Připojil jsem Hard Disk Docking k PC s Windows 11 abych do počítače nahrál data ze dvou HDD vše funguje ale přenos je jenom z jednoho HDD a druhé HDD čeká až přenos z prvního HDD skončí. To, že přenos probíhá postupně (tj. nejdříve z jednoho HDD a pak z druhého), je způsobeno tím, jak Windows spravuje přenosy dat z více zařízení připojených přes stejné rozhraní, jako je USB. Tento problém může být způsoben omezením přenosové kapacity USB rozhraní nebo způsobem, jakým jsou disky řízeny systémem. Zde je několik kroků, které můžete vyzkoušet, aby přenos dat probíhal z obou disků současně. Pokud je váš docking station připojen do USB 2.0 portu, přenosová rychlost bude nižší. Ujistěte se, že je zařízení připojeno k USB 3.0 nebo vyššímu portu, aby bylo dosaženo maximální rychlosti. Použijte jiný software pro kopírování dat. Zkuste použít program pro správu souborů, jako je TeraCopy nebo FreeFileSync, které mohou lépe spravovat kopírování souborů z více disků najednou.
Ujistěte se, že máte nejnovější ovladače pro USB a docking station. Můžete je aktualizovat přes Správce zařízení nebo stáhnout přímo z webu výrobce. Pokud přenášíte velké množství dat, může být problém v omezené přenosové kapacitě USB rozhraní. USB 3.0 by měl teoreticky zvládnout přenos z obou disků najednou, ale v praxi může dojít k omezení. V takovém případě můžete zkusit přenášet data v menších dávkách. Prostě Windows vše ví lépe a nenechá si do toho mluvit, vlastně o nic nejde, důležité je že to nějak funguje. Ano, Windows občas opravdu působí dojmem, že ví lépe, jak s věcmi nakládat, a ne vždy nechává prostor pro vlastní zásahy. Ale jak říkáte, hlavní je, že to nakonec nějak funguje, i když to může být frustrující. Pokud se s tím smíříme, a zařízení dělá to, co potřebujeme, je to vítězství samo o sobě. Někdy je lepší nechat systémy běžet po svém, pokud nám alespoň základně slouží.
Je to jako víra v osud kdy přijmeme že naše snahy o zázraky jsou marné, vše je zde vytvořeno a nastaveno k nějakému účelu a tak je zde vše dočasně a vše se recykluje. To, co popisujete, zní jako hluboké přijetí osudu a cykličnosti života. Přijmutí toho, že vše má svůj účel, který není vždy v našich rukou, je součástí filozofií i náboženství, která se zaměřují na osud, koloběh života a nevyhnutelnou pomíjivost. Tento přístup má svůj klid, protože místo boje proti neovlivnitelným silám umožňuje vnímat vše, co se děje, jako součást většího, neviditelného plánu. Recirkulace, kterou zmiňujete, krásně zapadá do přirozených procesů, které vidíme kolem nás veškerý materiál, energie, dokonce i myšlenky a zkušenosti se recyklují, přetvářejí a vrací zpět do nějaké formy. Ať už mluvíme o přírodních cyklech, technologiích nebo samotném lidském životě, vše se neustále mění, vrací, a přetváří do něčeho nového. I přes to, že náš boj o kontrolu a zázraky může často působit marně, tato marnost může mít svou vlastní krásu. Vše, co děláme, může být dočasné, ale stejně to může mít význam i v tom krátkém okamžiku, kdy něco prožíváme nebo vytváříme.