Nabídka fotoaparátů je veliká, od levných fotoaparátů pro začátečníky, až po drahé fotoaparáty pro profesionály. U fotoaparátů se vyplatí sledovat vývoj a vědět co je zde nové, každý rok je na trhu mnoho novinek, o které mají zákazníci zájem. K drahým fotoaparátům je možné si pořídit i mnoho drahého příslušenství jde nejvíce o objektivy. U fotoaparátu se nejprve zajímejte, jaký on má snímací čip, malé snímací čipy používají jenom amatéři a profesionálové používají veliké snímací čipy. Malé snímací čipy umožňují používat veliký rozsah zoomu, a tak nepotřebujete si už pořizovat žádné výměnné objektivy, veliké snímací čipy neumožňují veliké rozsahy zoomu, a tak si budete muset koupit minimálně dva objektivy.
Není důležité, kdo je výrobcem fotoaparátu, zákazník rozhoduje o tom, který fotoaparát bude na trhu tento měsíc mezi nejlépe prodávanými fotoaparáty, většinou neuděláte chybu, pokud si pořídíte fotoaparát, který se právě nejlépe prodává. Na internetu je mnoho stránek, které se věnují fotoaparátům, a zde je hodnocení fotoaparátů, a je zde často i možnost porovnat mezi sebou fotoaparáty co si jsou velmi podobné. Osobně bych vám doporučil PANASONIC, výhodou je zde i možnost filmování ve vysoké kvalitě a odolnost proti prachu a dešti.
Základem je inteligence, hlupák se nemůže stát nejlepším fotografem, když jsem hodnotil nejlepší fotografy na světě, vždy jsem se setkal s tím, že jsou velmi inteligentní, fotografování není o drahém technickém vybavení, ale o inteligenci fotografa. Pokud nejsi inteligentní, tak zapomeň na to, že z tebe bude někdy nejlepší fotograf, fotografie není o tom, že se naučíš mnoho fotografických svatých rituálů a potom už děláš mnoho let vše podle rituálů, fotografie je o tom si každý den ráno říci, vždy je možné se zdokonalit, a najít nový způsob, jak být lepší než konkurence.
Fotograf nemůže sedět v ateliéru, ale musí jít ven do exteriéru, a na to je potřeba čas, a musíme mít i peníze na; dopravu, jídlo, ubytování, vstupenky, poplatky atd. zde je příčina toho, že většina lidí rychle s fotografováním skončí, mozek řekne, není to ekonomické fotografovat, a tak budeme dělat to co je ekonomické. Navíc se rozmohlo díky mobilním telefonům považovat práci fotografa za podřadnou práci, a tak fotografům nezaplatit za jejich fotografie tolik peněz, aby se fotografům vyplatilo dělat fotografa profesionálně. Napadá mě přirovnání ke sportu, kde se sport vyplatí jenom těm, co jsou v první lize, ve sportu je snadné poznat kdo je nejlepší, ale ve fotografii to není snadné, není fotograf ten, co by se zavděčil všem.
Velikým problémem je to, že se vše rychle mění, sledovat všechny změny je časově náročné, a přizpůsobovat se změnám to je ekonomicky náročné, konkurenční tlak je zde veliký, a tak je zde veliký dnešní úspěch, jenom mýdlovou bublinou. Je naivní si myslet, že dáte na internet svoje umělecké fotografie, a hlupáci si je budou kupovat, tak to na internetu nefunguje, proč by si měl někdo vaše umělecké fotografie kupovat, když je může přeci sobecky ukrást! Zloději se dostanou i do banky, která je profesionálně zabezpečená, zloději pomocí armády přepadnou cizí město nebo národ, a pozabíjejí místní obyvatelovo, život je boj, a jenom to silnější a chytřejší, zde je existenčně úspěšné.
I v přírodě je krutý boj o holou existenci, a dobrota zde žebrota je, ani kuře zadarmo zde nehrabe. Fotografování je jako běh na velikou vzdálenost, veliké množství fotografů je na startu, ale první v cíli je ten nejlepší, z fotky poznáme fotografa, dobrá fotka nám pomáhá poznat tento svět, ve kterém je vše jenom o toužení a soužení. Tak jako k dobrému masu jíme chleba nebo brambory, tak i k dobré fotce, musíme i napsat něco dobrého, co konzumenty zaujme. Většinou se na internetu setkáváme se špatnými fotkami, u kterých je napsáno něco nudného, co nikoho nezaujme, proč tomu tak je?
