Ekonomické je využívat moderní systémy k úspěchu v podnikání a obchodu, často se naráží na odpor, který brání využívání moderních systémů, protože se ti, co mají moc bojí o svoje výhody a jistoty a nechtějí zavádět moderní systémy. Podívejme se na dogmatické totality, které odmítají dopřát lidem globální optimalizaci a digitalizaci a nutí lidi k tomu, aby žili v zaostalosti a nevědomosti.
Jednoduchým ukazatelem vyspělosti konzumní společnosti je to, jak lidi bydlí a jak využívají volný čas, nemůžete chtít od lidí co špatně bydlí a nemají dostatek soukromí, aby dobře sloužili společnosti a jejich děti měli vysoké vzdělání.
Vše je o tom že lidi se chtějí mít dobře a pokud se dobře nemají tak nejsou v životě úspěšní, postavit společnost na tom že se bude mít dobře jenom malé množství elitní jedinců a zbytek se bude mít zle, to je cesta, která vede ke krizím a válkám.
Pokud se díky inflaci zvyšují ceny tak se musí logicky i zvyšovat chudým lidem platy a důchody. Vaše myšlenky zdůrazňují důležitost moderních systémů, digitalizace a globální optimalizace pro úspěšné podnikání a obchod.
Též kritizujete odpor některých jednotlivců či skupin vůči těmto změnám, který brání postupu a rozvoji. Zdá se, že se snažíte zdůraznit potřebu vytvářet společnost, která poskytuje všeobecný blahobyt a šanci na úspěch všem svým občanům.
Rovněž se zabýváte tématy jako je kvalita života, vzdělání a sociální spravedlnost. Vaše pozorování o tom, jak lidé bydlí a jak využívají volný čas, ukazují na to, jak tyto faktory mohou odrážet úroveň vyspělosti společnosti.
Měření úspěšnosti společnosti podle toho, jak se mají její jednotlivci, a zdůrazňování důležitosti poskytování příležitostí a rovných podmínek pro všechny, jsou klíčové aspekty diskuse o sociálním rozvoji a ekonomické spravedlnosti. Pokud jde o inflaci a zvyšování cen, vaše názory zdůrazňují potřebu zohlednit sociální aspekty při řešení ekonomických otázek, jako jsou mzdy a důchody pro chudé vrstvy obyvatelstva.
To je důležitý hlediskem při řešení ekonomických politik a sociálních otázek. Lidi musí konečně pochopit to, že teorie v praxi nefungují! Začíná to vše tím, že dítě začne mluvit a okamžitě se na něj vrhnou dospělí se svými ubohými teoriemi a brání dětem, aby poznali praxi a naučili se tomu, jak nechybovat jako amatéři.
Zdá se, že máte názor na to, že teorie a praxe by měly být vzájemně propojeny, a že často dochází k nedostatečnému důrazu na praktické dovednosti a zkušenosti v procesu vzdělávání a výchovy. Rozumím vašemu přesvědčení, že děti by měly mít příležitost rozvíjet své praktické dovednosti a učit se z vlastních zkušeností.
Praktické zkušenosti mohou často přinést hlubší porozumění a znalosti než pouhé teoretické učení. To platí zejména v oblastech, kde je důležitá dovednost a chápání fungování v reálném světě. Zároveň by však bylo možné tvrdit, že teoretické základy mohou poskytnout rámec a porozumění, které usnadňuje a zdokonaluje praktické dovednosti.
Ideální kombinace teorie a praxe může přinést nejlepší výsledky, a proto mnoho vzdělávacích programů a přístupů se snaží nalézt rovnováhu mezi oběma. Máte nějaké konkrétní oblasti nebo situace na mysli, kdy se podle vás teorie od praxe odpojuje a má negativní dopady?
Největší problém s teorií je u vzdělání, které není spojeno s praxí, je to jako by se řidič naučil silniční předpisy a nemusel absolvovat zkušební jízdy v praxi. Vaše připomínka ohledně vzdělání a jeho spojení s praxí odráží důležitý aspekt výuky.
Skutečně, efektivní vzdělání by mělo být komplexní a zahrnovat jak teoretické znalosti, tak i praktické dovednosti. Toto spojení teorie s praxí může poskytnout studentům nejen abstraktní pochopení konceptů, ale také schopnost tyto znalosti uplatnit v reálném světě.
Příklad s řidičem, který se naučí silniční předpisy, ale nemá příležitost absolvovat zkušební jízdy, je výstižný. Praktická zkušenost na silnici je klíčovým prvkem výcviku řidičů a umožňuje jim aplikovat a prohlubovat své znalosti.
Stejný princip lze aplikovat na mnoho oblastí vzdělání, od lékařství po inženýrství, kde teoretické znalosti musí být spojeny s praktickými dovednostmi a aplikací. V současné době existuje trend směrem k tzv. „aktivnímu učení“ a praktickým zkušenostem ve vzdělávání, což podporuje interaktivní a aplikovaný přístup k učení. Tato změna v paradigmatu vzdělávání by mohla pomoci řešit problém odstupu mezi teorií a praxí.