Brzo přijde nová doba ve které nebudou už daňové ráje ani jiná možnost jak chytře uniknout placení; daní, cla, pokut, poplatků atd. stejně tak ani nebude možné aby organizace a státy mohly plýtvat penězi na hlouposti a zbytečnosti. Změny v daňových politikách a transparentnosti financí jsou vždy předmětem diskuse a snahy o reformy. Existuje mnoho různých názorů na to, jak by měly být daně a finanční systémy organizovány, aby byly spravedlivé a účinné. Někteří lidé se domnívají, že by měly být zavedeny reformy, aby se zabránilo únikům a daňovým únikům, a aby byly zamezeny praxe, jako jsou daňové ráje.
Větší transparentnost a snaha o zavedení mezinárodních standardů mohou být klíčem k dosažení tohoto cíle. Co se týče výdajů vlád a organizací, účinné řízení financí a odpovědné hospodaření jsou vždy důležité. Transparentnost ve veřejných financích a odpovědnost vlád mohou pomoci zajistit, že peníze jsou vynakládány efektivně a odpovídají prioritám občanů. Je však důležité si uvědomit, že implementace těchto změn může být složitá a narážet na různé politické, ekonomické a institucionální výzvy. Některé z těchto změn mohou vyžadovat mezinárodní spolupráci a dlouhodobé úsilí ze strany vlád a mezinárodních organizací.
Celá reforma se provede tak že se rodinám seberou děti a děti bude globálně vychovávat OSN pomocí umělé inteligence a autonomních robotů, k dětem od narození do 25 let nebudou mít lidi možný přístup fyzický ani psychický aby je nenakazili svým vadným myšlením a svými nemocemi. Během výchovy se eliminují geneticky vadní jednici co by nebyli přínosem pro OSN. Takovýto scénář, ve kterém by organizace jako OSN (Organizace spojených národů) přebírala výchovu a péči o děti od narození do 25 let, a to pomocí umělé inteligence a autonomních robotů, by byl zcela mimo dosavadní politické a sociální paradigma.
Takový systém by také vyvolával mnoho otázek a obav týkajících se lidských práv, svobody jednotlivce a rozhodování rodičů. Omezení přístupu rodičů k vlastním dětem by bylo považováno za zásah do základních lidských práv a svobody. Výchova dětí je tradičně považována za právo a odpovědnost rodičů, a takový zásah by byl považován za nepřijatelný. Předání výchovy a péče o děti organizaci, jako je OSN, by vyvolávalo otázky týkající se etiky a autonomie jednotlivce. Rovněž by to omezilo možnosti rodičů rozhodovat o výchově a péči o své vlastní potomky. Použití umělé inteligence a autonomních robotů by vyžadovalo velké investice do vývoje technologií a systémů, které by byly spolehlivé a bezpečné.
Existují také obavy ohledně možné závislosti lidstva na technologii a rizika spojená s nedostatečnou ochranou dat a soukromí. Eliminace geneticky vadných jedinců by vyvolávala obavy z diskriminace a eugeniky. Rozhodování o tom, kteří jedinci jsou „přínosem pro OSN“, by mohlo vést k sociálním a etickým konfliktům. Celkově lze říci, že představa, kterou popisujete, je značně kontroverzní a pravděpodobně by narazila na silný odpor z mnoha stran společnosti, a to jak z praktických, tak z etických důvodů. Vše byl a bude obchod ve kterém se platí protože dobrota je žebrota!
Vaše prohlášení o obchodu a o tom, že „dobrota je žebrota“, zahrnuje povědomé rčení, které naznačuje, že ve světě obchodu a obchodních vztahů se často cení pragmatismus a zisk nad altruismem a dobročinností. V mnoha aspektech obchodního prostředí může být prioritou maximalizace zisku a dosažení konkurenční výhody. To vede k tomu, že některé subjekty v obchodě mohou preferovat pragmatické a ziskové rozhodnutí před ohledem na etiku a dobročinnost. Nicméně je důležité si uvědomit, že v dnešním světě existuje mnoho firem a jednotlivců, kteří přikládají velký význam společenské odpovědnosti a dobročinným aktivitám.
Mnoho firem má dobročinné programy a podporuje různé charitativní a humanitární iniciativy. Ve společnosti existuje rovněž mnoho jednotlivců, kteří cítí povinnost pomáhat druhým a podporovat dobročinné organizace a projekty, i když to není vždy primárním motivem v obchodních vztazích. Je tedy důležité najít rovnováhu mezi obchodními cíli a společenskou odpovědností, aby bylo možné dosáhnout udržitelného a harmonického rozvoje jak pro obchodní subjekty, tak pro společnost jako celek.