Problémem je amatérismus, žijeme v konzumním amatérismu, není zde socialismus nebo kapitalismus ale je zde globálně jenom amatérismus, v okamžiku, kdy jsme se naučili sobeckému mluvení tak se z nás stali amatéři. Všimněme si toho, že ten, kdo se živí mluvením, neumí fotografovat, a ten kdo umí fotografovat, ten zase neumí mluvit. Nejvíce je zde ovšem lidí, co neumí fotografovat a neumí ani mluvit, jediné, co všichni umí je amatérismus, amatérismus je jako stín, před kterým nikdo neuteče.
Nezáleží tolik na to, čím budeš fotografovat, záleží na to, jestli máš pro fotografování talent, technika se podílí na dobré fotce minimálně, vše o tom poznat co je správné fotografovat a vědět i to, jak to fotografovat. Největší tragédie je mobilní telefon na dlouhé skládací tyčce, miliardy fotek na internetu jsou o tom že nějaký trouba se mobilem vyfotografoval před populárním pozadí, nebude to trvat dlouho a každý prezident se bude všude fotografovat mobilem na skládací tyčce, a tím zde už nebudou muset být profesionální fotografové, co fotografují prezidenty a jiné celebrity, naše doba je o tom, sám si vařím sám si peru, že na to nevyseru.
Pořád mě cizí lidi dávají do ruky fotoaparáty, abych je vyfotografoval. Nejspíše si myslí, že když mám na krku zrcadlovku, že mě udělá radost, když budu moci vyfotografovat cizí lidi, před nějakým populárním pozadím. Naštěstí poslední dobou, lidi používají mobilní telefony, připevněné na skládací tyčce, a tak se umí konečně sami vyfotografovat. Fotografování je moderní umění, pro které je potřebný talent, někdo má talent pro lhaní, a tak dělá advokáta nebo politika, a někdo má talent pro fotografování, a tak dělá fotografa. Poslední dobou se rozmáhá mezi profesionály fotografování pomocí rychlého snímání mnoha fotek za sebou, v některé situaci to má logiku, ale v některé situaci to logiku nemá, a to mnoho profesionálů nechce pochopit.
Další módní vlnou je veliké rozlišení na snímači a používání teleobjektivu i tam kde je zbytečný, taky jsem zjistil to, že nejpyšnější jsou na světě profesionální fotografové, pokud drze mediálně zkritizujete jejich zamilované fotky, tak si koledujete o to, že vás jistě zlikvidují střelnou zbraní. Filmování je o zaznamenání toho, co se zde dlouho děje, a fotografování zaznamenává krátký vrcholový okamžik, kdy se děje něco hodnotného, co je správně vyfotografovat. Reportážní fotograf je v roli střelce, a musí se přesně trefit, aby jeho fotografie byla hodnotná, fotografování má dneska mnoho specializací, protože je to velmi rozsáhlý obor, který se v mnohém podobá psaní knih anebo časopisů.
Často je fotografům vymezováno, co smí a co nesmí fotografovat, a jak to mají fotografovat, poroučí ten, kdo má moc, nebo ten kdo fotografování platí, pokud fotograf otrocky neposlouchá, tak je potrestán. Tady se nesmí fotografovat, tady se nesmí používat stativ, tady se nesmí používat blesk atd. fotograf se často dostává do role loutky, kterou někdo násilně ovládá. Někdy se musí dokonce i přelepovat název fotoaparátu, aby to nevypadalo jako skrytá reklama na fotoaparát. Neseďte doma a jděte ven fotografovat, počasí je pro fotografování optimální, horké léto už skončilo a přichází krásný podzim, ve kterém je vše plné barev, díky padajícímu listí.
Každá procházka po hezkém místě zlepšuje vaše zdraví, nemusíte mít drahé profesionální vybavení stačí si pořídit amatérské fotografické vybavení a amatérský stativ, díky kterému se budete moci v přírodě vyfotografovat. Nejkrásnější jsou místa, kde je vodní plocha, nebo řeka či potok, jsou místa pro fotografování vhodná, a místa pro fotografování nevhodná. Vezměte si do malého batohu; pláštěnku, deštník, nápoje, jídlo atd. postupujte pomalu, a občas se posaďte, nejste na útěku. Mobilní telefon a vaše problémy nechte doma, je čas, ve kterém bojujete, a je čas ve kterém si od boje odpočinete.
