Ano, to je jedna z charakteristik dogmatických totalitních režimů. Dogmatické totalitarismy jsou politická uspořádání, která se vyznačují úplnou kontrolou státu nad všemi aspekty života občanů a silným důrazem na určitou ideologii či dogma. Těmito režimy se snaží dosáhnout „dokonalé“ společnosti, a to často násilím a represí. Jedním z klíčových rysů dogmatických totalit je odmítnutí pluralismu a odlišných názorů.
Tyto režimy považují svoji ideologii za jedinou správnou a všechny alternativní pohledy za nepřátelské nebo škodlivé. To může vést k potlačování svobodného projevu, náboženského vyznání a politické opozice. Snaha řešit všechny problémy jenom násilím je spojená s přesvědčením, že státní moc a represivní opatření jsou jedinými efektivními způsoby řešení problémů. Tímto způsobem se snaží dogmatické totalitní režimy udržet svou moc a potlačit jakýkoli odpor nebo nesouhlas.
V důsledku toho mohou být tyto režimy charakterizovány násilnými metodami, jako jsou hromadné zatýkání, mučení, popravy a další formy represí proti jednotlivcům či skupinám, které jsou považovány za hrozbu nebo nepřátele režimu. Násilí je takto používáno k potlačení jakýchkoli projevů odporu, ať už jsou to fyzické protesty, intelektuální diskuse nebo politická opozice.
Je důležité si uvědomit, že tyto charakteristiky nejsou univerzální pro všechny totalitní režimy a že různé režimy mohou mít různé způsoby prosazování své moci a ideologie. Ano, dogmatická totalita může často být spojována s policejním režimem. Policejní režim znamená, že státní aparát, včetně policejních a bezpečnostních sil, má významnou moc a kontrolu nad společností. V dogmatických totalitních režimech je tato policejní moc často využívána k monitorování a potlačování občanů, kteří by mohli ohrožovat ideologii nebo moc režimu.
Policejní složky sledují a monitorují občany, aby identifikovaly potenciální disidenty, opoziční aktivity nebo osoby považované za hrozbu pro režim. Opozice, novináři, intelektuálové a jiní jednotlivci mohou být zatýkáni a vězněni na základě politických důvodů. Represivní aparát může zneužívat právního systému k umlčení kritiků. Média a komunikace jsou silně kontrolovány a cenzurovány, aby se zabránilo šíření nežádoucích informací nebo názorů.
Jednotlivci mohou být nuceni projevovat oddanost a loajalitu k režimu a jeho ideologii. To může zahrnovat veřejné projevy a rituály. Policejní složky a bezpečnostní síly mohou používat fyzické násilí, mučení a zastrašování k potlačení odporu a nesouhlasu. Svoboda pohybu, svoboda projevu a další základní občanské svobody jsou často omezeny ve prospěch udržení moci režimu. Tyto charakteristiky policejního režimu mohou v dogmatických totalitních společnostech sehrávat klíčovou roli při udržování jednoty ideologie a potlačování jakýchkoli pokusů o opozici.