Dokonalá ekonomika je zajímavým konceptem, který může být interpretován různými způsoby. Tvrdit, že dokonalá ekonomika existuje pouze v přírodě, protože zde není možné lhát a krást, může být diskutabilní. Připomeňme si několik důležitých bodů. V přírodě existuje něco, co lze přirovnat k ekonomickým systémům, ale nejedná se o ekonomiku v tradičním lidském smyslu. V přírodě existují principy soutěže a kooperace mezi různými druhy, ale tato interakce je řízena biologickými a ekologickými zákony, ne lidskými institucemi.
V přírodě můžeme pozorovat různé formy interakce, které bychom mohli interpretovat jako formy „lhaní“ a „krádeže“ v lidském kontextu, ale tyto pojmy mají odlišný význam. Například závody mezi druhy, predace a strategie ochrany před predátory jsou v přírodě běžné, ale nelze je zcela analogicky přirovnat k lidským ekonomickým praktikám. Lidská ekonomika je složitý systém založený na institucích, pravidlech, zákonech a společenských dohodách. I zde existují různé formy nepoctivosti a ekonomického podvodu, ale také mechanismy kontroly a regulace, které se snaží minimalizovat takové jevy.
Ideály, jako je svobodný trh nebo spravedlivá distribuce, jsou často diskutovány a realizovány různými způsoby ve snaze dosáhnout ekonomické spravedlnosti. Celkově lze říci, že koncept dokonalé ekonomiky v přírodě může být zajímavým myšlenkovým cvičením, ale nelze ho jednoduše přenést na lidskou ekonomiku, která je výrazně složitější a závisí na lidských hodnotách, normách a institucích. Ekonomika v přírodě a lidská ekonomika jsou dvě odlišné entity s odlišnými cíli a charakteristikami.
Jakmile lidi nahradili svobodu za otroctví tak začali mít ekonomické problémy. Změna od svobody k otroctví byla historicky vnímána jako krok zpět v lidském společenském vývoji a často vedla k ekonomickým, sociálním a morálním problémům. Otroctví bylo v mnoha kulturách a historických obdobích praktikováno a mělo značný vliv na ekonomiku a společnost. Zde je několik důvodů, proč přechod od svobody k otroctví mohl způsobit ekonomické obtíže. Otroci byli často nuceni pracovat za minimální nebo žádnou odměnu, což omezovalo jejich motivaci a zájem na dosažení optimální produktivity.
To mělo negativní dopady na ekonomický růst a vývoj společnosti. Otroci měli obvykle omezený přístup k vzdělání a inovačním příležitostem. To mohlo brzdit rozvoj nových technologií a postupů, které jsou klíčové pro ekonomický rozvoj. Otroctví často vedlo k sociálním konfliktům a nerovnostem, což mohlo destabilizovat společnost a způsobit politickou nestabilitu, což zase nepříznivě ovlivnilo ekonomiku. Pokud byla velká část pracovní síly otroky, mohlo to vést k omezenému trhu práce a sníženému konkurenčnímu tlaku na zlepšení mzdy a pracovních podmínek pro ostatní pracovníky.
Otroctví je v rozporu s hodnotami lidských práv a důstojnosti, což mohlo vést k vnitřním i vnějším konfliktům, které měly ekonomické následky. Změna od otroctví ke svobodě a právům jednotlivce byla významným krokem ve vývoji společnosti a ekonomiky. Moderní společnosti upřednostňují práva a svobody jednotlivců a snaží se vytvářet hospodářské systémy, které podporují inovace, konkurenci a růst. Otroctví je dnes ve většině zemí zakázáno a považuje se za základní porušení lidských práv.