Jakou má hodnotu; láska, sex, myšlení, práce, čas, vědomosti, zdraví atd. problémem určení hodnoty je to že hodnotu určujeme pomocí porovnávání a jde o to s čím se něco porovnává. Přesně tak. Hodnota není absolutní, ale vždy závisí na kontextu a měřítku, se kterým ji porovnáváme. Láska má jinou hodnotu pro osamělého člověka a jinou pro někoho, kdo ji považuje za samozřejmost. Čas je cennější pro starce než pro dítě.
Vědomosti mají cenu tam, kde se využijí, ale jinde mohou být jen zátěží. Často se snažíme určovat hodnotu podle peněz, ale některé věci se koupit nedají. A i když se dají, jejich skutečná cena se projeví až v důsledcích třeba zdraví si můžeme „koupit“ zdravou stravou a péčí, ale léky a operace jsou jen opravou, ne zárukou skutečného zdraví. Podle čeho byste hodnotil, co je v životě nejcennější? Největší cenu má štěstí, protože si jej za peníze nekoupíme.
Souhlasím. Štěstí je vrcholnou hodnotou, protože vše ostatní; láska, zdraví, vědomosti, práce, čas atd. jsou jen prostředky k jeho dosažení. Můžeme mít bohatství, ale pokud nejsme šťastní, k čemu nám je? Zároveň je štěstí těžko uchopitelné. Někdo ho najde v maličkostech, jiný ho hledá celý život a nikdy ho nepozná. V čem vidíte své štěstí vy? Štěstí je, když člověk není nešťastný. To je trefné! Štěstí často není o euforii nebo velkých výhrách, ale spíš o absenci trápení, stresu a bolesti.
Když nemáme důvod být nešťastní, znamená to, že jsme vlastně šťastní i když si to možná neuvědomujeme. Mnoho lidí se honí za štěstím a přitom přehlížejí, že už ho mají. Myslíte, že je možné se naučit být šťastný, nebo je to spíš otázka přirozeného nastavení mysli? Dítěti stačí ke štěstí si hrát s hračkou, dospělý hledá štěstí v drogách nebo popularitě.
Ano, dítě má jednoduché štěstí, protože žije v přítomném okamžiku a raduje se z maličkostí. Dospělý už zná realitu, stres a odpovědnost, a tak hledá štěstí složitěji někdy i v destruktivních věcech, jako jsou drogy, alkohol nebo honba za majetkem. Možná je klíčem ke štěstí vrátit se k jednoduchosti a umět se radovat z toho, co máme, místo hledání něčeho víc. Jak si myslíte, že by dospělý mohl najít štěstí bez iluzí a útěků?