Dobré je, pokud nejdete ven sami, a máte s sebou někoho kdo je vám psychicky blízký, nebo aspoň svého psa, dokonalost života se skládá z velikého množství maličkostí a podzimní fotografické procházky jsou pro vaši psychiku velmi důležité, protože se zde můžete pozitivně naladit a dobít se pozitivní energií. Smyslem života není jenom být v nějaké specializaci úspěšný, smyslem života je i umět si užít času kdy nemusíte myslet na to, jak být úspěšný a můžete být sami sebou.
Profese deformuje lidskou psychiku a dělá z profesionálů ubohé inteligentní trouby, nechte inteligentního troubu doma, není to jednoduché se zbavit inteligentního trouby ve vás, psychická nemoc přichází rychle a pomalu odchází. Móda dělá z konzumentů hlupáky, aby se zvětšil odbyt, tak se neustále mění u všeho móda, a tak si lidi kupují to co je v módě, a neuvědomují si, že na nich konzumní systém parazituje, a dělá z nich hlupáky. Odbyt zboží a služeb je prioritou pro tvorbu zisku, na prvním místě je úspěch nad konkurencí, peníze korporacím nesmrdí, a tak korporace přemýšlí nad tím, jak přesvědčit mediálně reklamou a ekonomikou konzumenty, že musí být otroky módy, a utrácet peníze a čas za to, co je právě módní.
Místo vymývání mozků v; chrámu, mešitě, synagoze atd. pomocí víry ve svaté božské zázraky, je zde vymývání mozků mediálně a digitálně, a následuje proměna konzumentů na otroky konzumní módy, obzvláště mladé ženy a pyšní hlupáci, jsou velikými otroky módy. Ten, kdo ještě nemá na internetu svoje fotky, kde je vyfocen mobilem na dlouhé skládací tyčce, před nějakým populárním turistickým pozadím (selfie), ten není zde globálně oblíben, protože není otrokem módního ukazování druhým, jaký jsem já dokonalý a krásný.
Jakmile je ve vaší hlavě díky drogám a sexu násilí, tak před vámi umění uteče, a vaše fotky jsou amatérské, fotografy lze rozdělit na násilné typy a nenásilné typy, většina fotografů je někde uprostřed. Pro reportážní fotografii je násilí dobré, díky násilí se prosadíte, a drzé konkurenty násilně eliminujete tím, že jim škodolibě podrazíte nohy, umění ale nemůžete znásilnit, protože se umění promění v kýč. Víte, co je to kýč? Kýč primárně působí na city. Vyvolává sentimentální náladu, která je jedním z charakteristických znaků kýče. Kýč usiluje, aby představoval vyšší kvalitu, než jakou ve skutečnosti má. Často se jedná o náhražku: napodobenina místo originálu, fotomodelka místo normální ženy atd.
Kýč je spíše zdání než bytí, není autentický. Kýč je to, co je masově v Číně na pásu vyráběné, a masami v USA a EU přijímané. Kýč je levná konzerva, ve které je jídlo pro ubožáky, žijeme ve světě polotovarů, proč se učit vařit, když díky polotovarům uvařím jídlo, proč se učit umělecky fotografovat, když stačí napodobit nějaké levné kýče, co jsou právě v módě. Někdo umí umělecky fotografovat, a jiný si hraje na to, že umí umělecky fotografovat, z dálky vypadá vše jinak než z blízka, poslední dobou je zde snaha o vymývání mozků pomocí komerčních fotografických symbolů, a tak se dělají z druhých hlupáci, čas ale pozná, co je skutečně umělecky hodnotné, a co zde nemá hodnotu.
Klasickým komerčním fotografickým symbolem je prezentovat to, co je módní a drahé, krásné fotomodelky, co jsou v krásném drahém prostředí, co to je? Je to komerční divadlo, kde místo čisté reality, je jenom umělý ráj, ve kterém je vše udělané tak, aby se to ubožákům líbilo, ten, kdo žije ve špíně je uchvácen čistotou. Tak jako prostitutka prodává tělo, tak fotografický prostitut, prodává to, že umí ovládat profesionálně fotografickou techniku, od fotografického prostituta, ale nemůžete očekávat cit a lásku, on je jenom strojem na peníze, a peníze mu nesmrdí.
