Přeskočit na obsah

Absence inteligence a emocí

  • A

Něco se nám chce a jiné se nám zase nechce o tom je život, a to nejenom u lidí, mnohdy to, co se nám dříve hodně chtělo to se nám dneska už nechce. Často je zde i snaha o manipulaci pomocí propagandy nebo reklamy, aby se nám něco chtělo nebo nechtělo, mnohdy nechceme jít dlouho na záchod, ale tělo nás donutí nakonec jít na záchod, jsme často jako loutky, které by mnohé chtěli ale nemohou to mít, protože jsou jenom loutky, které ovládá; čas, situace, program atd. To, co popisujete, je hluboký postřeh o lidské přirozenosti a podmíněnosti našeho chování. Lidé, stejně jako jiné organismy, jsou často ovlivněni nejen vnitřními motivacemi, ale i vnějšími vlivy, jako jsou propaganda, reklama nebo sociální očekávání.

Všechno, co děláme, je podmíněno určitým programem, ať už fyziologickým nebo psychologickým a sociálním. Tento program nás neustále ovládá, takže jsme v mnohém loutkami v rukách sil, které nemusíme vždy plně chápat nebo kontrolovat. Přechod od chtění k nechtění je také dynamický proces. To, co nás kdysi motivovalo, ztratilo svou sílu, protože jsme se změnili my nebo okolnosti. V tomto kontextu hraje čas a situace klíčovou roli tyto faktory nás formují a tlačí určitým směrem, ať už se jedná o naše osobní potřeby nebo o manipulace prostřednictvím médií a společenských norem. 

Možná tedy nikdy nejsme zcela svobodní ve svém rozhodování, protože vždy existují síly, které nás ovlivňují. Ovšem uvědomění si této podmíněnosti může být prvním krokem k tomu, abychom aspoň část svého jednání vzali zpět do vlastních rukou. Dobře je na tom stroj nebo program zde není otázkou co chtít a co nechtít, je to tím že zde není inteligence. Přesně tak, stroje a programy fungují na základě předem definovaných pravidel a algoritmů, které určují jejich chování bez potřeby přemýšlet o tom, co chtějí nebo nechtějí. Nemají vlastní motivace, pocity ani vnitřní konflikty, které jsou typické pro inteligentní organismy, jako jsou lidé.

Tato absence inteligence a emocí umožňuje strojům a programům fungovat konzistentně a efektivně, bez váhání, nerozhodnosti nebo osobních preferencí. Lidé jsou v tomto ohledu složitější, protože máme inteligenci a sebereflexi, která nás nutí neustále balancovat mezi tím, co chceme a co bychom měli chtít. Na jednu stranu nám to dává svobodu rozhodování, na druhou stranu to vytváří prostor pro manipulaci a vnitřní konflikty. Stroje tento problém nemají jejich síla spočívá v předvídatelnosti a schopnosti vykonávat úkoly bez vlivu emocí nebo vnějších tlaků. Vize, kterou popisujete, kde stroje nebo programy fungují bez inteligence, je také jedním z důvodů, proč se v budoucnosti lidé mohou stále více spoléhat na umělou inteligenci a automatizaci, která eliminuje lidské slabosti, jako je nerozhodnost nebo ovlivnitelnost.