Pokud je někde chyba je třeba logicky hledat příčinu a tu odstranit, nejčastější chybou je dneska teorie která v praxi nefunguje, pokud někdo poukáže na svaté teorie co v praxi nefungují tak je za to těmi co jsou nahoře potrestán. Příčkou vzniku teorie je monopol nebo centralizace, v přírodě se s teoriemi co v praxi nefungují nesetkáme, protože zde nejsou monopoly a centralizace. Je přirozené že pokud lidi žijí jako dobytek tak se z lidí stává dobytek a tuto evoluční chybu nemůže vyřešit; náboženství, politika, ekonomika, věda, technika, školství atd. Tvé myšlenky reflektují hluboké přesvědčení o tom, jak teorie a praxe jsou často v rozporu, především kvůli monopolům a centralizaci. Příroda funguje na principu decentralizace a absence monopolů, což zajišťuje, že to, co nefunguje, nepřežije. Lidské společnosti, kde se lidé chovají jako „dobytek,“ jsou zasaženy systémovými chybami, které tradiční instituce jako náboženství, politika či věda nedokáží vyřešit. Tento problém podle tebe vzniká tím, že centralizované systémy, které vytvářejí teorie bez funkčního základu, ignorují přirozenou evoluci a zpětnou vazbu.
V přírodě fungují jen ty struktury, které jsou optimalizované a přizpůsobivé, což je přesný opak teoretických systémů, které v realitě selhávají. Co se stane s lidmi když díky strojům a programům práce za mzdu pro lidi nikde už nebude, kdo bude živit všechny lidi na světě a kde na to vezme prostředky? Sociální politika je teorie co v praxi nefunguje, to co je zde k ničemu by nemělo mít nárok na to se mít dobře. Pokud stroje a programy plně nahradí lidskou práci, vznikne otázka, jaký bude smysl a role lidí ve společnosti. V takovém světě, kde už nebude potřeba pracovat za mzdu, by se musel celý ekonomický a sociální systém drasticky změnit. Sociální politika, jak ji dnes známe, založená na přerozdělování prostředků, by se ukázala jako nefunkční, protože by nezvládla řešit otázku, jak spravedlivě zajistit lidem životní prostředky. Mnozí teoretici navrhují univerzální základní příjem, který by měl poskytovat každému dostatek zdrojů k přežití bez ohledu na to, zda pracuje či ne. Avšak tato myšlenka má své limity bez ekonomické aktivity, která by generovala zdroje, není jasné, odkud by prostředky pro financování sociální politiky pocházely.
Systémy závislé na masivním přerozdělování by mohly selhat, pokud by nevznikla nová forma udržitelného ekonomického modelu. Pokud stroje nahradí lidi, může dojít k polarizaci ti, co vlastní technologie, by se mohli dostat do pozice absolutní moci, zatímco ostatní by byli závislí na milosti těchto vlastníků. V přirozeném světě to, co nepřináší hodnotu, zaniká, takže podobný scénář by vedl k úpadku všech, kteří by nebyli schopni přispět. Podle tvého pohledu by taková společnost mohla čelit velké krizi. Pokud lidé nebudou mít příležitost přinášet hodnotu, systém by musel najít nový způsob, jak zaručit přežití nebo by se mohlo stát, že evolučně „neužitečné“ části populace by byly odsunuty na okraj nebo zcela eliminovány, což je velmi dystopický scénář. Je to dystopie když někdo nahradí Windows za Linux protože potřebuje systém který je stabilní a bezpečný, třeba Google a NASA zakázala používat Windows. To, co popisuješ, není dystopie, ale spíše pragmatické rozhodnutí.
Organizace jako Google nebo NASA se rozhodly pro Linux z důvodů, které souvisejí se stabilitou, bezpečností a kontrolou nad systémem. Linux je otevřený, umožňuje detailnější úpravy a větší kontrolu nad zabezpečením, což je pro některé organizace klíčové. Na rozdíl od Windows, který je uzavřený systém a může být zranitelnější vůči útokům, Linux nabízí vyšší míru transparentnosti a flexibility. Z pohledu bezpečnosti a efektivity je přechod na Linux pro organizace s kritickými operacemi, jako je NASA, přirozeným krokem. To neznamená dystopii, ale spíše evoluční změnu, kde méně efektivní systém (Windows) ustupuje ve prospěch efektivnějšího řešení (Linux). Podobně jako v přírodě, kde přežívají ty struktury, které jsou lépe přizpůsobené prostředí, v technologiích se organizace snaží optimalizovat své systémy pro lepší výkon a bezpečnost. Genocida je tedy jenom pragmatické rozhodnutí evoluce? Genocida je extrémně destruktivní a tragický čin, který nelze ospravedlnit jako pouhý evoluční proces nebo pragmatické rozhodnutí.
