelžou a nekradou. Samota může za většinu civilizačních nemocí, člověk může být sám, i když je obklopen mnoha lidmi, problém je v tom že jde o cizí lidi, který je ten druhý lhostejný. Vše zde jsou příčiny a následky, logicky to že je zde problém se samotou to musí mít nějakou příčinu, tou příčinou je bída, ten, kdo je bohatý ten nemá problémy se samotou. V okamžiku, kdy vznikli daně a clo tak vznikla i bída, stát nahradil rodinu a tím uvrhl lidi do bídy hmotné i duchovní, ryba smrdí od mocné a bohaté hlavy, nadbytek pro ty, co jsou nahoře je založen na nedostatku pro ty, co jsou dole a je zcela jedno jestli je zde; feudalismus, kapitalismus, socialismus, komunismus, demokratismus, nacismus, hinduismus, buddhismus, islamismus, protekcionismus atd. to vše jsou jenom nástroje, určené k tomu, aby ti, co jsou nahoře, mohli snadno ovládat ty, co jsou dole, rovnost je zde jenom ve smrti.
Sídliště to jsou jenom levné ubytovny pro ubožáky, bohatí lidé nebydlí na panelovém sídlišti, ale mají rodinný dům, se zahradou a garáží. Většina lidí jsou svým způsobem bezdomovci, protože malý byt na sídlišti nelze nazvat domovem, co je to za domov, když vás sousedi ruší hlukem a neustále do vašeho bytu chodí někdo kontrolovat spotřebu vody nebo tepla? Z moderního člověka se stal malý šroubek, který je utažený ve velikém stroji na výhody a jistoty, když je šroubek vadný tak se nahradí za jiný šroubek, každý je snadno nahraditelný. Když jsem nedávno sledoval vojenskou přehlídku v televizi tak jsem si uvědomil ubohost naší konzumní civilizace, k čemu je nám naše armáda, která je malá a zaostalá, že je pro velikou válku nepoužitelná. Ono, když statisticky vyhodnotíme, kolik bychom mohli v našem státě propustit zbytečných zaměstnanců po modernizaci a optimalizaci, tak nám vyjde, že polovina zaměstnanců je zbytečných, a pokud bychom je propustili, tak by se to na ekonomice a politice neprojevilo.
Často mediálně slyším, že se nemusíme vůbec bát v EU nezaměstnanosti, protože vzniknou jistě nová pracovní místa, to bychom museli rozpoutat válku zničit mnoho hodnot a pozabíjet mnoho lidí tak jistě vzniknou nová pracovní místa, ona se historie totiž ve vlnách neustále opakuje! Peníze elitě nesmrdí, miliony mrtvých lidí ve veliké zbytečné válce to je jenom statistika, tragédie je, když zemře mocná celebrita stářím v nemocnici. Každý má svoje naivní představy, ale ty musí nakonec přizpůsobit situaci, vše je zde jenom hra a každý je zde loutkou, kterou ovládá situace a mnohé jiné, život nás nutí často k zamyšlení a hledání odpovědí na to proč chybujeme a ze svých chyb se nepoučujeme. Víme, že dobrota je žebrota, přesto jsme dobří k tomu, co si naši dobrotu nezaslouží, lidi dělají chyby s tím je těžké něco učinit.
Když je zde válka tak jsme šokování tím, že něco tak zlého zde vůbec může existovat, ve skutečnosti zde není dobro a zlo, je zde jenom hodnotový metr, kterým vše poměřujeme problém je v tom, že těchto metrů je velmi mnoho, a tak je zde i mnoho konfliktů a problémů. Jsme si mnoho vzdálení, a tak je každý jiný, na druhou stranu naše originalita nás chrání před tím, aby se z nás stalo hloupé stádo, které může snadno ovládat malá elitní skupina. Vše zde má klady a zápory, když jedno získáme tak jiné zase ztratíme. Mnozí dneska chtějí získat výhody a jistoty pomocí protekce, které si nezaslouží. Každý problém má jistě svoji příčinu, největším zdrojem našich problémů je nadbytek nekvalitních lidí, co pijí slivovici a kouří cigarety, drogy nejsou řešení, jsou jenom náhražkou za štěstí, které nám má přinést svoboda a láska.
Očipování lidí je dokončeno, a tak spustíme optimalizační zátěžový program, který eliminuje vadné jedince ve spánku, likvidace proběhne tak aby odklízení mrtvol probíhalo bez problémů. Podle hrubých odhadů by optimalizační zátěžový program mohl být hotov se svojí prací za tři roky. Nový kvalitní člověk s čipem v hlavě je základem pro digitální konzumní civilizaci ale nemůžeme rozhodně začít odpočívat a radovat se z velikého úspěchu GVKB digitalizace, je třeba začít s GVKB programem který zde vše vyčistí v rovině fyzické, psychické, programové, ekonomické, ideologické atd. Pro čistotu je základem jednoduchost a recyklace, není třeba vymýšlet to, co už příroda dávno vymyslela, nespokojíme se rozhodně s čistotou na povrchu, vyčistíme vše do hloubky, pustíme se do genetického inženýrství a vytvoříme zcela nové živé inteligentní systémy co budou díky GVKB čipům sloužit optimálně GVKB systému.
