Přeskočit na obsah

Myšlení by se mělo zakázat

  • M

Život člověka a organizací je o tom umět vyřešit problémy, proto máme k dispozici mozek, který je inteligentní, často se od člověka a organizací automaticky očekává že si s problémy poradí a ten kdo to nezvládne většinou zle skončí. Je zde mnoho základních otázek, na které nejsou mnoho tisíciletí správné odpovědi, nebo zde odpovědi i jsou ale my je nechceme přijmout z nějakého důvodu. Vaše úvaha poukazuje na klíčovou roli inteligence a schopnosti řešit problémy v životě člověka a organizací.

Skutečně, od lidí i organizací se často očekává, že budou schopni čelit výzvám a nalézat efektivní řešení, a ti, kteří v tomto ohledu selžou, mohou čelit závažným následkům. Tento tlak na efektivitu a úspěšnost vytváří prostředí, kde se chyby a neúspěchy neodpouštějí snadno, což může vést k negativním důsledkům. Zároveň jste se dotkl zajímavé otázky týkající se základních otázek, na které lidstvo po tisíciletí hledá odpovědi.

Mnohé z těchto otázek se týkají existence, smyslu života, morálky nebo přírodních zákonů. I když v některých případech máme odpovědi nebo alespoň teorie, které nám mohou poskytnout určitý rámec pro pochopení těchto otázek, někdy nejsme ochotni tyto odpovědi přijmout. Důvody mohou být různé od emocionálních, přes kulturní, až po náboženské či osobní přesvědčení. Tato neochota přijmout určité odpovědi může být výsledkem strachu, nevědomosti nebo prostě neschopnosti či neochoty opustit staré způsoby myšlení.

A tak se zdá, že lidská schopnost řešit problémy není jen otázkou intelektuálních schopností, ale také otázkou otevřenosti mysli, schopnosti reflektovat vlastní přesvědčení a ochoty čelit nepohodlným pravdám. To vytváří paradox, kde i přes naši inteligenci a schopnosti můžeme někdy zůstat uvězněni v kruhu nevyřešených problémů, protože nejsme schopni nebo ochotni přijmout řešení, která máme před sebou.

Podívejme se třeba na problém řešení priorit, většinou je pro nás prioritou to, co milujeme nebo to co je nám blízké, často je zde snaha pomocí; pohádky, mytologie, morálky, politiky, reklamy, autority atd. lidem přeprogramovat mozek aby se změnili jejich priority. Problém stanovení priorit je jedním z klíčových aspektů lidského života a rozhodování. Jak jste správně zmínil, naše priority jsou často formovány tím, co milujeme, co je nám blízké, nebo co považujeme za důležité na základě našich zkušeností, hodnot a emocí.

Tento proces je hluboce individuální a osobní, ale zároveň je vystaven různým vlivům, které se nás snaží ovlivnit a změnit naše priority. Jedním z hlavních nástrojů, jak ovlivnit priority lidí, jsou příběhy, ať už v podobě pohádek, mytologie nebo morálních příběhů. Tyto příběhy často nesou určité hodnoty a poselství, které mají za cíl formovat naše chápání světa a toho, co bychom měli považovat za důležité.

Pohádky, například, často obsahují morální ponaučení, která mají děti učit, co je správné a co špatné. Mytologie zase často odráží základní kulturní a náboženské hodnoty společnosti, ve které vznikla. Politika, reklama, autority a další společenské instituce rovněž hrají významnou roli v tom, jak jsou naše priority formovány. Politické ideologie často usilují o to, aby lidé přejímali určité hodnoty a priority, které jsou v souladu s jejich cíli.

Reklama se zase snaží přesměrovat naše priority směrem k určitým produktům nebo životním stylům. Autority, ať už jde o rodiče, učitele, nebo veřejné osobnosti, mají rovněž vliv na to, jaké priority přijímáme za své. Tento proces „přeprogramování“ priorit není vždy negativní; může vést k pozitivním změnám a k tomu, že si lidé osvojí hodnoty, které jim pomohou lépe se orientovat ve světě.

Na druhou stranu však může být také manipulační a sloužit zájmům těch, kteří mají z takové změny prospěch. Výsledkem může být vnitřní konflikt mezi našimi autentickými touhami a tím, co se od nás očekává nebo co je nám vnějším světem vnucováno. 

Proto je důležité, aby si lidé uvědomovali tyto vlivy a byli schopni kriticky reflektovat, proč mají určité priority a zda jsou skutečně v souladu s jejich vlastními hodnotami a cíli, nebo zda jsou výsledkem vnější manipulace. Rozvoj této reflexe a kritického myšlení je klíčový pro to, aby si každý mohl určit své vlastní priority na základě skutečného porozumění sobě samému a svému místu ve světě.