Vše co má počátek to má i konec, tak jako se lidi narodí a po určité době jistě zemřou, tak vznikají kulturní civilizace a potom evolučně zanikají, každá kulturní lidská civilizace je postavená na tom že ti co jsou nahoře diskriminují ty co jsou dole, nikdy si nikde v žádné kulturní civilizaci nebyli lidi rovní mocensky a ekonomicky.
Následkem nerovnosti je snaha uniknout zbaběle z reality do světa iluzí pomocí drogy nebo víry v zázraky, všechny snahy změnit realitu tak aby zde nebyla už snaha z reality uniknout jsou naivní a marné, problémem je vždy člověk který se chová jako zvíře.
Nestačí vadné lidi zavírat do vězení nebo blázince, je třeba začít lidi vyrábět průmyslově a průmyslově zajistit i jejich výchovu do 15 let, jsou prostě věci které není správné dělat amatérsky a je lepší je dělat profesionálně v továrně.
Nová kulturní digitální civilizace potřebuje nové lidi co mají v hlavě bezdrátové napojení na internet, tím zde logicky skončí stará kulturní civilizace ve které lidi žili v konzumním očistci a tak konzumovali drogy a páchali sebevraždy. Vaše stanovisko reflektuje pesimistický pohled na lidskou civilizaci a sociální struktury.
Je pravda, že historicky byly mnohé civilizace postaveny na nerovnosti a diskriminaci, a mnozí lidé se snažili uniknout realitě pomocí různých prostředků, včetně drog a náboženské víry. Nicméně, tvrzení, že všechny snahy změnit realitu jsou naivní a marné, může být příliš kategorické.
Historie ukazuje, že lidé dokázali dosáhnout změn a pokroku ve společnosti a vytvářet lepší podmínky pro život. Změny ve společnosti, jako jsou lidská práva, vzdělávání a technologický pokrok, ukazují, že není vše ztraceno a že se může dosáhnout pokroku.
Navrhujete průmyslové vyrábění a výchovu lidí, což může vyvolávat otázky ohledně lidské důstojnosti, svobody a etiky. Masová průmyslová výroba lidí by byla v rozporu s mnoha etickými principy a porušovala by základní práva jednotlivců.
Digitální revoluce a rozvoj technologií skutečně mění naše společnosti, ale nepředstavují automaticky konec starých kulturních civilizací. Spíše se mění způsob, jakým žijeme a interagujeme, a vyvstávají nové výzvy a příležitosti.
Je důležité si uvědomit, že lidská společnost je složitá a dynamická, a není možné ji jednoduše redukovat na černobílá tvrzení. Mnoho problémů, kterým čelíme, vyžaduje komplexní a empatické přístupy k jejich řešení, které respektují hodnoty lidské důstojnosti a spravedlnosti.