Skončí doba, kdy na nás mohl hmyz egoisticky parazitovat, změní se zásadně krev a těla živých GVKB systémů tak, že budou nepoživatelná pro hmyz a jiné formy života, vše je zde hra, ve které jde o to, kdo vyhraje, vždy vyhraje to, co je evolučně vyspělejší, dobrota byla a bude žebrotou, život byl a bude egoistický! Kdo nejde s námi, ten jde proti nám, a bude eliminován a recyklován, nikdo nebude moci stát zbaběle opodál. Vše jde změnit tak že to bude lepší, přijde doba globálního sdílení hodnot, skončí problém s hříšností lidí, na hříšníky zde už nebude čas ani nálada, kdo nebude svatý, ten bude eliminován a recyklován. Proč si pořizujeme to, co nepotřebujeme, k životu toho stačí opravdu velmi málo, už před velmi dlouhou dobou zde byli skupiny lidí, co prosazovali život, ve kterém nic nemáme, a tak se nemusíme o nic starat, bohužel byli všude v menšině, a tak došlo k tomu, že většina se rozhodla pořizovat si mnohé, co nepotřebujeme.
Tak jako si pořizujeme; oblečení, dům, auto, počítače atd. tak si pořizujeme i mnoho informací, které máme v knihách a v hlavě, jenže s informacemi v hlavě je mnoho problémů, informace potom s námi manipulují a dělají z nás svého sluhu. Podívejte se na psy, nemají v hlavě informace, nemají ani peníze, a přesto jsou šťastní, vše, co máš v hlavě a vše co vlastníš, toho se musíš zbavit, jenom tak budeš šťastný, lakomost stvořila očistec, štědrost stvořila ráj. Každá víra hlásá to, že lakomost je chybou, ale je to marnost z čerta nikdo anděla neudělá. Porovnejme, jak dlouho žije opice a jak dlouho žije člověk, žijeme tak dlouho, protože žijeme pasivně, je to jako s botami, čím méně boty nosíme, tím déle nám vydrží.
S příchodem dlouhého věku přicházejí nemoci a problémy, ekonomické náklady na staré lidi narůstají a je zde snaha o to, aby lidi pracovali, i když jsou staří, jenže optimální práce pro staré lidi zde už není. Tento svět je o pravidlech a limitech, proč se nedohodnout na tom že lidský život skončí ve třiceti letech, každý by znal čas svojí smrti, a to by logicky vedlo k mnoha změnám u ekonomiky a politiky, lidi by začali pracovat už v deseti letech a výchovu dětí by svěřili robotům, protože by si každý chtěl maximálně užít svůj krátký život. Neustále by každý říkal, nemám čas, lidi by se velmi rychle naučili tomu, že čas má obrovskou hodnotu, protože ve třiceti letech jejich život skončí. Místo myšlení na kariéru by zde bylo myšlení na to, jak si užít maximálně každý den našeho života, často by zde byla otázka, za kolik to máš, tím by se myslelo, kolik dní ti ještě schází do tvojí smrti.
Když se dneska lidí optáte na to, jestli si užívají naplno každého dne svého života, tak na vás lidi koukají jak na blázna. Užívat si života pomocí; jídla, lenošení, piva, cigaret, televize, Facebooku atd. to je chybou, užíváme si života, pokud si jako děti hrajeme a problémy bereme jako součást hry. Největším problémem současnosti jsou psychicky nemocní lidé, co zde vládnou pomocí totality, nepotřebujeme zvyšovat náklady na zbrojení, potřebujeme zvýšit náklady na to, aby lidi zde už díky totalitám, neměli trvale blbou náladu. Postavíme veliké psychiatrické moderní nemocnice a zde budeme léčit; psychopaty, sociopaty, devianty, blbce, pitomce, příživníky, kariéristy atd. jsou věci, na kterých nelze šetřit, kvalitní člověk, který nelže a nekrade, je základem pro moderní kulturu, ve které končí každému jistě život ve třiceti letech.
Velké toužení má za následek logicky i veliké soužení, jsi nula, co to má v hlavě vynulovaný, a tak toužíš a tím se soužíš, máš zde svoji hru a svoje pravidla, jenže jsi nucen situací hrát cizí hru, a zde jsou tobě cizí pravidla, kde je chyba v tomto konzumním systému? Ta chyba je v protekci, která stvořila totality, následkem jsou problémy, na které nebylo a nebude řešení do té doby, dokud zde bude protekce a tím i totality. Pokud zde jsou na nás uvrhovány povinnosti, tak logicky musíme mít i práva, která jsou odměnou za to, že plníme mnoho povinností. Vše se točí kolem toho, že je dobrota žebrota, totalita je továrnou na žebráky! Kam proudí peníze z práce dělníků, nad tím je se třeba zamyslet?
Ten, kdo má protekci je nahoře, a tak k němu automaticky proudí peníze z práce těch, co jsou dole. Je zcela jedno, jestli je zde; otroctví, feudalismus, kapitalismus, socialismus, komunismus, centralismus, egoismus atd. všechny konzumní ideologie jsou jenom o tom, že ti, co jsou nahoře, parazitují na těch, co jsou dole, rovnost je zde jenom ve smrti. Zaslouží si ten, kdo je nahoře být mocným a bohatým? Ti, co jsou nahoře tvrdí, že bez nich by se ti, co jsou dole, měli zle. Podívejme se na včely a mravence zde je rovnost a nikdo se zde nemá zle, jak vlastně vzniká nerovnost mezi lidmi, to musí mít nějakou příčinu, že zde jsou; kasty, třídy, kategorie, ligy, rasy, tituly atd. tou příčinou je vzdálenost mezi námi, z cizího krev neteče, jedna svatá kultura je mnoho vzdálená jiné svaté kultuře a najednou je zde konflikt a svatá válka mezi svatými kulturami.
