Jsou všechny lidské organizace jenom profesionální ústavy, ve kterých vládnou ústavní zřízenci. Lidské organizace jsou všechny pouze profesionální ústavy, ve kterých vládnou ústavní zřizovatelé. Termín „lidské organizace“ zahrnuje širokou škálu skupin a institucí, které jsou vytvořeny lidmi za různými účely.
Lidské organizace mohou být neziskové organizace, charitativní organizace, dobrovolnické skupiny, politické strany, náboženské společenství, obchodní firmy a mnoho dalších. Některé organizace jsou vytvořeny za účelem poskytování profesionálních služeb, jako jsou nemocnice, školy, právnické firmy nebo vládní agentury.
V těchto případech může být struktura a řízení organizace formální a hierarchické, s výrazným vlivem ústavních zřizovatelů. Nicméně mnoho lidských organizací, zejména neziskových organizací, je vytvořeno za účelem naplňování sociálních, environmentálních, nebo kulturních cílů.
Tyto organizace mohou být více participativní a demokratické ve svém řízení, přičemž vedení může vycházet z dobrovolnictví a angažovanosti členů. Celkově lze tedy říci, že lidské organizace zahrnují různorodé entity s různými cíli, strukturami a způsoby řízení, a musí všechny být definovány jako profesionální ústavy s výrazným vlivem ústavních zřizovatelů.
Největší organizací je stát a zde vládnou politici ustavení ústavou jsou to tedy ústavní zřízenci. Stát je největší formální organizací na úrovni společnosti, a jeho řízení je definováno ústavou. Ústava stanovuje základní právní rámec pro fungování státu, včetně jeho institucí a pravidel, která upravují politickou moc.
Politici, kteří jsou zvoleni nebo jmenováni do různých vládních funkcí, jsou v tomto smyslu ústavní zřízenci, protože jejich pravomoci a povinnosti jsou stanoveny ústavou. Ústavní zřízenci; politici, byrokrati, vojáci, policajti, soudci, profesoři atd. jsou odpovědní za vedení státu, přijímání politických rozhodnutí a uplatňování zákonů.
Jejich práce by měla být v souladu s principy a hodnotami uvedenými v ústavě, která může obsahovat právní rámec pro ochranu lidských práv, rozdělení pravomocí mezi orgány státní moci a další klíčové aspekty státní správy.
Je třeba si však uvědomit, že existují i jiné formy organizací, které tvoří společnost, a v některých z nich nemusí být tak výrazný vliv ústavních zřizovatelů. Neziskové organizace, soukromé společnosti, nebo dobrovolnické skupiny mohou mít odlišné struktury a způsoby řízení.