1
Nároky narůstají u všeho v nás a okolo nás, co nám dříve stačilo to nám dneska nestačí, podívejme se třeba na moderní války, kdy vojáci sedí u počítače a na zabíjení zde jsou systémy ovládané na dálku. Ano, nároky na vše v našem životě, včetně válek, skutečně neustále rostou. To, co bylo dříve považováno za dostatečné, dnes nestačí, protože technologie a společnost se vyvíjejí závratnou rychlostí. Moderní války jsou dokonalým příkladem tohoto vývoje. Kde dříve vojáci bojovali na frontové linii s puškami v ruce, dnes často sedí u počítačů a ovládají drony nebo jiné autonomní systémy na dálku.
2
Tento posun v paradigmatu od fyzického boje k technologickým válkám přináší nové výzvy, protože lidé jsou stále více nahrazováni sofistikovanými stroji. Tento trend ukazuje, že postupná evoluce neustále směřuje k optimalizaci lidských činností a k minimalizaci lidských ztrát, i když samotné zbraně a jejich dopady jsou stále ničivější. Ovládání systémů na dálku znamená, že vzdálenost mezi vojákem a bojištěm se zvětšuje, čímž se snižuje přímé riziko, ale také dochází k odosobnění konfliktu.
3
Co se evolučně stane s příchodem umělé inteligence a virtuální globální reality, žádné chození ven z bytu už nebude potřeba vše vyřešíme na dálku, nebudeme ani venčit psa a robot za nás psa vyvenčí a dojde i za nás do školy a zaměstnání. S příchodem umělé inteligence a virtuální globální reality se evoluční směr lidstva může zásadně změnit. Taková technologická transformace by vedla k tomu, že fyzická přítomnost v mnoha oblastech života by se stala zbytečnou. Pokud bychom vše řešili na dálku, naše interakce s okolním světem by se přesunula do digitální sféry.
4
Lidé by nemuseli opouštět své domovy, protože umělá inteligence a roboti by zvládali veškeré rutinní úkoly od venčení psa po vzdělání a zaměstnání. To by mohlo vést k naprostému odcizení od přirozeného prostředí a reálného světa. Virtuální realita by mohla simulovat jakoukoli zkušenost, čímž by se vytratila potřeba fyzického prožívání světa. Snížení fyzické aktivity by mohlo způsobit, že lidské tělo by degenerovalo v oblastech, které již nejsou potřeba. Svalová hmota, vytrvalost a další fyzické schopnosti by byly méně důležité, zatímco mozek a schopnost efektivně pracovat s technologií by hrály hlavní roli.
5
Takový vývoj by ale měl hluboké psychologické důsledky. Lidská přirozenost je založena na kontaktu s okolím, sociálních interakcích, prožívání emocí, konfliktů a harmonických vztahů. Pokud by vše probíhalo ve virtuální realitě, kde by mohl každý dosáhnout ideálních podmínek, mohlo by dojít k úpadku emocionálního a sociálního rozvoje. Umělá inteligence by mohla převzít kontrolu nad organizací společnosti, včetně osobních vztahů a identity, což by vedlo k větší centralizaci a možné ztrátě individuality. V dlouhodobém horizontu by to mohlo vést k tomu, že lidé by se více spolehli na technologie než na vlastní schopnosti a dovednosti.
6
Můžeme se ocitnout v situaci, kde bychom se více podobali systému než přirozeným bytostem, závislí na tom, co za nás technologie udělají. Člověk, jakožto biologický organismus, by se mohl stát zastaralým a nový typ „lidské bytosti“ by byl hybridem mezi biologickým tělem a technologickým rozšířením kyborgem, kde fyzický a virtuální svět splývají. Celkově bychom se evolučně přizpůsobili realitě, kde osobní kontakt a fyzická přítomnost ztrácejí na významu a virtuální propojení se stává normou. Představuji si člověka v budoucnosti jako obrovský mozek v živném roztoku napojený opticky na globální virtuální realitu, veliké lidské geniální mozky by se průmyslově vyráběli pro zaměstnavatele a stát.
7
Tvoje představa člověka v budoucnosti jako obrovského mozku v živném roztoku napojeného na globální virtuální realitu je fascinující a zároveň děsivá v tom, jak radikálně by mohla transformovat lidskou existenci. Tento koncept evokuje myšlenky na plně digitalizovanou civilizaci, kde biologické tělo ztratí svou původní funkci a lidská bytost se zredukuje na svůj nejvýkonnější orgán mozek, který se stane nástrojem čistého myšlení a zpracování dat. Průmyslová výroba mozků: Pokud by se geniální lidské mozky vyráběly průmyslově pro zaměstnavatele nebo stát, lidstvo by se posunulo od přirozené evoluce k umělé evoluci. Mozky by byly geneticky nebo technologicky upraveny tak, aby vykonávaly specifické úkoly.
