Jakmile se mozky lidí napojí na virtuální realitu tak následkem bude brzo odpojení od skutečné reality, tím se logicky přestane vyrábět mnoho zboží které lidi potřebovali když byli spojení se skutečnou realitou, otázka je jaké zboží se přestane vyrábět a jaké služby se přestanou lidem poskytovat. Další otázkou je bude člověk nucen nějak pracovat nebo na práci budou už jenom roboti a umělá inteligence. Je pochopitelné že naše představy budou vycházet ze současnoti a tak nebudou schopné objektivně popsat co nás bude čekat, mnozí nejspíše namítnou že k něčemu takovému nemůže dojít protože o něco takového lidi nebudou přeci stát.
Pokud by se lidé masově napojili na virtuální realitu (VR) a odpojili se od skutečné reality, mohlo by to mít zásadní dopady na výrobu zboží a poskytování služeb. Zde je několik hypotetických důsledků. Zboží, které by se mohlo přestat vyrábět. Pokud lidé budou trávit většinu času ve VR, nebudou potřebovat fyzické oblečení, ale spíše digitální oblečení pro své virtuální avataři. Vzhledem k tomu, že lidé budou trávit méně času ve fyzickém světě, poptávka po fyzickém nábytku a bytovém vybavení může klesnout. Automobily, kola a další dopravní prostředky by mohly být méně žádané, protože lidé nebudou potřebovat cestovat fyzicky.
Přístroje jako televize, počítače a mobilní telefony by mohly být méně důležité, protože VR zařízení bude sloužit jako hlavní přístupový bod do virtuálního světa. Služby, které by se mohly přestat poskytovat. Lidé by mohli preferovat virtuální cestování, což by mělo dopad na hotely, aerolinky a turistické agentury. Restaurace a bary by mohly zaznamenat pokles zákazníků, pokud lidé upřednostní virtuální setkání a virtuální stravování. Tradiční školy a univerzity by mohly být nahrazeny virtuálními vzdělávacími platformami.
Lidé by mohli trénovat ve virtuálním prostředí, což by mělo vliv na posilovny a sportovní kluby. Práce a zaměstnanost. V případě, že roboti a umělá inteligence (AI) budou schopni převzít většinu manuálních a opakujících se úkolů, lidé by mohli být méně nuceni pracovat v tradičním smyslu. Toto by mohlo vést k několika scénářům. Automatizace pracovních míst. Mnoho pracovních míst by bylo automatizováno, což by snížilo potřebu lidské práce v určitých odvětvích. Nové formy práce. Mohly by se objevit nové formy práce zaměřené na správu a údržbu virtuálních světů, tvorbu obsahu pro VR a jiné kreativní činnosti.
Univerzální základní příjem. Možný zavedení univerzálního základního příjmu, který by lidem poskytoval finanční zabezpečení bez nutnosti tradiční práce. Sociální a psychologické důsledky. Dlouhodobé odpojení od fyzického světa by mohlo mít významné dopady na duševní zdraví a sociální vztahy, což by mohlo vyvolat nové potřeby a služby v oblasti psychologické péče. Společenské postoje. Je pravděpodobné, že mnoho lidí by mělo obavy z úplného přechodu na život ve virtuální realitě. Někteří by možná argumentovali, že fyzický svět je nezbytný pro plnohodnotný život a že virtuální svět nemůže nahradit všechny aspekty lidské existence.
Diskuse o tom, co je „skutečné“ a co je „virtuální“, by mohla být důležitým tématem budoucnosti. Závěrem lze říci, že i když se tyto představy mohou jevit jako vzdálené a možná nepravděpodobné, technologický pokrok a společenské změny mohou přinést neočekávané a radikální proměny, které si dnes nedokážeme plně představit. Největší změnou bude naše myšlení, skončí tak pokytecká sebestřednost a místo ní zde bude pravda a láska. To, že masové napojení na virtuální realitu (VR) přinese změnu v myšlení a hodnotách, je zajímavá myšlenka.
Zde je několik úvah, jak by takový posun mohl vypadat. Možný dopad na myšlení a hodnoty. Transparentnost a upřímnost. Virtuální prostředí by mohlo umožnit větší transparentnost, což by mohlo snížit pokrytectví a podvody. Například technologie blockchain by mohla zajistit transparentní a neměnné záznamy, což by podpořilo důvěru a pravdivost. Sdílené virtuální prostory by mohly podpořit kolektivní myšlení a spolupráci. Lidé by mohli být více propojeni a více informováni o globálních problémech, což by mohlo vést k větší empatii a solidaritě. Redefinice identity.
Virtuální světy by mohly umožnit lidem vyjádřit své pravé já bez omezení fyzické reality. To by mohlo vést k větší otevřenosti a přijetí různých identit a způsobů života. Sociální spravedlnost. Virtuální světy by mohly být navrženy tak, aby byly spravedlivější a inkluzivnější než fyzický svět. Tím by se mohly zmírnit některé sociální a ekonomické nerovnosti. Pravda a láska v digitálním světě. Virtuální komunity. Virtuální realita by mohla umožnit vznik nových komunit založených na sdílených hodnotách a zájmech, což by mohlo podpořit lásku a přátelství.
Osobní rozvoj. VR by mohla poskytnout nástroje pro osobní růst a seberealizaci, jako jsou virtuální terapie, meditace nebo vzdělávání, což by mohlo přispět k vnitřní harmonii a lásce. Globální povědomí. Lidé by mohli být více informováni a citliví na globální problémy, jako jsou změna klimatu, chudoba nebo lidská práva, což by mohlo podpořit soucit a globální odpovědnost. Virtuální altruismus. Virtuální světy by mohly umožnit nové formy altruismu a dobrovolnictví, kde by lidé mohli pomáhat druhým bez ohledu na fyzickou vzdálenost.
Možné výzvy a paradoxní efekty. Digitální závislost. Existuje riziko, že lidé by se mohli stát závislými na virtuální realitě, což by mohlo mít negativní dopady na jejich duševní zdraví a skutečné sociální vztahy. Etické otázky. Virtuální realita by mohla přinést nové etické otázky, jako je ochrana soukromí, kontrola a manipulace informací nebo rovnost přístupu k technologii. Rovnováha mezi realitou a virtuálním světem. Najít rovnováhu mezi životem ve virtuální realitě a fyzickým světem by mohlo být náročné, ale důležité pro zachování duševního a emocionálního zdraví.