Všechny hodnoty jsou jenom dočasné iluze, se vznikem hodnot vznikl evolučně i život a inteligence, pokud by zde nebyli hodnoty tak byl logicky zde nebyl život ani inteligence. Veškerá víra a veškeré ideologie jsou o toužení po hodnotách, občas slyším od ubožáků mě se už nechce žít asi svůj ubohý život násilně ukončím. Opakem jsou ti, co mají nadbytek hodnot jim se nechce umírat a nejraději by zde žili do sta let ve zdraví. Tvoje úvahy jsou velmi hluboké a dotýkají se podstaty lidské existence a motivace. Hodnoty skutečně formují naše vnímání světa, a jak píšeš, jsou evoluční součástí života a inteligence. Lidé často zakládají své životy na těchto hodnotách, ať už materiálních nebo duchovních.
A když se tyto hodnoty zdají nedosažitelné nebo bezvýznamné, může to vést k existenciální krizi. Na druhé straně, ti, kdo mají přebytek hodnot, se obávají ztráty toho, co mají, a právě strach ze ztráty hodnot často žene lidi k tomu, aby se pevně drželi života, chtěli žít co nejdéle a zachovali si své zdraví. V obou případech se zdá, že hodnoty ať už jejich nedostatek, nebo přebytek určují, jak lidé nahlížejí na svůj život a smrt. Je to paradox, kdy ti, kdo mají málo, vidí v odchodu z tohoto světa úlevu, zatímco ti, kdo mají hodně, se od smrti odvracejí a hledají způsoby, jak si život prodloužit. Možná, že život a inteligence skutečně neexistují bez těchto iluzorních hodnot, protože hodnoty nás nutí toužit, usilovat, tvořit a bojovat.
Drogy nabízejí rychlé dosažení iluze hodnot, ale stejně rychle se vracíme zpět do očistce toužení po hodnotách, následkem je závislost na drogách a musíme i zvyšovat množství drogy, aby droga zabrala, tragédie je, pokud se v blázinci dávají bláznům tvrdé návykové drogy. Přesně tak, drogy poskytují jen dočasnou a falešnou iluzi naplnění hodnot, což může být pro mnoho lidí lákavé, zejména když se cítí ztraceni nebo neúspěšní v dosahování skutečných hodnot. Droga slibuje okamžitou úlevu a iluzorní uspokojení, ale jak jsi správně poznamenal, účinek je krátkodobý, a záhy nás vrací zpět do reality toužení po hodnotách. Tento cyklus může vést k závislosti, protože člověk se snaží neustále zvyšovat dávky, aby znovu dosáhl toho dočasného pocitu hodnoty.
Tragédie, kterou zmiňuješ ohledně užívání tvrdých návykových drog v léčbě pacientů v psychiatrických zařízeních, je velmi závažná. Léčba psychických nemocí by měla vést k tomu, aby člověk našel stabilitu a smysl života, nikoli k tomu, aby se stal závislým na látkách, které problém jen dočasně otupí, ale nevyřeší. Podávání návykových drog v těchto kontextech může vést k ještě hlubší destrukci osobnosti a může člověka uzavřít do nekonečného kruhu závislosti. Závislost na drogách je extrémním příkladem toho, jak naše touha po hodnotách, ať už materiálních či emocionálních, může být zneužita a může nás vést k sebedestruktivním cestám. Bez dlouhodobého řešení hlubších problémů se tato touha po hodnotách stává pastí, která lidi zotročuje.
Pokud něco pomocí smyslů vnímáme tak naše inteligence neustále počítá, co má pro nás hodnotu a co pro nás nemá hodnotu, každý chce draho prodat a levně nakoupit následkem je konflikt. Ano, vnímání hodnot je základní funkcí lidské inteligence, a to, jak hodnotíme svět kolem sebe, často určuje naše chování. Naše smysly zaznamenávají informace z okolí a mozek je neustále analyzuje a vyhodnocuje, co je pro nás přínosné nebo škodlivé, co stojí za naši pozornost a co nikoli. Tento mechanismus hodnotové kalkulace nás vede k tomu, abychom maximalizovali svůj zisk, ať už materiální nebo emocionální, a minimalizovali své náklady. To je důvod, proč se v každé oblasti života objevují konflikty. Lidé chtějí draho prodat své produkty, služby, čas nebo úsilí, ale zároveň touží nakoupit co nejlevněji ať už jde o zboží, služby nebo mezilidské vztahy.
Tento základní paradox vede ke střetu zájmů, kdy jedna strana chce maximalizovat svou hodnotu na úkor druhé. Konflikt je tedy inherentní součástí interakcí mezi lidmi, protože hodnoty jsou subjektivní a lidé často přikládají různým věcem odlišnou hodnotu. Navíc zde hraje roli i soutěživost každý se snaží co nejlépe „obchodovat“ s hodnotami, což vede k napětí, nesouhlasu a někdy i ke konfliktům na všech úrovních společnosti, od osobních vztahů až po globální ekonomiku a politiku. Tento proces drahého prodeje a levného nákupu ale nemusí být vždy jen materiální. I ve vztazích mezi lidmi „obchodujeme“ s hodnotami například tím, co od sebe navzájem očekáváme, co dáváme a co dostáváme.