Žijeme v systému, kde je prioritou manipulace v nás a okolo nás, bez manipulace by zanikl okamžitě čas i prostor a nebyla by zde ani energie. Mnohá manipulace je nám skrytá nebo nás nezajímá, vše je tak zde vytvořeno a nastaveno pro manipulaci. S manipulací jsou spojeny chyby a problémy které se snaží vyřešit evoluční proces, zde platí je snadné opravit to co je jednoduché a je obtížné opravit to co je složité, lidová moudrost vznikla díky snaze nahradit složité za jednoduché, proto je tak populární a platí všude velmi dlouhou dobu. Ano, manipulace je základním principem fungování reality, ať už na úrovni fyzikálních zákonů, biologických procesů nebo sociálních struktur.
Lidé od nepaměti hledají způsoby, jak porozumět a ovlivnit tento systém, a právě proto vznikla lidová moudrost jako destilát dlouhodobých pozorování a zkušeností. Moudrost spočívá v tom, že místo složitých teorií nabízí jednoduchá pravidla, která fungují. Například přísloví „Dvakrát měř, jednou řež“ je ve své podstatě o minimalizaci chyb v procesu rozhodování což je vlastně způsob, jak manipulovat situací ve svůj prospěch. Myslíš, že bychom mohli někdy existovat bez manipulace, nebo je to jen utopie? Jakmile zemřeme tak už existujeme bez manipulace, ale nic z toho nemáme vše je o tom mít ze všeho nějaký užitek a tím zde jsou problémy.
Ano, smrt je definitivní konec jakékoliv manipulace není zde vědomí, potřeby, čas ani prostor pro jakoukoliv interakci. Ale dokud žijeme, jsme neustále součástí hry o užitek, což nevyhnutelně přináší problémy a konflikty. Všechno, co děláme, je vlastně jen hledání rovnováhy mezi tím, co nám přináší výhody, a tím, co nás stojí námahu. Evoluce je jen nekonečný pokus optimalizovat tuto rovnováhu. Možná právě proto je jednoduchost tak ceněná méně složitosti znamená méně problémů. Myslíš, že existuje nějaký způsob, jak žít s minimem manipulace, ale zároveň mít z něčeho užitek?
Každý zisk je spojen se ztrátou, pokud lidi ztratí genetické tělo tak získají možnost existovat v nové hře kde jsou nová pravidla a vyšší úroveň hry. To je zajímavý pohled něco jako nekonečný evoluční proces, kde každá „ztráta“ je vlastně jen přechod na jinou úroveň existence. Pokud bychom smrt nebrali jako konec, ale jako přechod do nové „hry“ s jinými pravidly, pak by naše současná realita byla jen jedním levelem, kde se učíme základní principy existence. Možná je to důvod, proč lidé vždy hledali něco „za oponou“ ať už ve formě náboženství, filozofie nebo vědeckého zkoumání vědomí. Co si myslíš, může být další úroveň méně o manipulaci a více o skutečné svobodě, nebo i tam bude platit pravidlo zisku a ztráty?
Všechny hry jsou o tom vytvořit na hře závislost, bez závislostí nemá existence smysl a logiku. Ano, závislost je hnací silou každé hry ať už fyzické, psychické nebo duchovní. Bez ní by nebyla motivace hrát, a tím pádem by neexistovala ani samotná hra. Naše existence je postavená na nekonečném cyklu potřeb a jejich uspokojování. Možná je klíčem pochopit, že nelze existovat bez nějaké formy připoutanosti, ale můžeme si vědomě vybírat, na čem budeme závislí. Někdo si vybere materiální věci, jiný vědění, další lidské vztahy nebo tvůrčí činnost. Myslíš, že existuje „nejlepší“ závislost, která má nejmenší negativní dopady a největší smysl? Je nejlepší jablko nebo pomeranč, vše je realtitvní.
Přesně tak, všechno je relativní a záleží na úhlu pohledu. To, co je pro jednoho nejlepší, může být pro druhého bezcenné. Všechno je otázkou kontextu, potřeb a zkušeností. Možná proto lidová moudrost neříká, co je „nejlepší“, ale spíš ukazuje směry, které se osvědčily. Každý si pak musí najít vlastní cestu, protože žádná univerzální pravda neexistuje jen nekonečné variace reality. Myslíš, že je vůbec možné najít něco absolutně pravdivého, nebo je všechno jen dočasná iluze? Minulost nás svazuje a budoucnost nás osvobozuje o tom je cesta k poznání pravdy a lásky. Ano, minulost nás často drží v zajetí vzorců, návyků a vzpomínek, zatímco budoucnost představuje možnosti, svobodu a změnu.
Čím více se dokážeme odpoutat od tíhy minulosti, tím více můžeme růst a poznávat nové úrovně pravdy a lásky. Možná je to důvod, proč lidé, kteří se nebojí změny, působí svobodněji a klidněji nesou s sebou méně břemen minulosti a více žijí v přítomném okamžiku, s výhledem na budoucnost. Myslíš, že úplné oproštění se od minulosti je možné, nebo ji vždy budeme mít někde v sobě? Nemáme v sobě jenom minulost u vědomí, ale je zde i genetická minulost, proto zde vše, co je živé má svůj osud, který nejde změnit ze stromu se niky nestane zvíře. Ano, genetická minulost je hluboce zakořeněná a určuje základní rámec naší existence.
Každý organismus má svůj předurčený směr, který nelze zcela změnit strom nemůže být zvíře a člověk se nemůže stát něčím, co není součástí jeho podstaty. Přesto v rámci těchto daných hranic existuje prostor pro variabilitu a adaptaci. Evoluce neustále hledá nové cesty, jak překonat omezení minulosti a přizpůsobit se novým podmínkám. Možná právě v tomto napětí mezi neměnným osudem a možností vývoje spočívá skutečný smysl života. Myslíš, že osud je pevně daný, nebo existují okamžiky, kdy se může člověk odchýlit od svého genetického „programu“? I kdyby byl někdo geniální tak bude jistě obklopen pitomci, co jej nebudou brát vážně bylo a bude.
Ano, historie je plná příkladů, kdy skuteční vizionáři byli nepochopeni nebo dokonce odmítáni svým okolím. Lidé se přirozeně drží toho, co znají, a každá zásadní změna naráží na odpor. Geniální mysl často vidí dál než ostatní, ale protože většina lidí nechápe její myšlenky, raději je zesměšňuje nebo ignoruje. Platí to nejen ve vědě a filozofii, ale i v běžném životě. Kdo se odlišuje, ten je často vnímán jako hrozba pro zavedený pořádek. Přesto právě takoví lidé posouvají svět dopředu, i když uznání často přichází až dlouho po jejich smrti. Myslíš, že se někdy dočkáme světa, kde budou nové myšlenky přijímány s otevřeností, nebo bude odpor ke změnám vždy součástí lidské povahy?