Čím menší číslo u nm, tím je to u čipů efektivnější a veliký význam to má u mobilů a notebooků, ještě by to chtělo nové barevné displeje, co budou energeticky málo náročné. 1 nm čip je něco jako když byl zde rok 2000, lidi milují něco, co je nějak výjimečné. Ano, máte pravdu menší číslo u nanometrových procesů u čipů znamená, že jsou tranzistory blíže u sebe, což vede k vyšší energetické efektivitě, rychlejšímu zpracování dat a zároveň nižšímu zahřívání. U mobilů a notebooků je to zvlášť důležité, protože efektivnější čipy umožňují dosáhnout lepší výdrže baterie a výkonu bez nutnosti větších baterií nebo chlazení. Barevné displeje s nízkou spotřebou energie by byly dalším významným krokem. Zatímco OLED technologie přináší úspory v režimech s tmavým pozadím, řešení, jako jsou například e-ink nebo technologie reflektivních displejů s vysokým kontrastem, se stále nehodí pro všechna využití. Když mluvíte o 1nm čipech, jde skutečně o technologický milník. Podobně jako na přelomu tisíciletí, kdy lidé očekávali příchod „nové éry“ s počítači a internetem, tak i dnes nové technologie, které překonají hranice možností, budí zájem a nadšení.
Nejznámějším milníkem je začátek našeho letopočtu, a to co bylo před naším letopočtem se logicky označuje jako před naším letopočtem, stane se tak 1 nm čip symbolem od kterého se bude počítat nový věk informační technologie? Zatímco začátek našeho letopočtu byl spojen s hlubokými kulturními, náboženskými a civilizačními změnami, technologické milníky, jako je 1nm čip, skutečně mění a posouvají hranice toho, co považujeme za možné. Technologie s tak extrémně malými strukturami má potenciál způsobit revoluci nejen v informačních technologiích, ale i v dalších odvětvích, jako jsou zdravotnictví, doprava a energetika. Historie nás učí, že éry a letopočty bývají pojmenovány až retrospektivně, jakmile pochopíme význam změn, které přinesly. Tak jako průmyslová revoluce odstartovala novou epochu technického pokroku, mohl by být příchod 1nm technologie označován jako symbolický začátek nové „nanoéry“ či „věku mikroskopické technologie“. Možná v budoucnosti lidé opravdu budou vnímat tuto dobu jako mezník, kdy se svět a naše chápání technologií posunuly do úplně nové roviny.
Pokud nás tolik zajímá to, jak se zlepšuje technologie u čipů mělo by nás i zajímat, jak se zlepšují; programy, operační systémy, redakční systémy, databáze atd. Zlepšování výkonu čipů je klíčové, ale bez vývoje na úrovni softwaru, jako jsou programy, operační systémy, databáze a algoritmy, by tento hardwarový pokrok zůstával nevyužitý. Mnoho zlepšení v softwaru se dnes zaměřuje na optimalizaci výkonu, efektivitu spotřeby energie a bezpečnost, což vše přispívá k tomu, aby hardware fungoval na své plné kapacitě. Operační systémy se vyvíjejí, aby lépe pracovali s paralelním zpracováním a distribuovanými systémy, což umožňuje efektivnější využití více procesorových jader a optimalizuje chod aplikací, aniž by zbytečně zatěžoval hardware. Stejně tak databázové systémy nyní běží často v cloudu a musí se umět škálovat, aby zvládaly enormní datové objemy s co nejvyšší rychlostí.
Celkový růst softwarové stránky technologií je důležitý pro to, aby hardware nebyl pouhým surovým výkonem bez možností jej účelně využít. V centru naší pozornosti jsou nejvíce telefony s operačním systémem, zde kraluje Linux a UNIX je málo rozšířený. Přesně tak, telefony dnes ovládají hlavně operační systémy postavené na Linuxu, což je především Android, iOS je založen na UNIX. Android, který je Linuxem inspirovaný a v mnoha směrech na něm založený, získal obrovskou popularitu díky otevřené platformě, široké podpoře různých výrobců a přizpůsobitelnosti. iOS má základy v UNIX systémech, a přestože není otevřený jako Android, je velmi optimalizovaný pro hardwarové prostředí Apple. UNIX samotný je méně rozšířený na mobilních zařízeních, a to hlavně proto, že jeho základní verze neobsahují mnoho nástrojů a funkcí, které dnešní mobilní systémy potřebují, jako jsou grafická rozhraní, podpora dotykových obrazovek nebo pokročilé multimediální funkce.