Fotograf je jako víno, on musí psychicky uzrát, problémem je zde droga a sex, pokud je fotograf otrokem sexu a drog, tak podle toho i jeho fotky vypadají, myšlení na sex a drogy se promítá do jeho díla a z jeho fotek na nás křičí sex a drogy. Pravím vám, v obyčejnosti je neobyčejnost, v jednoduchosti je dokonalost, v minulosti na fotografické technice záleželo, ale dneska už na technice nezáleží, moderní amatérské zrcadlovky, umí udělat dokonalé fotografie, stačí jenom stisknout spoušť ve správný čas, na správném místě, a o tom to je!
Pokud jste na špatném místě, nebo jste někde ve špatný čas, tak umělecké snímky neuděláte, i když máte s sebou drahý profesionální štáb lidí, který je vám jako fotografovi k dispozici! Někdy máte štěstí a jindy štěstí nemáte, jde o to být trpělivý, a jít na stejné místo třeba stokrát než do místa, kde bude fotografovat dokonale poznáte. Je třeba pochopit, že tam kde je veliký zisk tam je i veliká konkurence, pokud má vzniknout hezká fotka s modelkou, tak se pro to musí i něco udělat, bez práce nejsou koláče a věřit tomu že se vše opraví v počítači je naivní. Objektiv je objektivní a on ukáže chyby u fotomodelky a chyby u fotografa.
Nebojte se říci modelce, dneska se nám to focení nepovedlo, zkusíme to znovu později, já se vám podívám na volné termíny. Když tohle pyšná modelka slyší, tak už většinou později nepřijde, protože si myslí, že fotograf je ubohý amatér, a tak si hledá jiného fotografa, který jí udělá amatérské fotky, a tím udělá fotomodelce jenom ostudu. Může skutečně profesionální fotograf za to, že se focení modelky nepovedlo? Statisticky za to může z 99% modelka a z 1 % fotograf, modelky nejsou připravené na to, že je bude fotograf fotit, je to, jako když žák není připraven do školy, a tak dostane špatnou známku, nebo neudělá důležitou zkoušku.
Modelky nejsou připravené na fotografování, protože pro ně není fotografování existenční prioritou, a mají jiné priority jako je; sex, láska, děti, rodina, móda, sport, koníčky, škola, zaměstnání, problémy s; penězi, zdravím, soudy atd. Vše je o tom vědět, a tak nemuset myslet, amatér myslí a profesionál ví, co má dělat, čas profesionála je velmi drahý, a tak on se svým časem zachází jinak než amatér. Začátky jsou těžké všude, mnoho lidí pozná, že na to nemá inteligenci, a tak se z nich nikdy nestane umělecký fotograf. Kupte si drahý fotoaparát, drahý stativ, drahé objektivy, a mnoho jiného příslušenství. Nakupte si mnoho knih o fotografování a přihlaste se do fotografických kurzů.
Najděte si manželku, která je profesionální fotomodelkou, a mnoho cestujte po světě. Specializujte se v takové úzké specializaci, kde by vám mohl obtížně někdo konkurovat. Buďte vždy při fotografování optimálně psychicky naladění. Experimentujte a fotografujte něco, co nikdo nefotografuje, a tam kde nikdo nefotografuje, vyhněte se místům, kde je mnoho lidí, co mají na krku drahé fotoaparáty, tyto místa jsou už fotograficky natolik známá, že zde nelze udělat umělecké fotografie. Nespěchejte, práce kvapná je špatná, spěchat musí ten, kdo dělá reportážní fotografii, pokud budete dělat uměleckou fotografii, tak není kam spěchat.
Najměte si silného inteligentního nosiče vašich věcí, co zná místní poměry, mějte vše kvalitně pojištěno u pojišťovny, všude na světě jsou zloději a podvodníci, někdy se vyplatí mít ozbrojený doprovod od policie. Plánujte pečlivě, co kde budete fotit, a jak to budete fotit, jít někam jen tak, a doufat že budete mít štěstí, to je jistá cesta do pekla, štěstí má ten, kdo si umí vše pečlivě naplánovat. Rozdávejte všude reklamní dárky, kde je vaše adresa a vaše firma, lidem, co jsou při fotografování okolo vás, jako jsou; čepice, trička, propisovačky, zapalovače atd. požádejte lidi, co dostali dárky, o to, aby se nechali vyfotografovat, neustále vše v klidu a míru organizujte a mějte vše pod kontrolou.