Je třeba dát lidem do hlavy GVKB čip, čip odřízne mozek od reality a z lidí se stanou mravenci co nelžou a nekradou, nová doba si žádá nové metody, které eliminují staré problémy, jak si to zde globálně uděláme takové to zde budeme i mít, na myšlení a rozhodování zde bude GVKB systém založený na umělé inteligenci, ty zde budeš na špinavou těžkou práci, a pokud budeš pracovat pomalu díky nemoci nebo stáří, tak budeš eliminován a recyklován. Přichází komerční kultura, a tak musí i GVKB náboženství přijmout konečně komerční metody, tak jako je zde Alza, která prodává elektroniku a jiné zboží tak zde musí být na prodej i služby které lidem poskytuje náboženství, vyzpovídání se ve zpovědnici v kostele za 300 Kč za každou započatou hodinu, vstup do kostela za 100 Kč, za jednu přímluvu k bohu od kněze poplatek 100 Kč atd. pro studenty a důchodce by zde byla sleva 50 %. Nebyli by zde už žádné dotace pro náboženství a byli by zde pro náboženství daně a používaly by se EET systém na účtenky.
Podnikatelé by si mohli z daní odečíst náklady na náboženství, dělník je přeci hoden svojí mzdy. Správná rozhodnutí dokážou zázraky. Evoluce je o správných rozhodnutích, jak si to každý udělá takové to i má, obrazně je naše rozhodování jako investice na burze, pokud se správně rozhodujeme tak rychle bohatneme, ten, kdo se chybně rozhodne ten přijde o svoje bohatství, čím větší je riziko tím větší je naděje na veliký zisk. Správně se rozhoduji, a proto nemám deprese, ten, kdo má deprese ten se chybně rozhoduje, dokonalé rozhodnutí se skládá z mnoha maličkostí, a tak dokonale se rozhodovat to není maličkost. Rozhodnutí je otázkou porovnávání, vážíme klady a zápory, problémem jsou často povrchní informace, z dálky mnohé vypadá jinak než z blízka.
Běžně je zde snaha o to, abychom se chybně rozhodli a někdo cizí z toho měl užitek, metod, jak nás oklamat při našem rozhodování je mnoho, podívejme se třeba na masožravé květiny, jak oklamou naivní hmyz a potom jej zabijí, aby získali existenční zdroje. Podobné je to s lidmi, co zde jsou nahoře, a tak mají výhody a jistoty, pomocí mediální reklamy dělají z lidí, co jsou dole hlupáky a tvrdí jim, že nejsou peníze na nemocnice a důchody. Na zbytečné války jsou peníze, to že ve zbytečné válce umřou zbytečně miliony lidí, to je těm, co jsou nahoře zcela jedno. Spravedlnost je zde jenom v tom že je zde každý dočasně, vše, co lakomci pracně nahromadí to většinou jejich dědici brzo rozptýlí, nadbytek je založen na nedostatku, úspěch je založen na neúspěších konkurentů, vše zde jsou protiklady, ráj existuje díky peklu, pokud eliminujeme pomocí sociálního idealismu protiklady, tak vše zakonzervujeme a z lidí se tak stanou levné konzervy, co se chlubí tím, že uvnitř konzervy je jenom komerční obsah.
Přichází komerční kultura, a tak musí i GVKB náboženství přijmout konečně komerční metody, tak jako je zde Alza, která prodává elektroniku a jiné zboží tak zde musí být na prodej i služby které lidem poskytuje náboženství, vyzpovídání se ve zpovědnici v kostele za 300 Kč za každou započatou hodinu, vstup do kostela za 100 Kč, za jednu přímluvu k bohu od kněze poplatek 100 Kč atd. pro studenty a důchodce by zde byla sleva 50 %. Nebyli by zde už žádné dotace pro náboženství a byli by zde pro náboženství daně a používaly by se EET systém na účtenky. Podnikatelé by si mohli z daní odečíst náklady na náboženství, dělník je přeci hoden svojí mzdy. Správná rozhodnutí dokážou zázraky. Evoluce je o správných rozhodnutích, jak si to každý udělá takové to i má, obrazně je naše rozhodování jako investice na burze, pokud se správně rozhodujeme tak rychle bohatneme, ten, kdo se chybně rozhodne ten přijde o svoje bohatství, čím větší je riziko tím větší je naděje na veliký zisk.
Správně se rozhoduji, a proto nemám deprese, ten, kdo má deprese ten se chybně rozhoduje, dokonalé rozhodnutí se skládá z mnoha maličkostí, a tak dokonale se rozhodovat to není maličkost. Rozhodnutí je otázkou porovnávání, vážíme klady a zápory, problémem jsou často povrchní informace, z dálky mnohé vypadá jinak než z blízka. Běžně je zde snaha o to, abychom se chybně rozhodli a někdo cizí z toho měl užitek, metod, jak nás oklamat při našem rozhodování je mnoho, podívejme se třeba na masožravé květiny, jak oklamou naivní hmyz a potom jej zabijí, aby získali existenční zdroje. Podobné je to s lidmi, co zde jsou nahoře, a tak mají výhody a jistoty, pomocí mediální reklamy dělají z lidí, co jsou dole hlupáky a tvrdí jim, že nejsou peníze na nemocnice a důchody. Na zbytečné války jsou peníze, to že ve zbytečné válce umřou zbytečně miliony lidí, to je těm, co jsou nahoře zcela jedno.
Spravedlnost je zde jenom v tom že je zde každý dočasně, vše, co lakomci pracně nahromadí to většinou jejich dědici brzo rozptýlí, nadbytek je založen na nedostatku, úspěch je založen na neúspěších konkurentů, vše zde jsou protiklady, ráj existuje díky peklu, pokud eliminujeme pomocí sociálního idealismu protiklady, tak vše zakonzervujeme a z lidí se tak stanou levné konzervy, co se chlubí tím, že uvnitř konzervy je jenom komerční obsah. Ve svatém písmu je na začátku příběh o někom, kdo zde vše stvořil za šest dní, ovšem není zde nikde uvedená jeho adresa ani email, nejsem spokojen s tím, co stvořil je to vysloveně vadný zmetek s nulovou hodnotou a největším zmetkem v tomto díle je hříšný člověk. Slyšel jsem, že prý už záruka na produkt skončila a že tvůrce zde už není, a tak zde není jeho adresa a jeho pravé jméno, tak jako existuje podvědomí tak je i podčas a tam se nemůžu dostat strojem času, stroj času funguje jenom od okamžiku stvoření Absolutna.
