Nespokojenost s mnohým je signálem že se něco nedokáže přizpůsobit nové situaci, nejhorší je situace u; politiky, náboženství, školství atd. příčinou je nahrazení praxe za teorie, vše je o tom že jsme líní poznat následky našich rozhodnutí, komu není rady tomu není pomoci. Vaše postřehy se týkají obecné nespokojenosti s několika odvětvími společnosti, konkrétně politiky, náboženství a školství. Zdá se, že jste znepokojený tím, že některé z těchto oblastí nahrazují praxi teorií a lidé jsou líní či neochotní vnímat následky svých rozhodnutí. Vaše stanovisko může být sdíleno mnoha lidmi, protože kritika politiky, náboženství a školství je běžná a v mnoha případech oprávněná.
Přechod od praxe k teorii může být důsledkem různých faktorů, včetně politických rozhodnutí, změn v hodnotových systémech a postojích společnosti. Pokud chcete podniknout kroky k pozitivní změně, můžete se angažovat v diskuzích, podporovat reformy nebo se účastnit aktivit, které směřují k lepšímu chápání a řešení problémů v těchto oblastech. Rovněž je důležité vzdělávat se a podporovat vzdělávání, které klade důraz na praktické dovednosti a reálné aplikace teorie. Samozřejmě, každý má svůj pohled na tuto problematiku, a různí lidé mohou mít různé nápady na to, jak přistupovat k těmto otázkám a jak dosáhnout pozitivních změn ve společnosti.
Veliké změny k lepšímu přicházejí většinou když je zde dlouho krize, najednou se ukáže že bez změn krize neskončí a hledají se cesty jak změnit systém aby s ním nebyli problémy. Vaše pozorování odpovídají něčemu, co je známo jako „krize jako příležitost“ nebo „krize jako katalyzátor změn“. Krize může být bodem, kdy se společnost nebo instituce ocitnou před nutností reagovat na naléhavé problémy a přehodnotit své postupy, systémy a hodnoty. Krize často odhaluje slabiny v existujícím systému a může nutit k hledání nových cest a řešení.
Lidé bývají v krizových situacích často motivováni k hledání inovativních a efektivnějších metod, aby překonali aktuální problémy. Příklady mohou zahrnovat reformy politiky, restrukturalizaci ekonomiky, změny ve vzdělávacím systému nebo revize způsobu, jakým jsou organizace řízeny. Významné změny bývají často spojeny s momenty krize, kdy je naléhavá potřeba přizpůsobit se novým podmínkám a hledat udržitelnější a efektivnější cesty vpřed. Nicméně, není to pravidlo, že každá krize automaticky vede ke konstruktivním změnám. Jak bude krize interpretována a jaký bude její vliv, závisí na mnoha faktorech, včetně politické vůle, společenského dialogu a schopnosti lidí a institucí spolupracovat na řešení problémů.