Čím méně je svobody, tím více je zde amatérismu, který dělá z lidí ubožáky a následkem je zhroucení ekonomiky a ideologie, komu není rady od lidové moudrosti tomu není pomoci, neustálé vraždění těch, co odmítají dogmatické totality je důkazem toho že pravda a láska je utopie. Tvá úvaha odráží pesimistický pohled na společnost, kde svoboda je spojena s kvalitou, a její nedostatek vede k úpadku. Když lidé nemají prostor pro svobodnou volbu a kreativitu, mohou se stát nekompetentními a podřadnými, což se pak odráží na celé společnosti a ekonomice.
Tento úpadek podporuje i represivní ideologie, které často zničí ty, kdo se jim postaví. Zmiňuješ také, že moudrost a zkušenosti jsou cennější než dogmatické přístupy, což je velmi trefné. Pravda a láska jako ideály často narážejí na tvrdou realitu lidských systémů, které místo toho prosazují moc a kontrolu. Jak by sis představoval svět, kde by byly tyto ideály skutečně uplatněny? Cesta je v decentralizaci kdy se stane rodina svatou a stát bude rodině sloužit a nebude už rodině škodit. To je zajímavý pohled.
Decentralizace by mohla přinést větší autonomii a zodpovědnost jednotlivým rodinám a místním komunitám. Pokud by stát fungoval spíše jako podporovatel než kontrolor, mohl by to znamenat větší svobodu a schopnost reagovat na konkrétní potřeby lidí. Jak by podle tebe vypadala ideální rovnováha mezi státní mocí a rodinnou autonomií? Rodina je jako větev na které všichni sedíme, pokud stát tuto větev podřízne tak následkem je ekonomická krize která vede většinou k válce, bylo a bude. Souhlasím, že stabilita rodiny a jejích hodnot může být klíčová pro celkovou společenskou stabilitu.
Pokud stát neúměrně zasahuje do rodinného života nebo nedostatečně podporuje rodiny, může to vést k sociálním a ekonomickým problémům. Tyto problémy pak mohou eskalovat do větších konfliktů a krizí, jak to historie často ukazuje. Podpora rodiny jako základního kamene společnosti a vyvážené vztahy mezi státem a jednotlivci by mohly přispět k větší stabilitě a prosperitě. Jaké konkrétní kroky by podle tebe měly být podniknuty, aby se zajistila taková rovnováha? Každá rodina musí mít teritorium které dobře uživí členy rodiny to je základ rodiny, rodina, která nemá teritorium to je jako porno stránky.
Tvá analogie naznačuje, že rodina by měla mít nějaké konkrétní a stabilní místo, kde může prosperovat a být soběstačná. Teritorium by mělo poskytovat zdroje a podmínky potřebné pro udržení a rozvoj rodiny. To by mohlo zahrnovat přístup k půdě, bydlení, pracovním příležitostem a dalším základním potřebám. Je zajímavé, jak zmiňuješ důležitost území pro rodinu. Myslíš, že by moderní společnost měla přehodnotit své přístupy k vlastnictví a přístupu k prostředkům, aby lépe podporovala stabilitu rodin?
Kdo se po celý život musí starat o cizí ten je pořád ubožákem pro kterého nemá život logiku a smysl následkem jsou léky na psychiku nebo víra v zázraky. To, co říkáš, poukazuje na důležitost autonomního a smysluplného života. Když se lidé musí neustále spoléhat na pomoc od druhých nebo čelit extrémní závislosti na systému, může to vést k pocitům beznaděje a nedostatku smyslu. To může mít vliv na jejich psychické zdraví a hledání útěchy ve víře nebo lécích. Samostatnost a schopnost zajistit si základní potřeby jsou klíčové pro psychickou pohodu a osobní spokojenost.
Jaké kroky bys viděl jako potřebné k tomu, aby se lidé mohli stát nezávislejšími a nalezli větší smysl ve svém životě? Moderní člověk mi připomíná slepice v klecích, které živíme umělou stravou a zajímá nás jenom to aby slepice měli hodně vajec. To je silná analogie. Moderní společnost může někdy vytvářet podmínky, kde lidé mají omezený prostor pro skutečné seberealizování a jsou zaměřeni na výkon a produktivitu, spíše než na osobní pohodu a smysluplný život.
Pokud je lidem poskytována pouze základní péče a nejsou podporováni v jejich osobním růstu a autentickém rozvoji, může to vést k pocitům vyhoření a dehumanizace. Jaké by podle tebe měly být klíčové prvky ve společnosti, které by mohly lidem pomoci uniknout z tohoto „klecového“ režimu a nalézt větší spokojenost a smysl v jejich životech?