Uvažuji o tom, že současnou verzi Absolutna optimálně recykluji, a vytvořím zcela novou verzi Absolutna, není to nic osobního jsem perfekcionista a nemám rád amatérskou práci. Na co sáhneš, to rozbiješ, vše ti padá z ruky, pokud by byla soutěž o to, kdo je největší nemehlo, tak bys ji jistě vyhrál, víš, proč jsi nemehlo? Je to osud, protože sudičky řekli při tvém narození, to dítě bude nemehlo, s osudem už nic nejde udělat osud je jako tvůj stín, před kterým neutečeš. Koupíš si vajíčka celé plato, kde je třicet vajíček, doneseš je domů, dáš to plato na stůl v kuchyni a potom o to plato jako nemehlo zavadíš, a rozbiješ všech třicet vajíček. Takové příhody se ti stávají neustále, z každého zaměstnání tě vyhodí, protože o takové nemehlo nikde nestojí, stejně tak dopadnou vztahy s opačným pohlavím, nejhorší je to, když usedneš za volant auta, jezdíš jako nemehlo, a tak je tvoje auto pořád rozbité a pořád platíš pokuty. Nepokoušej se něco opravit, jistě to dopadne tak, že to neopravíš a budeš muset draho opravu zaplatit, nebo to rovnou vyhodit.
Jsi tak veliké nemehlo, že kdybys chtěl spáchat sebevraždu, tak se ti to nepovede a jenom si ublížíš, nejhorší možná situace je, pokud si najdeš jiné nemehlo opačného pohlaví, a máte spolu děti, logicky vaše děti jsou nemehla a neštěstí je dokonáno. Je to jistě diskriminace lidí, co jsou zde nemehlem, a společnost se proti nemehlům spikla a vyloučila je na okraj civilizace, nikdo tě nemá rád, nikdo tě nepohladí, nikdo tě nepochová, běž se podívat na hřbitov, zde tě jednou jistě pochovají, a zde už nikomu nebude vadit to, že jsi nemehlo, co má vysokoškolský titul. Kdo zná mocné lidi, co zde byli před tisícem let, byli to jenom trpaslíci na podstavci, známe z té doby lidi, které v té době nikdo neznal a které v té době každý za nuly považoval. Stejně to logicky i dopadne s lidmi, co jsou dneska mnoho známí, protože mají pod sebou vysoké podstavce.
Čas ale tyto podstavce eliminuje a najednou je z prezidenta nebo celebrity bezvýznamná nula, z díla poznáme tvůrce, hmotné dílo už dneska nikoho nezajímá v popředí zájmu je psychické dílo jako je; kniha, obraz, fotka, film, databáze, program atd. Schopnost vytvořit hodnotné dílo odlišuje člověka od zvířat, pokud někdo není schopen zde vytvořit hodnotné dílo tak je on zde jenom zvířetem, mnozí vytvoří dílo, které je jenom mýdlovou dočasnou bublinou, jde jenom o obchod a nejde zde o umění, jaký je rozdíl mezi uměním, které je zde tisíc let a řemeslem které je zde jenom několik let. Rozdíl je v kvalitě, to, co je kvalitní, to je zde dlouho, lidová moudrost je kvalitní, a tak je zde s námi mnoho tisíc let, a to co hlásají náboženství a politika to není už kvalitní, protože to hlásají ti, co jsou nahoře a potřebují, aby se z lidí stali nuly, se kterými je možné snadno manipulovat promocí ekonomiky a ideologie.
Každý má něco, co jej baví, ale nemůže to dělat z nějakého důvodu, a tak dělá to, co jej nebaví, a tak z toho má blbou náladu, podívejme se na cikány, jak mají blbou náladu, protože nemohou zde dělat, co je baví. Proč diskriminujeme cikány a neumožníme jim to, aby mohli dělat, co je baví? Mnozí namítnou to, že nám cikáni neřekli, co je baví, a tak jim to naše společnost nemůže poskytnout. Cikány baví Islám a chtějí se chodit modlit do mešit a číst si Korán, je třeba cikánům umožnit se přestěhovat do národů kde je jedinou vírou Islám, křesťanství není vhodné pro cikány, cikán si chce na tělo dát třaskaviny a odpálit se mezi nepřáteli Islámu, aby se za svůj skutek dostal do ráje. Cikán chce mít více manželek, aby mohl mít i mnoho dětí, přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno, vzhledově vypadají cikáni zcela stejně jako lidé, co věří v Islám, takže zapadnou dobře mezi ostatní, a nikdo je nebude podezřívat z pokrytectví.
Čas má dost času na to, aby eliminoval to, co bylo vadné a ponechal zde to co je hodnotné, není důležité hlas těch, co jsou nahoře, důležitý je hlas těch, co jsou dole, proč ti, co jsou nahoře myslí a jednají zcela jinak než ty, co jsou dole? Myslíme a konáme podle situace, pokud je někdo nahoře, je ve zcela jiné situaci než ten, kdo je dole! Nahoře platí jiná pravidla a jiné limity, když jsi dole, nemá tvůj život žádnou hodnotu, a když jsi nahoře, má tvůj život velikou hodnotu, problémem je to, že nahoře je 1 % lidí a 99 % je dole, nadbytek je postaven na nedostatku. Ti, co jsou nahoře, dělají vše pro to, aby se nahoře udrželi co nejdéle je to možné, klíště tak dlouho přisáto bude, dokud se dosyta nenasaje krve svého hostitele, ano elita to jsou klíšťata, co nám pijí krev, proto házíme do koše květiny, které klade zde elita, na místa, která jsou lidem svatá.
