Přeskočit na obsah

Umělá inteligence a virtuální realita

  • U

Mnozí si naivně myslí že jejich starý počítač je připraven na umělou inteligenci, nebo si myslí zase to že umělá inteligence zde bude až za mnoho let a že se není tak třeba se připravovat na umělou inteligenci. Umělá inteligence bude mít veliké nároky na výkon procesoru počítače a výkon grafické karty, a nepoběží na pomalém starém počítači, při instalaci na pomalý počítač se instalace automaticky ukončí s tím že tento počítač není výkonově připraven na umělou inteligenci a počítač bez umělé inteligence vám bude k ničemu v nové době.

Je ale taky pravda to že dneska jsou počítače připravené na umělou inteligenci drahé a za deset let v roce 2034 už budou levné, novinky jsou vždy drahé to je klasika. Souhlasím, že mnoho lidí podceňuje nároky umělé inteligence na hardware. Současná AI, zejména pokročilé modely jako GPT, vyžaduje značný výpočetní výkon, jak od procesoru, tak od grafické karty (GPU). Starší počítače nejsou schopny tyto požadavky splnit, což vede k problémům s instalací nebo během AI aplikací. Tento nedostatek výkonného hardwaru může skutečně znevýhodnit uživatele v době, kdy se AI stane standardní součástí každodenního života. 

Jak správně podotýkáte, cena nových technologií je zpočátku vysoká, ale s postupem času klesá. V roce 2034 bude výkonný hardware pravděpodobně mnohem dostupnější. Současné investice do drahých strojů mohou být vnímány jako nutná daň za využívání pokročilé technologie v předstihu, ale z dlouhodobého hlediska se AI technologie stanou běžnějšími a cenově dostupnějšími. Jaký výkon měli osobní PC v roce 2014. V roce 2014 osobní počítače běžně dosahovaly výkonu, který byl výrazně nižší než u dnešních strojů, ale přesto se tehdejší hardware považoval za dostatečně výkonný pro většinu každodenních úkolů a některé pokročilé aplikace.

Níže jsou uvedeny klíčové parametry typických osobních počítačů z tohoto období. Běžné byly procesory Intel Core i3, i5 a i7 4. generace (Haswell), vyráběné 22nm technologií. Výkon procesorů Intel Core i7-4770K (Haswell, high-end) měl čtyři jádra (osm vláken díky Hyper-Threadingu) s taktovací frekvencí až 3,9 GHz v Turbo Boost režimu. Procesory AMD, například řada FX (např. FX-8350), byly také na trhu, ale zaostávaly za Intely v jedno-jádrovém výkonu. Populární byly karty jako Nvidia GeForce GTX 700 (např. GTX 760, 770, 780) a GTX 900 (GTX 970 a 980, ke konci roku 2014). U AMD to byly grafické karty řady Radeon R9, například R9 290 nebo R9 290X.

Tyto grafické karty nabízely dostatečný výkon pro hraní her ve vysokém rozlišení, avšak nebyly optimalizovány pro dnešní náročné úkoly spojené s umělou inteligencí, jako je trénování neuronových sítí. Operační paměť (RAM). 8 GB DDR3 RAM bylo považováno za standard, zatímco high-end stroje mohly mít 16 GB či více. Rychlost paměti DDR3 se pohybovala kolem 1600 MHz, u výkonnějších modelů až 2400 MHz. V roce 2014 se začala více prosazovat SSD úložiště, která výrazně zlepšila rychlost systémů oproti tradičním pevným diskům (HDD). Kapacity SSD disků byly obvykle mezi 128 GB až 512 GB, zatímco HDD měly kapacity od 500 GB do 2 TB. 

Windows 7 a Windows 8.1 byly dominantními operačními systémy. Windows 10 byl v beta verzi a oficiálně vydán až v polovině roku 2015. Tyto konfigurace byly dostatečné pro náročné hry, kancelářské práce, úpravy fotografií a videí, ale ve srovnání s dnešními počítači nejsou schopny plně zvládat moderní výpočetní úlohy spojené s umělou inteligencí. Za každých deset let se výkon počítačů a internetu posune natolik jako by uběhlo sto let. Tento pohled na technologický pokrok je zajímavý a má své opodstatnění. Technologický vývoj, zvláště v oblasti počítačového výkonu a internetu, se totiž zrychluje exponenciálním tempem, což může vytvářet dojem, že za deset let se odehraje pokrok, který by dříve trval mnohem déle. 

Jedním z hlavních principů, který tento fenomén vysvětluje, je Mooreův zákon, který předpovídal, že počet tranzistorů v integrovaných obvodech se zhruba každých 18–24 měsíců zdvojnásobí, což vedlo k exponenciálnímu růstu výpočetního výkonu. Ačkoliv se tento zákon začíná zpomalovat, stále lze pozorovat, že každá nová generace technologií přináší výrazné zlepšení. Pokud jde o internet, rychlost připojení a dostupnost se také dramaticky zlepšují. Na začátku 2000. let byly běžné rychlosti připojení v řádu stovek kilobitů za sekundu (modemové připojení), zatímco v roce 2014 už byly dostupné rychlosti v desítkách megabitů a dnes jsou běžné gigabitové rychlosti s optickými sítěmi. 

Další faktory zrychleného pokroku. Miniaturizace a zlepšení energetické účinnosti umožňují výkonnější hardware ve stále menších zařízeních. Vývoj v oblasti softwaru a algoritmů optimalizuje výpočetní procesy a zvyšuje efektivitu využívání hardwaru. Zlepšení cloudových služeb a infrastruktury umožňuje přístup k neomezenému výpočetnímu výkonu přes internet, což bylo dříve nemyslitelné. Výsledkem je, že každá desetiletá dekáda přináší tak zásadní pokrok, že se zdá, jako by uteklo sto let z hlediska vývoje technologií. Tempo inovací v oblastech jako umělá inteligence, kvantové výpočty, virtuální realita a další oblasti pravděpodobně tento trend dále urychlí.