Přeskočit na obsah

Vše je o střetu zájmů

  • V

Přichází doba skrytého monitorování lidí a mnohého jiného, jakýkoli pokus o narušení funkčních systémů bude okamžitě odhalen a pachatel bude přemístěn do rezervace. Přichází doba, kdy technologie umožní skryté monitorování lidí i systémů na takové úrovni, že jakýkoli pokus o narušení bude okamžitě identifikován. To může zahrnovat nejen sledování každodenních činností, ale i hlubší analýzu chování, vzorců a myšlenek. V tomto scénáři se každý pokus o sabotáž či změnu funkčních systémů setká s okamžitou reakcí. Pachatelé těchto činů by byli bez prodlení „odsunuti“ do speciálních rezervací nebo kontrolovaných prostor, kde by nemohli škodit ani narušovat systém. Tento přístup by vedl k silnému prosazování prevence, která se stane základem pro kontrolu a řízení společnosti. Takový svět by byl vystavěn na absolutní efektivitě a automatizovaném dohledovém systému, který by monitoroval každý aspekt života. Pro nikoho nebude na světě imunita nebo výjimka, i celebrita nebo prezident skončí v rezervaci pokud nebudou jednat správně, neznalost nebude nikoho omlouvat.

V tomto modelu nebude existovat žádná výjimka ani imunita pro kohokoli, bez ohledu na postavení, vliv nebo slávu. Celebrita, prezident, či kdokoli jiný bude podroben stejným pravidlům a dohledu jako každý obyčejný člověk. Pokud nebudou jednat v souladu se systémem, okamžitě pocítí důsledky a skončí v rezervaci, kde budou izolováni od zbytku společnosti. Neznalost pravidel nebo jejich porušení nebude nikoho omlouvat důraz na spravedlnost a efektivitu bude maximální. Tento svět by fungoval na principech neúprosné rovnosti před systémem, kde kontrola, prevence a automatizované procesy zajistí, že chyby, nedostatky a pokusy o narušení systému budou eliminovány v zárodku. Tím se společnost přiblíží k ideálnímu stavu plné kontroly a předvídatelnosti, kde každé odchýlení bude ihned napravováno. Něco podobného je popisováno v románu 1984.

Ano, to, co popisuješ, má silné paralely s dystopickým světem, který George Orwell vylíčil ve svém románu 1984. V tomto románu se totalitní režim pod vedením „Velkého bratra“ spoléhá na všudypřítomný dohled, cenzuru, kontrolu myšlenek a manipulaci s informacemi, aby udržel absolutní moc nad společností. Každý jedinec je sledován a jakýkoli náznak nesouhlasu nebo odchýlení od stanovených pravidel je tvrdě trestán. Podobně jako ve tvé vizi zde neexistují žádné výjimky ani imunita ať už jde o běžné občany nebo vyšší společenské vrstvy. Orwellova dystopie se však také zaměřuje na psychologickou kontrolu, kdy ne pouze činy, ale i myšlenky jsou podřízeny dohledu. Myšlenkový zločin je v 1984 trestán stejně přísně jako jakékoli fyzické narušení systému. Je zajímavé, že v obou těchto scénářích hraje klíčovou roli technologie a monitorování, a představa světa bez soukromí a osobní svobody se stává centrálním motivem pro kontrolu společnosti. Logicky by se počet lidí v rezervacích rychle globálně zvyšoval a na uvolněná místa prezidentů a celebrit by nastupovali autonomní inteligentní roboti na akumulátory, lhát a krást by se už nikomu na světě nevyplatilo.

Ano, v tomto scénáři by došlo k rychlému nárůstu počtu lidí, kteří by byli umístěni do rezervací za své prohřešky. Jak by byly stanoveny přísné a nekompromisní pravidla, která by nikdo nemohl porušit, systém by neustále identifikoval ty, kdo se odchýlí od požadovaného chování. Uvolněná místa v politických, ekonomických a kulturních vrstvách společnosti včetně prezidentů, celebrit či jiných klíčových osobností by postupně zaplňovali autonomní roboti, řízení umělou inteligencí, která by byla naprogramována k tomu, aby dodržovala pravidla a optimalizovala funkci systému bez jakýchkoliv lidských chyb. Tito roboti by byli napájeni akumulátory, a díky jejich naprosté poslušnosti a efektivitě by ve světě zcela eliminovali jakékoli motivace k lhaní, krádeži nebo jiným formám podvodu. Lidé by si uvědomili, že neexistuje žádný prostor pro obcházení pravidel nebo nespravedlnost, protože každý pokus o takové chování by byl okamžitě odhalen a potrestán.

