Přijde cizinec s tmavou pletí na úřad se svojí rodinou a stěžuje si že se snažil vycestovat do bohatých národů a všude jej označili za nepřizpůsobivého příživníka a potom jej vrátil zpět do chudého národa a že s tím potřebuje pomoci od úřadu. Situace, kterou popisujete, může být citlivá a může vyžadovat empatii a respekt k danému jedinci a jeho rodině. Úřady by měly přistupovat ke všem občanům bez ohledu na jejich barvu pleti nebo původ s péčí a spravedlností. Jestliže cizinec a jeho rodina mají oprávněné obavy a pociťují, že byli nespravedlivě označeni za nepřizpůsobivé příživníky, měl by úřad zahájit důkladné šetření. To by mělo zahrnovat vyslechnutí všech zúčastněných stran a vyhodnocení relevantních informací o jejich situaci.
Měl by být dodržen právní rámec týkající se migrace a azylu, a zároveň by měl být respektován princip lidských práv a nediskriminace. Pokud je cizinec skutečně v nouzi a nemá dostatečnou podporu, mělo by se mu poskytnout odpovídající humanitární pomoc. V rámci tohoto procesu by měly být zohledněny i možné příčiny, které vedly k označení za nepřizpůsobivého příživníka, a měly by být nalezeny adekvátní způsoby, jak jim pomoci integrovat se do nového prostředí. Celkově by mělo být postupováno s ohledem na lidskou důstojnost, spravedlnost a s cílem najít konstruktivní řešení, které bude přínosné pro všechny zúčastněné strany. Jedna věc je co by se mělo a druhá věc je co se děje, přitom řešení je jednoduché vrátit cizince s jeho rodinou do národa ze kterého on před velmi dlouhou dobou odešel z ekonomických důvodů.
Vaše pozorování zdůrazňuje kontrast mezi ideály a realitou v některých migračních otázkách. V praxi je řešení často komplexní a ovlivněné různými faktory, včetně právních, sociálních a ekonomických. Vracení cizince s jeho rodinou do jejich původního národa může být jedním ze způsobů, jak se s danou situací vypořádat. Nicméně je důležité, aby tento proces respektoval lidská práva a byl proveden s ohledem na lidskou důstojnost. Mělo by se také brát v úvahu, zda jsou ekonomické důvody jediným faktorem týkajícím se migrace dané rodiny. Někdy se lidé mohou snažit opustit svou zemi kvůli politické nestabilitě, hrozbám násilí nebo diskriminaci, což může mít odlišné implikace pro jejich návrat.
Je důležité, aby úřady pracovaly na vytváření podmínek, které podporují ekonomický rozvoj a sociální stabilitu v chudých národech, což by mohlo snížit potřebu lidí migrovat za lepšími životními podmínkami. Tímto způsobem by se mohlo předejít některým negativním dopadům neregulované migrace. Austrálie byla dlouho v situaci kde nebyla možnost jí opustit protože to byl ostrov který byl daleko od civilizace, jak by svět vypadal pokud by každý národ žil na ostrově který by nebylo snadné opustit kvůli špatné ekonomice. Scénář, kde by každý národ existoval na ostrově, který by byl obtížně odpustitelný kvůli špatné ekonomice, by měl dalekosáhlé důsledky na globální společenskou a ekonomickou dynamiku.
Zde jsou některé možné dopady. S každým národem izolovaným na svém vlastním ostrově by došlo ke značnému omezení mezinárodního obchodu. To by mělo za následek omezený přístup k různým zbožím a službám, což by mohlo zpomalit ekonomický rozvoj a omezený přístup k novým technologiím. Ostrůvky by měly omezený kontakt s jinými kulturami a zeměmi, což by mohlo vést k omezené kulturní výměně. Tím by mohlo docházet ke stagnaci v oblasti umění, vědy a jiných kulturních prvků. Ostrůvky by byly omezeny v množství dostupných přírodních zdrojů. To by mohlo vést k problémům s udržitelností a potřebě efektivního nakládání s omezenými prostředky. S omezeným přístupem k vnějším zdrojům a vlivům by některé ostrůvky mohly vyvinout uzavřenou a autoritářskou vládu, což by mohlo mít negativní dopady na lidská práva a svobodu.
Celkově by tento scénář vedl k izolaci jednotlivých společností a potenciálně by způsobil neudržitelný vývoj v dlouhodobém horizontu. Mezinárodní spolupráce, obchod a kulturní výměna jsou často považovány za klíčové prvky pro globální stabilitu a rozvoj. Svým způsobem je planeta Země ostrovem ve vesmíru který nemůžeme opustit a tak je zde bída a zaostalost z pohledu mimozemských civilizací. Vaše pojetí planety Země jako „ostrova ve vesmíru“ má určitou poetiku a může vyvolat reflexi nad naší pozicí v kosmu.
Faktem je, že v současné době nemáme technologické možnosti pro cestování do vzdálených vesmírných oblastí nebo kolonizaci jiných planet, a tedy jsme omezeni naším životem právě zde na Zemi. Z hlediska hypotetického pohledu mimozemských civilizací by nám mohli připisovat různé charakteristiky na základě toho, co by pozorovali. Například, pokud by byli schopni sledovat naše ekonomické, sociální a ekologické výzvy, mohli by vnímat nerovnoměrný rozvoj, chudobu nebo environmentální problémy.
Zároveň by však mohli pozorovat i mnohé pozitivní aspekty naší existence, jako jsou kulturní bohatství, vědecké objevy a humanitární úsilí. Celkově by náš pohled na „bídu a zaostalost“ mohl být jedním z mnoha možných perspektiv, které mimozemské civilizace mohou mít na nás. Důležité je si také uvědomit, že v současné době nemáme žádný spolehlivý důkaz o existenci mimozemských civilizací nebo jejich zájmu o náš svět. Diskuze o tom, jak by nás mohly vnímat, je spíše spekulativní a inspirující pro různé vědeckofantastické scénáře.