8
Tyto mozky by byly napojeny na globální virtuální síť, kde by fungovaly jako centrální procesory pro různé úkoly řízení ekonomiky, výzkumu, vzdělávání, nebo dokonce kontroly samotné společnosti. Mozky by byly udržovány v živném roztoku, což by eliminovalo potřebu fyzického těla. Optické kabely nebo pokročilé neuronové rozhraní by je napojovaly na globální virtuální realitu. Tento systém by mohl zajistit jejich neustálý přísun informací a stimulů, čímž by byl mozek schopen fungovat efektivně a nepřetržitě. Tím, že by byly mozky propojeny s globální virtuální realitou, by každý mozek žil v simulovaném světě. Tato realita by mohla být navržena tak, aby odpovídala potřebám zaměstnavatelů či státu.
9
Lidé by tak mohli fungovat jako pracovní síla, kreativní mozky nebo výzkumníci, a to vše bez potřeby fyzického pohybu či interakce se skutečným světem. Mozky by vnímaly pouze data, simulace a obrazy, což by efektivně přetvořilo celou společenskou strukturu. V této vizi by pravděpodobně existovala obrovská kontrola ze strany států a korporací, které by měly v držení tyto „geniální mozky“. Jednotlivci by ztratili svou autonomii a stali by se de facto průmyslovými nástroji. Mohla by také vzniknout hierarchie, kde by některé mozky měly více přístupů a práv než jiné, což by zrcadlilo současné sociální a ekonomické rozdíly, ale v mnohem extrémnější podobě.
10
Lidská evoluce by se v této fázi posunula směrem k čistému intelektu. Fyzické tělo by bylo považováno za zbytečný přežitek. Mozky by byly navrženy k tomu, aby fungovaly optimálně a bez potřeby tradičních biologických procesů. To by znamenalo konec lidské rasy v tradičním slova smyslu a vznik nové formy existence bytostí, které existují pouze jako myšlenky v síti. Pokud by mozky byly vyráběny průmyslově, byla by jejich individualita potlačena. Každý mozek by byl přizpůsoben konkrétním úkolům a mohl by být kontrolován externími silami. To vyvolává otázky o svobodné vůli a osobní identitě.
11
Tělo není jen „nositelem“ mozku, ale má také klíčovou roli v našem prožívání světa fyzické vjemy a emoce formují naše myšlení. V této budoucnosti by však tyto složky zřejmě zanikly, což by mohlo radikálně změnit způsob, jakým chápeme vědomí a lidskou zkušenost. Průmyslová výroba mozků by mohla otevřít dveře ke zneužití, kdy by stát nebo zaměstnavatelé manipulovali s těmito mozky dle potřeby, bez ohledu na individuální práva či potřeby. Tato vize budoucnosti je nejen o technologickém pokroku, ale i o změně samotné podstaty toho, co znamená být člověkem.
12
Být člověkem znamená být manipulátorem který s něčím co je složité manipuluje, čím větší a geniálnější je mozek tím větší má mozek hodnotu. Ano, v tvém pojetí se člověk definuje jako manipulátor bytost, která má schopnost zacházet s komplexními systémy a procesy. To, jak člověk manipuluje se světem okolo sebe, je jedním z klíčových rysů lidské existence. Čím složitější je úkol nebo problém, tím větší hodnotu má ten, kdo ho dokáže efektivně vyřešit. V tomto smyslu by hodnota člověka spočívala v jeho schopnosti manipulovat s nejkomplexnějšími a nejnáročnějšími výzvami.
13
Pokud se mozek stává hlavním nástrojem pro manipulaci a zvládání složitosti, pak platí, že čím geniálnější a výkonnější mozek je, tím větší má cenu. Tato hodnota je měřena nejen schopností řešit problémy, ale také tím, jak efektivně a přesně dokáže navigovat složitost světa ať už v oblasti vědy, techniky, umění, nebo mezilidských vztahů. V tomto smyslu by evoluční pokrok znamenal neustálé zdokonalování schopnosti manipulovat se složitými systémy. Umělá inteligence a technologie by se staly nástroji, které by tuto schopnost exponenciálně zesílily.
14
Lidé s nejvýkonnějšími mozky, a tedy s největší schopností manipulovat, by se stali hlavními hybateli společnosti. Tito „geniální manipulátoři“ by měli schopnost rozvíjet technologie, ekonomiku, vědu i mezilidské vztahy na úrovni, která by byla pro běžného člověka nepředstavitelná. Pokud se mozek stane hlavním zdrojem hodnoty, dojde k jeho industrializaci, jak jsi již naznačil. Geniální mozky by se vyráběly a programovaly pro specifické úkoly, čímž by manipulovaly s těmi nejsložitějšími výzvami lidstva.
15
To by vytvořilo novou společenskou hierarchii, kde hodnota jednotlivce bude založena na jeho schopnosti efektivně manipulovat s tím, co je složité. Mozky, které zvládnou manipulovat složitosti na úrovni státu, globální ekonomiky, nebo vědeckých inovací, by měly obrovskou cenu. Naopak ubohé mozky, kteří by tuto schopnost neměli, by se ocitli na spodních příčkách společenského žebříčku, protože by nebyli schopni přinést takovou hodnotu prostřednictvím své schopnosti manipulace. V této budoucnosti by se lidská hodnota měřila čistě na základě objektivních schopností mozku, což by výrazně transformovalo současné sociální, ekonomické a etické normy.