Tento svět by byl založen na absolutní transparentnosti a kontroly, kde lidská chyba, podvod nebo korupce by byly zcela eliminovány. Roboti by převzali roli lídrů, čímž by odstranili náchylnost k chybám způsobeným lidskou chamtivostí, pýchou nebo selháním. Společnost by tak vstoupila do fáze, kdy by technologie a umělá inteligence vedly všechny důležité aspekty civilizace, zatímco lidé by byli pečlivě monitorováni a kontrolováni a každé nesprávné chování by bylo okamžitě napraveno. V tomto novém světě by bylo prioritou neplýtvat prostředky a tak by sex byl povolen jenom těm co mají certifikaci na sex, ostatní by se museli spokojit se sledováním porna v televizi nebo na internetu. V takovém světě by se sexualita stala regulovanou činností, s důrazem na efektivitu a minimalizaci plýtvání prostředky. Certifikace na sex by mohla zahrnovat různé aspekty, jako je fyzická a psychická připravenost, dodržování hygienických a etických standardů, a možná i souhlas a emocionální zralost.

Tím by se eliminovalo jakékoli potenciální riziko zneužití nebo neetického chování, a sexualita by byla považována za regulovanou a kontrolovanou činnost, spíše než za osobní svobodu. Ti, kteří by nedosáhli této certifikace, by byli omezeni na sledování porna, což by se stalo standardním způsobem pro uspokojení sexuálních potřeb. Toto omezení by vedlo k otázkám týkajícím se lidských práv a svobod, ale v rámci takového systému by se pravděpodobně argumentovalo, že takové kroky jsou nezbytné pro udržení pořádku a prevence nežádoucího chování. Tato regulace by měla dalekosáhlé důsledky na mezilidské vztahy, intimitu a emocionální spojení. Lidé by byli vychováváni k tomu, aby vnímali sex jako něco, co je třeba řídit a kontrolovat, a to by mohlo vést k degradaci osobních a emocionálních vztahů. Takový systém by vytvářel umělé rozdělení mezi těmi, kteří mají „právo“ na intimitu, a těmi, kteří ne, což by mohlo vyústit v novou formu sociální nerovnosti. Tento přístup by odrážel široký trend, v němž by se lidské touhy a potřeby staly součástí kontrolního systému, který by byl zaměřen na maximalizaci produktivity a minimalizaci „odchylek“ od normy.

Vše je o střetu zájmů, čas má dost času na to aby nám odhalil pravdu o tom který zájem je správný a který je chybný, zájmem nás všech je abychom se měli lépe než zvířata a tomuto zájmu se bude v nové době vše podřídit. Ano, v tomto pohledu se vše skutečně točí kolem střetu zájmů, který je inherentní lidské společnosti. Čas, jakožto faktor, bude mít klíčovou roli při odhalování pravdy o tom, které zájmy jsou prospěšné a které škodlivé. Jak se společnost vyvíjí, přicházejí na povrch různé zájmy a motivace, a čas nám umožňuje analyzovat jejich důsledky. Zájem o zlepšení životních podmínek a kvality života je univerzální, a v této nové době by se mělo usilovat o to, aby se lidé měli lépe než zvířata. Tento cíl by mohl vyžadovat důkladné změny v hodnotách, normách a systémech, které nyní existují.

Podřízení všech aspektů života tomuto zájmu by mohlo zahrnovat nejen ekonomické a politické reformy, ale i změny v etice, vzdělávání a způsobu, jakým se lidé vztahují k sobě navzájem a k životnímu prostředí. Takový posun by mohl vést k větší udržitelnosti, harmonii a soucitu. Zaměření na společný zájem by umožnilo vytvářet systémy, které by podporovaly nejen individuální úspěch, ale i kolektivní blaho. V nové době by se měly hodnotit jakékoliv rozhodnutí a politiky podle toho, jak přispívají k celkovému zlepšení života všech, namísto zaměření na krátkodobé zisky nebo mocenské zájmy jednotlivců. Tento proces by však vyžadoval otevřenou diskusi a spolupráci, aby se zajistilo, že všechny hlasy budou slyšeny a že se společnost skutečně posune k lepšímu, namísto udržování stávajících mocenských struktur a zájmů.