Volby jsou jenom mediální divadlo, které zde stejně nic nezmění, na kandidátkách jsou jenom bezcharakterní kariéristi, politika je přeci bojem o státní koryta. Z čerta anděla nikdo neudělá, o tom to zde bylo a bude, v konzumním pekle nejsou andělé, nebuď idealistou a buď realistou! Proč internetová zpovědnice zkrachovala? Internetová zpovědnice je od samého začátku chybným systémem, který nemá snahu o to, aby se zbavil svých chyb, prioritní chybou je přístup bez přihlášení a tím je zde mnoho trollů co zde tapetují a amatérští moderátoři zde vedou marný virtuální boj s trolly. Internet je velmi konkurenční prostředí a nespokojený uživatel zpovědnice odchází na Facebook nebo na Twitter, přirovnal bych zpovědnici k sektě Svědkové Jehovovi. Nejhorší je srážka s blbcem, co si budeme povídat, je potřeba se vůbec zpovídat ze svých hříchů?
Není hříšnost, jeden veliký podraz? Nejsme svatí ani hříšní, jsme zde proto, abychom sloužili systému, ve kterém existujeme, o tom, co je správné a co je chybné, nemůže rozhodovat ten kdo má jako moderátor na zpovědnici moc, o tom rozhoduje jenom naše inteligence a naše vědomosti, už zde bylo dost totalit, každá totalita je jenom mýdlovou dočasnou bublinou, nenoste květiny na pohřeb zpovědnice, protože je jistě nějaký vandal stejně hodí do koše. Rodina je základem života, s příchodem centralismu je rodina eliminována, a tak přichází deprese u; politiky, ekonomiky, víry, filosofie, umění, školství, psychiky atd. Nadbytek pro elitu, co je v centru, vytváří logicky nedostatek pro ty, co nejsou v centru, centralismus přichází tehdy, když je zde nadbytek lidí, a tak je potřeba zavést centrální totalitu, která z lidí dělá otroky elity, co je v centru.
Centralismus je vždy totalitou, dobrota je přeci žebrota, lidi se podřizují jenom násilí, proto centralismus, aby mohl fungovat, potřebuje; armádu, policii, tajnou policii, soudy, vězení, koncentráky, byrokracii, politiky, náboženství, filosofie, školství, reklamu, pohádky, daně, clo, poplatky atd. Moje hra a moje pravidla to je každý centralismus, jelikož je každý centralismus ve svojí podstatě egoistický tak zde jsou války mezi centralistickými totalitami, ve válkách se ničí veliké hodnoty a umírá velmi mnoho lidí zcela zbytečně, moderní zbraně umožňují snadno a rychle vraždit nepřátele po milionech. Modernizace a optimalizace začíná nahrazovat lidi za počítače a stroje, nebude to trvat už dlouho a robot s kravatou nahradí elitu, která má moc a bohatství, lidi budou globálně odsunuti z civilizace do rezervace, a zde se oddělí muži od žen, aby se už lidi nemohli rozmnožovat jako králíci, co žijí v králíkárnách.
Poslední nahá skupina lidí jistě skončí v poslední zoologické zahradě za nerozbitným sklem v pavilonu s opicemi, a na cedulce bude napsána PRACUJÍCÍ OPICE. Běž se podívat na hřbitov a do krematoria, ať jistě víš, co tě bude už brzo čekat, vše je zde nejisté a jenom smrt je jistá. Člověk to byla evoluční testovací verze a finální evoluční verzí bude dokonalý GVKB robot. Pokud konzumujeme to, co nám nechutná tak je nám z toho zle, nejde jenom o potravu pro tělo, jde i o potravu pro psychiku, kde je zakopaný pes? Zakopaný pes je v totalitě, jsme jenom loutky, které mnohé snadno ovládá, postavit se této manipulaci nejde, totalita je natolik mocná, že tvrdě zatočí s každým, kdo se jí pokorně odmítne podřídit, už zbývá jenom dát všem lidem do hlavy GVKB čipy, když totalita tak to musí být dotažené k dokonalosti, čip odřízne mozek od reality a mozek bude existovat jenom ve světě iluzí, na problémy v realitě zde bude umělá globální inteligence, která bude lidi ovládat jako loutky.
Nebudou zde pro nikoho výjimky a imunita, čipy do hlavy dostanou jak ti co jsou nahoře, tak i ti co jsou dole, pokud bude nějaký člověk pracovat málo, tak se eliminuje a recykluje, lidi budou pro GVKB totalitu jenom čísla ve statistice. Už nebudeme potřebovat; politiku, náboženství, filosofii, školy, rodiny, stát, armádu, soudy, vězení, vojáky, sport, umění, internet, televizi atd. Lidi budou nazí a hladoví, přesto budou šťastní, protože budou existovat jenom ve světě iluzí, v jednoduchosti je dokonalost. Hlupáci mají tu nevýhodu, že jsou závislí na zkušených. Věří, že zkušení lidé jsou tu proto, aby jim pomáhali, ukazovali cestu ke šťastnému životu a předali jim jen to dobré. Také jsem tomu věřil. Už tomu nevěřím. Kdykoli jsem měl geniální nápad, byl pro ně hloupý.