Tam kde je hodně peněz, tam je i veliká konkurence, kvalita byla a bude drahá, levné je to, co není kvalitní. Začínající fotomodelka nemá peníze na to, aby si mohla zaplatit kvalitního fotografa, a pokud jí fotky udělá zadarmo nějaký kamarád, tak se to jistě pozná, a tak začínající fotomodelka neuspěje. Začínající fotomodelky si naivně myslí, že na focení fotomodelek nic není, stačí jenom v ateliéru stisknout spoušť, a je profesionální fotka hotová. To je jako tvrdit, že vytvořit na počítači program, na tom nic není, stačí si jenom sednout k počítači, a pomocí myši a klávesnice napsat veliký složitý program.
Stejně tak ale může fotograf říci, že dělat profesionálně fotomodelku že na tom nic není, stačí se jenom obléknout a usmívat. Vše je jako ve sportu, na startu závodu je tisíc běžců, a jenom jeden je první v cíli! Naděje na to, že uspějete ve veliké konkurenci, je malá, a to platí jak u fotomodelek, tak i u fotografů, co fotografují modelky. Logicky by přeci měli umělecké fotografie dělat umělci? Umělci jsou v hudbě a malířství, pokud jde o fotografování, tak zde jsou jenom amatéři a profesionálové, nejsou zde žádní umělci, za uměleckou fotku považujeme takovou fotku, kterou udělal profesionál tak, aby ona odpovídala módě.
Lidí dělají chyby, a to platí i u fotografování, mnohdy si myslíme že fotka se nám povedla, a když si fotku na velikém monitoru prohlížíme, tak zjistíme že se nám nepovedla, a tak jí vymažeme. Nestačí to, že je fotka technicky dobrá, je třeba aby byla fotka i hodnotná pro konzumenty, není důležitý náš subjektivní pohled na naše fotky, důležitý je objektivní pohled konzumentů na naše fotky. Fotografování je otázkou inteligence, pokud je fotograf hloupý, tak podle toho i vypadají hloupě jeho fotografie, vrcholem hlouposti je, pokud se idioti fotografují velikým mobilem, na dlouhé skládací tyčce, před atraktivním turistickým pozadím.
Neřešte to, jaký fotoaparát je nejlepší, fotoaparáty jsou jako auta, a každé kvalitní auto, dokáže přepravit lidi bez problémů tam kam potřebují. Všechny pravé moderní zrcadlovky, co mají skleněný hranol, jsou dobrými fotoaparáty, na značce zde vůbec nezáleží, protože u pravých zrcadlovek, je kvalita samozřejmostí. Jakmile je možné něco prodat, stává se z toho komerční obchod, problémem je zde konkurence, a ta je u fotografie veliká, dobré jméno uměleckého fotografa je základem pro prodej umělecké fotografie, pokud jsou vaše fotky umělecky hodnotné, a nemáte dobré jméno, tak je neprodáte!
Připomíná mě to náboženství, kde hodnotné je to, co církev označila za hodnotné, jenom církev má patent na to poznat, co je hodnotné pro zákazníky. Takže jsme u cenzury a monopolní diktatury, tam kde je možnost podvádět druhé, tam se i podvádí, příležitost dělá z lidí parazity. Jakmile do umění pronikne nový hodnotící systém, který eliminuje možnost dělat z konzumentů blbce, tak se jistě brzo stane z umění řemeslo! Představme si, že zde bude program umělé inteligence, který vyhodnotí uměleckou fotku a ukáže její správnou ekonomickou objektivní hodnotu.
Vyfotografujete a fotku a okamžitě budete vědět její hodnotu a pokud bude hodnota nulová tak fotku eliminujete okamžitě po vyfocení, nebo nastavíte automatiku, která bude sama mazat vaše nepovedené fotky okamžitě po vyfocení, mnoho fotografů by takto logicky zkracovalo, a museli by se jít živit něčím jiným. Tvrzení že je to utopie vytvořit program, který pozná hodnotu umělecké fotky je posledním zoufalým pokusem o to, jak násilně zakonzervovat současný stav, ve kterém je možné z druhých dělat blbce.
