Je pravda, že uspokojování potřeb je jedním z hlavních motivátorů lidského chování. Potřeby, jako jsou potřeby fyzické (jídlo, pití, spánek), emocionální (láska, přátelství, uznání) a sociální (příslušnost, uznání, moci), jsou pro člověka nezbytné pro přežití a fungování v každodenním životě. Nicméně, nelze zobecnit, že lidé stále myslí pouze na uspokojení svých potřeb. Existují lidé, kteří se věnují altruistickým aktivitám a snaží se pomáhat druhým, nebo se angažují v umělecké tvorbě, vědeckém výzkumu nebo jiných činnostech, které nejsou primárně zaměřeny na uspokojení jejich vlastních potřeb.
Navíc, mnoho lidí má rozvinutý vyspělejší druh myšlení, který se nezaměřuje pouze na okamžité uspokojení potřeb, ale snaží se plánovat a přemýšlet o budoucnosti a dlouhodobých cílech. V takových případech jsou lidé schopni ovládat své chování a nerozhodovat se pouze na základě okamžitých impulsů. Takže, i když uspokojování potřeb je významným motivátorem lidského chování, není to jediný faktor, který ovlivňuje naše myšlení a jednání.