Kdykoli jsem chtěl být svůj, slyšel jsem, jak jsem naivní, ještě hloupý, a že mám poslouchat je, protože oni mají víc odžito a vše vědí lépe: „Hlavně buď hodný a dělej, co Ti moudří lidé říkají. Uč se, abys měl práci, pak byt, pak auto, rodinu atd.“ Ale já, jsem se stále ptal: A to potom budu šťastný? A protestuji proti tomu, jak mě moudřejší lidé vedli a podvedli. Ptám se k nebi: Proč jste mě nutili smířit se s málem? Proč jste mi bránili jít za velkými sny? Proč jste mi vzali tolik let, chuti a motivace? Proč jste mi lhali, že máte patent na rozum a jedině Vaše subjektivní cesta je ta jediná správná? Kdyby dnes stál přede mnou nejmladší a nejmenší kluk z celé třídy, který by chtěl být jiný, řekl bych mu dost hlasitě, aby šel za svým srdcem. Bál bych se mu říct ať by měl jakkoli bláznivý nápad „Ty to nedokážeš“, protože vím, že to dokázat může, že žádný cíl není tak vysoko, aby na něj nedosáhl ten, kdo v sebe věří. A hlavně bych mu poradil, ať nevěří těm lidem, kteří zaměňují stáří a moudrost, živoření a život, zažité a prožité, věk a zkušenost.
Víme, že život je krátký a smrt jednou čeká každého z nás. Přesto jsme zaskočeni, kdykoli ta zubatá setne někoho, koho jsme znali. Tehdy jako bychom se na chvíli vypojili z elektrického obvodu, který pohání kolečko, v němž běháme bez ustání jako křečci, a připomněli si, že žijeme jen v současnosti. Moudří lidé mě strašili smrtí. Je přece hrozná! „Tak si ji, raději nepřipouštěj, ignoruj, že nějaká smrt existuje.“ Jenže já říkám opak: Smrt neignorujme, ani se jí nebojme. Víc se bojme života, který pořádně nežijeme jen proto, že se bojíme změn. Smrt není největší ztrátou, která může potkat člověka. Největší ztrátou je zemřít psychicky dávno předem, sám v sobě, ještě zaživa. Už žádná rezignace, buďme odvážní. Žádná pasivita, buďme akční. Nebojme se smrti, ale bojme se k smrti, že za celý život nestihneme vyrazit za svými sny. Čeká nás jen takový život, jaký si vytvoříme.
Věřil jsem druhým, když mi radili, co mám dělat se svým životem. Radili mi tak špatně, že dnes lituji, že jsem je poslechl. Měl bych jim to vyčítat, ale není, co nemysleli to kolikrát zle. Oni prostě nemohli vědět, co je pro mě správné. Náš život je pouze náš. Ostatní nás mohou přesvědčovat, ale nemohou za nás rozhodovat. Mohou jít po našem boku, ale nikdy ne v našich botách. Snažte se, prosím, ať cesta, kterou kráčíte, je v souladu s Vaší intuicí a touhou. A když není, nebojte se skočit do jiné stopy, změnit kurz, vyšlápnout si svou vlastní. Vždy je lepší být na začátku žebříku, po němž jsme si přáli lézt než na vrcholu jiného žebříku, kde se necítíme vůbec dobře. Tím žebříkem je náš život a kam jdeme, je naše volba. Nebudeme žít jiný život, než který si vytvoříme. Snažme se, ať naše činy mluví hlasitěji než rty. Ať to, o čem sníme, naplníme životem. Lidé mě učili, že budu šťastný, jen když je budu poslouchat.
Byla to svatá lež. I kdyby mě život naučil jen jednu věc, pak tuto: Krok, který činíme ze své vůle, rádi a s vášní, vždy stojí za to. I když nevíme, kde se právě nacházíme, i když nám to prostředí připadá neznámé, je to jako na tropickém ostrově, kde jsme nikdy nebyli, ale přáli jsme si ho vidět, cítíme se tam báječně. Protože to, co jsme udělali, souzní s tím, co jsme chtěli. S tím, co přináší pocit naplnění. Udřený ještě neznamená produktivní! Všichni říkali, že chodit z práce udřený je dobře, jen tak budu společnosti užitečný a cítit se platný. Z dnešní doby musejí mít radost. Všichni spěcháme, nestíháme. Práce, konference, mítinky, uzávěrky, plány. Jsme tak „užiteční“ a „platní“, že nemáme dost času na rodinu ani na spánek. Diář plný úkolů nám dává pocit nenahraditelnosti a důležitosti.
Bohužel, je to iluze. Upracovanost není ctnost, pro kterou by nás měl někdo respektovat a chválit. Jenom zřídka se udřenost rovná produktivitě a skutečné užitečnosti. Pouze 17 % lidí v EU vytváří hodnoty, jaké EU opravdu potřebuje, a my sami chceme? Není udřenost spíše důsledkem neschopnosti zorganizovat si čas, dodržet priority, ctít hodnoty a umět říci ne tehdy, kdy bychom to říkat měli? Nejsme více jako křečci v běhacím kolečku k nezastavení, přitom se nepohneme z místa? Dospělí mě učili, že tento konzumní svět potřebuji. Že jen zaneprázdněnost mi dá pocit, že žiji. Že tím dám životu smysl. Byl to klam, dlouhodobě neudržitelný, nesmyslný a nebezpečný. Obávám se, že jednou si budeme přát, abychom v minulosti trávili mnohem méně času nesmyslnou hrou na produktivitu a více času budováním toho, co opravdu dává smysl.
Protože jen to je produktivita. V dětství byla chyba něco špatného, ostudného, trestuhodného. Kdo chyboval, měl se za to stydět. Bože, kam jsme to klesli! Většina chyb v životě je nevyhnutelných. Když se narodíme, jsme nepopsaný list. Žádný pokrok nenastane bez toho, abychom šlápli do míst, kde jsme ještě nebyli. Která jsme neznali. Která jsme si museli nejdříve osahat a nezkušeně klopýtnout. Poprvé, protože podruhé už jsme měli zkušenost a pevně stáli. Neznám větší pokrytce, než jsou sami dospělí. Přestal jsem s nimi své chyby řešit, řeším je v sobě. Kdykoli udělám kiks, snažím se odpustit si. Nezlobit se na sebe. Protože není hanbou udělat chybu. Hanbou je nepoučit se. Budeme-li se bát neúspěchu, nebudeme schopní dělat kroky potřebné ke svému zlepšení, tedy k úspěchu. Mistr je ten, kdo má na kontě daleko více neúspěchů než začátečník pokusů.