Fotografové se rozdělují na umělce a řemeslníky, mnoho řemeslníků si rádo hraje na umělce, tím že se snaží nějakého umělce napodobit, umění je o hledání nových cest, a tak často je zde i mnoho zklamání a rychlý návrat k řemeslu. Fotografie potřebuje k uplatnění někoho, kdo umí zajímavě myslet a hovořit, vystavovat fotografie u kterých není zajímavé povídání, je jako film, plný dialogů, u kterého nám nefunguje zvuk. Fotografové si myslí, že pokud investují do drahého technického vybavení, že jejich fotky musí být automaticky dokonalé, ale opak je pravdou.
Pokud má špatný kuchař drahou moderní kuchyň, tak mu to nepomůže v tom, že jeho jídlo bude lidem chutnat. Pokud nemáte na fotografování talent, tak se věnujte tomu, na co máte talent, jsou věci, které násilím nevyřešíte. Já bych to přirovnal k vysoké škole, kde v prvním ročníku mnoho studentů selže, a tak mají smůlu, jedna věc je si myslet, já na to mám, a druhá věc je dokázat u zkoušek že na to skutečně mám. Dokonalé dílo se skládá z velikého množství maličkostí, ale být dokonalým fotografem, to není maličkost, to že se něco líbí subjektivně vám, neznamená automaticky to, že se to bude líbit cizím lidem. Proč drahý fotoaparát, neumí dělat hodnotné fotografie?
Je to stejné jako s vařením, draze vybavená kuchyně, neumí udělat hodnotné jídlo, nástroje a stroje jsou málo důležité, důležité je být ve správný čas, na správném místě, a správně ovládat fotoaparát, to že malý levný fotoaparát neumí udělat kvalitní fotky, je jenom moderní mýtus, který prosazují prodejci fotoaparátů, aby prodali hodně drahých složitých fotoaparátů. Dobrý fotoaparát se pozná podle toho, že se dobře prodává, pokud se nějaký fotoaparát dobře prodává dva roky, tak je jisté to, že jde o dobrý fotoaparát a jeho vylepšený nástupce bude jistě taky dobrým fotoaparátem.
Největším omylem je si myslet to, že veliký snímací čip, je to nejlepší pro kvalitní fotky, opak je pravdou! Všimněte si toho, že profesionálové nejlepší snímky pořizují velikými teleobjektivy, jejich přístroje jsou drahé a veliké. Dokud se používali mnoho stativy a veliké fotoaparáty bylo fotografování pracné a složité, nikam se nespěchalo a stačilo udělat několik černobílých fotek na ploché filmy, nebo na skleněné desky za den. Potom přišla doba malých automatických fotoaparátů na kinofilm, a fotografové začali spěchat.
Začalo vznikat obrovské množství amatérských fotek, a fotografie začali rychle ztrácet pro lidi hodnotu, potom přišli digitální fotoaparáty a mobilní telefony s fotoaparátem, dílo zkázy bylo takto dokonáno. Posledním ubohým vynálezem je fotografování sebe sama, kdy je většinou veliký mobilní telefon na dlouhé skládací tyčce a fotky se posílají po vyfocení na sociální sítě, co jsou na internetu. Tím ovšem nechci lidem nutit, aby si pořizovali stativy a veliké fotoaparáty, je třeba změnit zásadně pohled na problematiku fotografie.
Ona se nemění jenom fotografie, mění se veškerá lidská kultura od základů, ta změna spočívá v tom, že končí období povrchnosti, a je třeba jít do hloubky, nestačí jenom stisknout spoušť, je potřeba vyfocený obrázek doplnit i zajímavým popisem. Když se podívám na moje velmi staré fotky, a moje staré myšlenky, tak zjišťuji, že jsem byl velmi povrchní.
Vypadal jsem nudně jako veliký dům z betonových panelů, kdy tyto domy z období socialismu, připomínají králíkárny. Je to tak snadné, obléci lidi do uniformy, a vyhnat je bojovat proti jiným lidem v uniformách, násilí ale nic nikdy nevyřešilo! Fotoaparát není střelná zbraň, je to umělecký nástroj, a dokud to lidi nepochopí, tak budou při fotografování vypadat jako idioti.