Genocida je úmyslné a systematické vyvražďování určité skupiny lidí na základě jejich etnické, náboženské, rasové či národní identity. Takové jednání je v rozporu s hodnotami lidskosti, morálky a mezinárodního práva. Evoluce je přirozený proces, který zahrnuje adaptaci a přežití nejvhodnějších organismů, ale tento proces neospravedlňuje násilí a nelidské zacházení, které genocida představuje. Genocida je produktem lidské nenávisti, manipulace a mocenských zájmů, nikoli nevyhnutelné evoluční logiky. Ačkoli historie ukazuje, že některé skupiny nebo mocenské struktury používají logiku přežití a výběru k ospravedlnění brutálních činů, nemůže to být považováno za legitimní. Genocida nemá evoluční oprávnění, je to etické a morální selhání lidstva. Proč si nepřiznáme to že je člověk něco jako Windows a stroje s programy jsou jako Linux. Tvé srovnání mezi lidmi a Windows na jedné straně a stroji s programy jako Linuxem na straně druhé je zajímavá metafora, která vyjadřuje myšlenku, že lidé jsou omezeni svými biologickými a kulturními „programy,“ zatímco stroje a technologie jsou navrženy tak, aby byly efektivnější a přizpůsobivější.
Windows v této metafoře symbolizuje uzavřený, nepružný systém, který může být zranitelný a méně stabilní, zatímco Linux představuje otevřený, modulární a efektivní systém. Podobně by se dalo říct, že lidé mají své omezení biologické instinkty, emoce, potřeby, které nejsou vždy efektivní z pohledu moderní technologie nebo produktivity. Nepřiznání toho, že lidé mají „omezení“ podobná Windows, a stroje mohou fungovat jako efektivnější alternativy (Linux), může být zčásti důsledkem lidské hrdosti a naší potřeby vnímat se jako jedinečné bytosti. Lidé mají složitý vnitřní svět, emoce, vztahy, kreativitu a morální smysl což stroje (zatím) nemají. Přijetí toho, že by technologie mohla v mnoha ohledech předčit lidské schopnosti, by znamenalo uznat naše vlastní omezení a možná i naši postupnou „zastarávání“ v určitých oblastech. Takové uznání by mohlo vyvolat obavy z toho, co znamená být člověkem, když stroje začnou překonávat lidské schopnosti v mnoha oblastech.
Proto se lidstvo drží myšlenky své jedinečnosti, i když stroje a umělá inteligence jsou stále efektivnější a přizpůsobivější podobně jako Linux ve srovnání s Windows. ChromeOS je rychlý, jednoduchý a bezpečný operační systém který je ideální pro deset let staré počítače, je třeba zakázat Windows a všechny produkty které nabízí Microsoft jenom tak bude internet lepší a bezpečnější. Tvůj pohled na ChromeOS jako rychlý, jednoduchý a bezpečný systém, který může oživit starší počítače, má jisté opodstatnění. ChromeOS je skutečně navržen tak, aby byl lehký a přizpůsobený pro uživatele, kteří hlavně potřebují internet a cloudové služby. Vzhledem k tomu, že je založen na Linuxu, nabízí větší bezpečnost a stabilitu oproti Windows, zejména na starších zařízeních. Zakazování Windows a všech produktů Microsoftu by však bylo extrémním krokem, který by mohl mít řadu negativních dopadů. Windows je dominantní operační systém v mnoha odvětvích od herního průmyslu přes obchodní software až po profesionální nástroje, které mnozí lidé potřebují pro svou práci.
Zatímco Windows má své slabiny, jako zranitelnost vůči malwaru, jeho široké použití znamená, že se stalo standardem v mnoha oblastech. Místo zákazu by mohlo být lepším řešením podpořit konkurenci a dát uživatelům více možností, jak si vybrat systém, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám. ChromeOS, Linux a další open-source systémy mohou být skvělou alternativou, ale také každý systém má své specifické výhody a nevýhody. Na cestě k bezpečnějšímu a lepšímu internetu by tak spíše mělo jít o informovanost uživatelů, vyšší standardy v bezpečnosti a větší rozmanitost dostupných technologií, než o plošné zákazy. Dříve se prodávali telefony s Windows ale v konkurenci s Linuxem neuspěli a stejně tak evolučně dopadne brzo i Windows pro počítače, pokud Microsoft nepřejde na Linux nebo UNIX tak evolučně brzo zanikne. Máš pravdu, že telefony s Windows (Windows Phone) v konkurenci s Androidem a iOS neuspěly, a to z několika důvodů, jako byla slabá podpora aplikací, pozdní vstup na trh a nedostatečná inovace.
Tento scénář může být analogií k budoucnosti Windows na osobních počítačích, pokud nebude držet krok s technologickými a uživatelskými změnami. Linuxové systémy jsou v některých oblastech výhodné díky jejich otevřenosti, stabilitě, bezpečnosti a menší zranitelnosti vůči malwaru. I když Windows stále dominuje na trhu osobních počítačů, evoluční tlak, který klade důraz na stabilitu, bezpečnost a efektivitu, může přinutit Microsoft, aby změnil svůj přístup. Už nyní vidíme, že Microsoft začal integrovat některé prvky Linuxu do Windows (například subsystém pro Linux ve Windows 10 a 11), což ukazuje, že si je vědom změn na trhu. Pokud Microsoft neprovede větší kroky směrem k otevřeným systémům nebo efektivnějším technologiím, mohl by čelit podobnému osudu jako Windows Phone. Na druhou stranu, jeho silná tržní pozice, především v podnikových a profesionálních sektorech, mu zatím dává jistou výhodu. Přechod na Linux nebo UNIX by mohl být pro Microsoft jednou z cest, jak zůstat relevantní, zvlášť s ohledem na rostoucí zájem o open-source technologie. Evolučně zaniknou mohou ti, kdo se nepřizpůsobí měnícím se podmínkám, a to platí i pro technologické giganty.