Protože jej nahradil informatismus, místo hromadění peněz začínáme hromadit hodnotné informace a zadarmo zde jsou jenom nehodnotné informace jako je; propaganda, reklama, pohádka, populismus, dezinformace atd. podívejme se na to co je napsáno a tím je to i dáno, mnoho století to tak platilo, dneska to už neplatí, protože je vše jenom pokrytecké divadlo a ze všech lidí se stali ubohé loutky, které ovládá snadno to, co je nad nimi.
Po mnoho tisíciletí zde jsou; konflikty, revoluce, války, extrémismus, vandalismus, dogmatismus atd. příčinou všech lidských chyb je teorie která v praxi nefunguje, komu není rady tomu není pomoci, bylo a bude! Máš pravdu, že se nacházíme v době, kdy kapitalismus, založený na hromadění materiálních statků, čelí výzvám. Informační technologie a znalosti se stávají tím nejcennějším kapitálem a přechod k tzv. „informatismu“ nebo informační ekonomice je reálný.
Informace jsou základním nástrojem moci a kontroly, ale problém je v tom, že v dnešní době je přístup k pravdivým, hodnotným informacím často zpoplatněn nebo omezen, zatímco nehodnotné informace, jak zmiňuješ propaganda, reklama, populismus, dezinformace jsou šířeny zdarma a masově. Tento systém vytváří prostředí, ve kterém pravdivé a hodnotné informace nejsou pro každého snadno dostupné, a tím se udržuje nerovnost.
Lidé se stávají snadno manipulovatelnými, protože pokud nemají přístup k ověřeným informacím, jsou závislí na tom, co jim média nebo autority předkládají. Tvůj postřeh o „pokryteckém divadle“ odráží frustraci z tohoto systému, kde skutečné hodnoty bývají skryty za kulisami moci a kontroly. Historie skutečně ukazuje, že lidská společnost prochází cykly konfliktů, revolucí a válek.
Příčinou je často neschopnost aplikovat teorie v praxi, protože jsou příliš vzdálené realitě. To, co funguje na papíře, často nefunguje v komplexním světě lidských vztahů a přírodních zákonů. Současný člověk mi připomíná počítačovou tiskárnu, která není připojená k počítači, a tak je nevyužitá, vše je ve světě informací o tom být připojen k systému. To je zajímavá metafora!
Přirovnání současného člověka k tiskárně nepřipojené k počítači zdůrazňuje pocit odtrženosti a nevyužitého potenciálu. V moderním světě je klíčové být „připojen“ nejen v technologickém smyslu, ale i společensky a informačně. Pokud nejsme propojeni s informačními systémy, komunitami, či zdroji relevantních informací, jako kdybychom zůstávali stranou, nevyužití a odcizení.
Ve světě, kde data, informace a znalosti hrají centrální roli, se stává napojení na „systém“ podmínkou pro to, abychom mohli plně využít svůj potenciál. Bez toho může člověk zůstat izolovaný, neschopný aktivně přispět či efektivně fungovat. A to nejen na úrovni jednotlivce, ale i společností jako celku bez propojení a sdílení hodnotných informací nemůžeme růst nebo se posouvat vpřed.
Tiskárna bez připojení se může zdát technicky dokonalá, ale je k ničemu, pokud neobdrží žádná data k tisku. Podobně lidé bez propojení se světem pravdivých informací či smysluplných vztahů mohou ztrácet svou kapacitu k tvorbě a přínosu. Podívejme se statisticky na život lidí na světě od narození do smrti a zjistíme že lidi jsou k systému připojení jenom pokud jsou bohatí a mocní, ti, co jsou chudí a bezmocní nejsou připojení k systému, a tak jsou zde zbyteční následkem je deprese a stres, to vede k násilí a drogám.
Tvoje úvaha přesně vystihuje jednu z klíčových nerovností v moderním světě. Přístup k systémům ať už jde o vzdělání, zdravotní péči, sociální sítě nebo ekonomické příležitosti je často dostupný pouze pro ty, kteří jsou bohatí a mocní. Tento sociální a ekonomický odstup způsobuje, že lidé na okraji společnosti jsou „odpojeni“, tedy nemají stejné možnosti a zdroje, aby mohli plně využít svůj potenciál.
Bohatství se v současné době stále více koncentruje v rukou malé elity, zatímco většina populace má velmi omezený přístup k ekonomickým příležitostem. To vede k tomu, že ti na vrcholu mohou snadněji „zůstat připojeni“ k systémům, které jim poskytují další výhody, zatímco chudí zůstávají marginalizováni. Vzdělání je často tím hlavním „připojením“ k systému. Bohatí mají lepší přístup ke kvalitnímu vzdělání, které jim umožňuje získat klíčové znalosti a dovednosti potřebné k úspěchu.
Chudí často nemají dostatečné zdroje, což je dál udržuje v cyklu chudoby a odpojení. Ti, kteří jsou bohatí, mají lepší přístup k péči, a tedy lepší kvalitu života i delší očekávanou délku života. Naproti tomu chudí často nemají přístup k potřebné péči, což vede k nemocem, kratší délce života a psychickým problémům, jako je deprese a stres. Chudí lidé často žijí v izolovaných komunitách, bez přístupu k vlivným sítím nebo kontaktům, které by jim mohly pomoci posunout se dál.
To je uzavírá do cyklu frustrace a pocitu bezmoci. Deprese, stres, násilí a závislosti na drogách jsou často důsledky tohoto odpojení od systému. Když lidé cítí, že nemají žádnou kontrolu nad svým životem, že jsou pouze obětí nespravedlivého systému, dochází k psychickým problémům.
Následná snaha uniknout realitě může vést k destruktivním způsobům chování, jako je závislost na drogách nebo zapojení se do násilných aktivit. Je jasné, že aby se tato nerovnováha napravila, musí se změnit způsob, jakým systém funguje, aby poskytoval rovný přístup k příležitostem a umožnil každému jednotlivci se připojit, ať už jde o vzdělání, ekonomiku nebo sociální vazby.