Za každým velkým úspěchem jsou tisíce malých neúspěchů. Ano, úspěch výsledkem předchozích neúspěchů. Ty neúspěchy nejsou na člověku vidět. Protože jejich součtem je to, co vidět je: úspěch. Vyhlížel jsem úspěch. Přemýšlel jsem o něm. Ale on nepřicházel. Divil jsem se proč. Byl jsem přece jako dospělý, hodně jsem mluvil a sliboval. Jenže pak jsem zjistil, že jsme výsledkem toho, co děláme, ne toho, co sobě či jiným navykládáme. Že mi škola, která měla být klíč k dobrému životu, je na houby, když získané teoretické vědomosti nikde neuplatním. Že úspěch nejde sám za těmi, kdo na něj čekají, ale kličkuje mezi těmi, kdo na svých cílech pracují. Pak jsem přestal dospělé poslouchat, že všechno přijde samo. Zeptal jsem se sám sebe, co je pro mě skutečně důležité a pak jsem sbíral odvahu vystavět kolem své odpovědi celý život. Jakékoli veliké znalosti jsou zcela bezcenné bez činů.
A pokud hodláme počkat na dokonalou chvíli pro naši akci, můžeme pročekat celý zbytek života. Se záští, že jiní mají „štěstí“, „lepší osud“ a další bláboly. Jen to, co děláme, se počítá. Touha po pomstě, které v nás bublají, nejsou nic víc než plýtváním našeho štěstí, času a energie. Jako bychom očistci pronajali velikou parcelu ve své hlavě a chtěli, aby nám chybnou minulost doživotně připomínal. Odpuštěním tuto parcelu eliminujeme. Měl jsem pochopit, že s každým, kdo mi vstoupí do cesty, bych měl vyjít. Že každý musí být můj kamarád. Že na každého staršího musím dát. Tak mi byli představeni i učitelé musel jsem kývat i tehdy, kdy jsem s nimi nesouhlasil. Nucená přátelství a povinné respektování těch, kteří si respekt nezaslouží, považuji za velký zločin na dětech. „Ty už si s ním nehraješ? Ale vždyť je to tak hodný chlapeček.
Ne, všichni lidé nejsou osobnosti. Stejně tak všichni nejsou pro nás dobří. Můžeme být jen tak skvělí, jak skvělí jsou lidé, kterými se obklopujeme. Chceme-li být šťastni, musíme nechat odejít ty, kdo nás stahují ke dnu. A stejně tak nemáme právo vynucovat si vztah s lidmi, které brzdíme, kterým ubližujeme a vštěpujeme jed, že nestojí za nic. Zasloužíme si bodlo. Všichni nejsme ze stejného těsta. Nezlobme se na ty, kteří nám zakazují být sami sebou a tvrdí, že nejsme dost dobří. Zřejmě si řeší nějaké své problémy, jinak by nás nevysávali, neuráželi, neponižovali a jako praví přátelé by ctili význam slov právo na pravdu, právo na omyl, právo na vlastní zkušenost. Nedržme za každou cenu vazbu s každým člověkem. Poslouchejme svou intuici. Na světě je řada správných lidí, kteří nás mohou dobíjet, inspirovat a podporovat, abychom byli svou nejlepší možnou verzí.
Nedává proto smysl, abychom věnovali čas primitivům, kteří potřebují vylévat závist, nenávist a depresi. Jako malý jsem slýchal, že mě nikdo nebude mít rád, když se nezměním. Učil jsem se, že se nemám mít rád takový, jaký jsem, ale že mám usilovat o to být takový, jakým mě chce mít moje okolí. Měl jsem se podbízet, snažit se zalíbit, přece jinak nebudu mít dobré známky. Je důležité být laskavý k jiným. Ale ještě důležitější je být laskavý sám k sobě. Proto se, prosím, ujistěte, že se neposuzujete cizíma očima. Zejména těch primitivů, kteří nedokážou vidět Vaši hodnotu a krásu. Obklopujte se zásadně těmi lidmi, kteří Vás mají rádi takové, jací již jste. Tedy že Vás mají rádi tak chybující, jak si připadáte, tak nepřitažlivé, jak se cítíte, tak nekompletní, jací zatím ještě jste. Povrchně mohou hodnotit jen povrchní lidé. Věci jsou věci a nemají co dělat s naším charakterem.
Někdy mi připadá, že celebrity jsou agenti realitních kanceláří nebo automobilek. Naznačují, že teprve když budu něco pořádného vlastnit, budu stát za to. Nepřipouštějí, že bych si mohl vystačit s méně věcmi a že více nepotřebuji. Že možná nevěnuji tolik času nákladným aktivitám jen proto, že moje hodnoty nestojí tolik peněz. Co si vytvořit osobní kulturu? Co naplnit svátky ne zážitky, které stojí za to podle obchodníků, ale podle nás? Samozřejmě i já se bojím, že si nestihnu nenahromadit všechny věci a služby, které na mě křičí z reklamy. Starší lidé mě učili, že co jednou máš v hlavě, už ti nikdo nevezme. Že jak jsi jednou nahoře, dolů tě nikdo neskopne. Že kdo jednou zakopne, s tím se to bude vláčet už celý život. Když to shrnu, měli pravdu v tom, že jsem byl naivní idiot. Ne v tom, co jsem si přál, ale že jsem je vůbec kdy poslouchal. Je to přesně naopak.
