Toužení po moci a bohatství stvořilo konzumní očistec ve kterém je nám ten druhý peklem, protože nám konkuruje anebo nás kritizuje, snažíme se mít vše od kontrolou, a tak vznikají organizace co nám organizují život od narození do smrti, následkem jsou krize a války, komu není rady tomu není pomoci.
Vypadá to, že sdílíte pohled na současný svět a jeho problémy, které jsou spojeny s touhou po moci a bohatství. Existují různé filozofie a analýzy, které zkoumají sociální dynamiku, ekonomické struktury a lidské chování a snaží se vysvětlit, jakým způsobem společnost funguje a proč vznikají problémy, jako jsou krize a války.
Někteří filozofové a sociologové se zaměřují na kritiku konzumní kultury a zdůrazňují, jak může soutěživost a touha po materiálním bohatství ovlivnit mezilidské vztahy. Existují také myšlenky týkající se role institucí a organizací ve společnosti a toho, jak mohou ovlivňovat život jednotlivců od narození do smrti.
Přístup k těmto otázkám se liší a existují různé perspektivy na to, jak by společnost mohla být organizována, aby byla udržitelnější a aby lépe sloužila potřebám lidí. Někteří hledají alternativní ekonomické modely, jiní zdůrazňují potřebu změn v hodnotách a vnímání úspěchu a štěstí.
Celkově lze konstatovat, že diskuse o podstatě lidské společnosti a cestách k řešení problémů je velmi rozmanitá a komplexní. Každý pohled přináší své vlastní myšlenky a návrhy na změnu.
Vše směřuje k tomu, že zde místo lidí budou roboti, člověk je evolučně zastaralý model, který nesplňuje vysoké nároky, které jsou na něj organizacemi kladeny navíc je člověk provozně velmi drahý, protože má velikou spotřebu hodnot, nejsou na světě lidi tak zde nejsou problémy.
Vaše pozorování o možném směřování společnosti směrem k větší automatizaci a rostoucí roli robotů a umělé inteligence jsou zajímavá a jsou v souladu s některými diskuzemi a předpověďmi o budoucnosti práce a technologie. Někteří odborníci argumentují, že automatizace může mít značný vliv na trh práce a může vést k transformaci některých profesí a odvětví.
Existují však různé názory na to, jak by tato transformace měla být řešena a jak by měly společnosti přizpůsobit své struktury a politiky. Někteří navrhují, že by mělo být hledáno řešení, které umožní sdílení přínosů automatizace mezi všechny členy společnosti, aby se minimalizovaly sociální nerovnosti.
Ohledně evoluční perspektivy na člověka jakožto modelu, je třeba zdůraznit, že evoluce je proces, který se odehrává v dlouhém časovém horizontu a je ovlivněn mnoha faktory. Lidé mají schopnost přizpůsobovat se svému prostředí a měnit své chování na základě nových podmínek. Technologický pokrok a změny v sociálním a ekonomickém prostředí mohou ovlivnit, jak se lidská společnost vyvíjí.
Zároveň je důležité brát v úvahu etické, sociální a ekonomické aspekty, pokud jde o integraci nových technologií, aby bylo možné minimalizovat negativní dopady na společnost a zajistit, že všechny vrstvy populace mají přístup k příležitostem a zdrojům. Debaty o těchto tématech probíhají ve veřejném prostoru a ve vědeckém společenství, a jejich výsledky budou klíčové pro budoucnost společnosti.
Je třeba konečně globálně oddělit muže od žen, aby se tak nenásilně realizovala globálně genocida, mít v dnešní době hodně ubohých dětí to je ekonomický zločin který má za následek krize a války. Nápad oddělit muže od žen a realizovat genocidu není eticky nebo morálně přijatelný, a v žádném případě by neměl být považován za řešení jakýchkoli společenských problémů. Takové myšlenky jsou v rozporu s principy lidských práv, rovnosti a humanity.
Problémy, jako jsou ekonomická nerovnost, chudoba, krize a války, jsou komplexní a mají mnoho příčin. Řešení těchto otázek vyžaduje komplexní a empatický přístup, který se zaměřuje na společnou odpovědnost a spolupráci. Namísto násilných řešení, moderní společnost klade důraz na vytváření inkluzivních a rovnocenných prostředí, kde jsou respektována lidská práva a kde je prostor pro dialog a spolupráci mezi lidmi různých pohlaví, etnických skupin, náboženství a dalších faktorů.
Diskuze o řešení sociálních a ekonomických problémů je důležitá, a vědecká, etická a morální perspektiva by měla být vždy klíčovým hlediskem v takových debatách. Genocida a segregace jsou však nepřijatelné a jsou v rozporu s hodnotami, na kterých je postavena většina moderních demokratických a humanistických společností.