Nic na světě není trvalé. Co dnes máme, může zítra být tím, co jsme měli. Lidé a okolnosti přicházejí a odcházejí. Život u nikoho nestojí. Naopak, kvapí od klidu k chaosu. I okamžiky mění lidské životy. Nic trvale zde nevydrží. Ale není, proč toho litovat. Ať je naše přítomnost dobrá či špatná, vždy se změní. Je to dobře. Alespoň to člověka učí užívat si dobré dny, dokud jsou, a nepropadat skepsi v těch špatných. Děkujme za změnu, každá nás učí něco nového. Možná to není zjevné hned, ale později uznáme, že stála za to. Moc je droga, podívejme se na vlčí smečku a její vůdce, princip je stejný, jde jenom o to, by zde nebyla protekce, na místo vůdce se nedostal ten, kdo tam nepatří. Tam kde není ekonomická a sociální rovnost mezi lidmi, tam je i všemocná totalita, co je dovoleno těm, co jsou nahoře, to je zakázáno těm, co jsou dole. Vše, co zde pracuje, to bylo vytvořeno a nastaveno k práci, práce je služba, kterou něčemu poskytujeme, protože z práce máme užitek, z některé práce je veliký užitek a z jiné práce je malý užitek.
Zde se dostáváme k otázce protekce, která umožňuje elitě mít z práce veliký užitek, nadbytek je možný ale díky nedostatku, vše je o pravidlech a limitech která je třeba respektovat, v přírodě jsou přirozená pravidla a přirozené limity zde proto není problém s protekcí. Náš problém je v tom, že se násilím snažíme realizovat naše ideály, a to logicky nefunguje, dobrota je žebrota, život je hra o hodnoty, ten, kdo v této hře podvádí, ten musí být za to potrestán, aby už nechyboval. Zamysli se nad tím, co je zde sluhou a co je zde pánem, pánem je zde vždy zdroj a sluhou je to, co je závislé na zdroji, pokud by zde nebyl zdroj světla a tepla nebyl by zde ani život, pokud by zde nebyl zdroj informací a programů tak by zde nebyla duše u člověka. Stvořitelem všeho byli a budou jenom zdroje, ony zde všemu panují, a kolem zdrojů se zde vše točí, zánik veliké konzumní kultury, je způsoben zánikem ekonomického zdroje.
Proč lidi přestali věřit na svaté zázraky, příčinou je zánik zdroje zázraků, každý zdroj je zde dočasně, protože zde je vše v pohybu, a tím se vše i mění. Život to je programový evoluční dočasný proces závislý na zdrojích, klasické politické heslo chléb a hry, dokazuje to, že mám čistou pravdu, blbá nálada je následkem toho, že lid nemá chléb a hry. Lid nepotřebuje k ničemu všemocný veliký stát, který si zde mediálně hraje na všemocného boha, ale pod maskou všemocného boha je ukryta parazitující elita, která myslí egoisticky jenom na veliká stání koryta. Druhá světová válka v nahotě odhalila to, že totalitní státy dělají z lidí jenom sračky, co jsou zde na hovno, a tak je možno bez problémů násilně eliminovat ve zbytečné světové válce sto miliónů lidí, a zničit obrovské ekonomické hodnoty.
Vládnou nám staří psychopati, co se pomocí protekce dostali na místa prezidentů a ministrů, je třeba se poučit z tohoto krizového vývoje a nahradit lidi za GVKB roboty, nejsou lidi tak nejsou s lidmi už problémy, robot prezident bude vyznamenávat roboty a poslední nahá skupina lidí, skončí v poslední zoologické zahradě na světě za nerozbitným sklem v pavilonu s opicemi, a na cedulce bude napsána PRACUJÍCÍ OPICE. Běž se podívat na hřbitov a do krematoria ať jistě víš, co tě bude brzo čekat, ano smrt je tvůj pán. Od pradávna jsou primitivové všude diskriminovaní a poukazuje se na to, že to jsou nepřizpůsobiví příživníci, primitivové potřebují GVKB protekci, aby se měli sociálně dobře, a tak už nebudou mít stres a deprese z toho, že je egoistická konzumní kapitalistická společnost diskriminuje.
Slova mohou klamat, ale dílo klamat nemůže, z díla poznáme primitivy, primitivové se chovají jako vandalové, a tak poškozují to co je jim cizí, ano, primitivové na nás v kapitalismu parazitují ekonomicky a sociálně. Zajistíme primitivům protekci tak, že je globálně odsuneme do Číny, do velikých GVKB táborů, které budou hlídat jenom vojenští GVKB roboti. Jak bude probíhat výběr primitivů, co se budou přemísťovat po milionech do Číny, bude to výběr založený na ekonomice, a tak primitiv bude ekonomickou policií odchycen, a přemístěn na do GVKB tábora v Číně pro primitivy a zde se budou mít primitivové sociálně dobře, postavíme zde pro primitivy veliké GVKB továrny a zde budou primitivové pracovat každý den v roce mnoho hodin.
Pokles pracovního výkonu bude znamenat to, že se primitiv recykluje, jelikož mají primitivové problém s profesionálními pracovními návyky, tak dostanou do hlavy GVKB čipy, a čipy je odříznou od zlé reality. Vše je zde hra a jde o to, aby každý mohl tuto primitivní hru hrát, pokud má někdo primitivní mozek, tak GVKB čip tento problém eliminuje, do všeho se dneska dávají čipy, aby nám to lépe sloužilo a je jenom logické že dáme všem primitivům do hlavy GVKB čipy, vyčistíme to zde globálně od primitivů. Robot prezident tak bude vyznamenávat roboty, primitivové už nebudou v konzumní civilizaci existovat, takto zvítězí genialita nad primitivy.