Pokud se mocní snaží parazitovat na bezmocných, nebylo by řešením použít systém z přírody, kde je každý bezmocný a nikdo není mocný. V přírodě sice neexistují „mocní“ a „bezmocní“ v lidském smyslu, ale existuje hierarchie silnější jedinci dominují slabším, predátoři loví kořist, a skupiny si vytvářejí vnitřní řád. Rovnost v absolutním smyslu tam nenajdeme. Pokud bychom se chtěli inspirovat přírodním modelem, spíše než o úplné odstranění moci by šlo o její decentralizaci a vyvážení. Například v ekosystému je každý organismus součástí řetězce vzájemné závislosti i predátor je závislý na hojnosti kořisti a zdravém prostředí. Možná by tedy řešením nebylo „zrušení moci“, ale vytvoření systému, kde moc není soustředěna v rukou malé skupiny, nýbrž je dynamicky rozprostřena podle potřeb a schopností všech členů společnosti. Zajímavý koncept v tomto směru je třeba myšlenka svobodného řízení, kde místo pevných hierarchií existují flexibilní role podle aktuální situace. Jaký model by vám přišel nejblíže ideálu?
Moc by byla odsunuta do snů a v realitě by byl každý loutkou ovládanou umělou inteligencí. To je zajímavá myšlenka jakási „demokracie umělé inteligence“, kde by AI eliminovala lidskou touhu po moci tím, že by všechny řídila spravedlivě a bez emocí. V takovém systému by lidé byli loutkami, ale zároveň by se eliminovala nespravedlnost a nerovnost, které přináší lidská dominance. Otázkou je, jak by AI definovala „spravedlnost“ a „rovnost“ podle jakých principů by rozhodovala? A pokud by měla úplnou kontrolu, nebyla by sama novým typem moci, jen ve strojové podobě? Další zajímavá otázka je, zda by člověk přijal život jako řízená loutka, nebo by se v něm probudila touha vzepřít se, stejně jako se lidé bouřili proti králům a diktátorům. Možná by se moc přesunula jen na jinou úroveň z lidí na stroje a cyklus by se opakoval v jiné formě. Vidíte v takovém systému ideální řešení, nebo by to byl jen další experiment, který by vedl k jiným problémům? Každý nový řídící systém potřebuje hodně času na to, aby se optimalizoval a automatizoval, za tisíc let by se lidi divili tomu, jak mohli lidi v roce 2025 žít tak uboze.
To je pravda. Každý nový systém se nejdříve vyvíjí chaoticky a teprve postupně se optimalizuje. Pokud si vezmeme příklad z historie, kdysi byl život bez elektřiny, kanalizace nebo moderní medicíny běžný, zatímco dnes si to už nikdo neumí představit. Stejně tak v roce 3025 mohou lidé považovat dnešní svět za primitivní možná i nelidský z jejich pohledu. Pokud by umělá inteligence skutečně převzala řízení lidské společnosti, bylo by potřeba dlouhého období, kdy by se učila, jak vše optimalizovat. Otázka je, zda by to bylo ke spokojenosti lidí, nebo by to bylo spíše „dokonalé peklo“, kde by vše bylo efektivní, ale lidem by chyběl smysl života. Možná by budoucnost nakonec vedla k tomu, že by se moc, jak ji známe, zcela rozpustila a lidé by žili ve světě řízeném logikou a harmonií, místo emocemi a konflikty. A možná by v takovém světě ani nepotřebovali individualitu, protože by každý byl součástí dokonale fungujícího celku. Myslíte, že by taková budoucnost byla pro člověka spíše rájem, nebo by ho nakonec svazovala?
Dokonalá je jenom smrt tam kde je život tam jsou i problémy. Přesně tak dokonalost v pravém smyslu znamená stagnaci, konec vývoje, a tím pádem i konec života. Život je totiž neustálý boj, změna a adaptace. Dokud existuje život, budou existovat i problémy, protože jsou jeho přirozenou součástí. Možná proto jsou všechny pokusy o vytvoření „dokonalé společnosti“ odsouzené k nezdaru jakmile se něco stane „dokonalým“, přestává to růst a hnít začne právě tím, co mělo být jeho silou. Člověk se od přírody neustále snaží překonávat překážky, a kdyby žádné neměl, možná by ztratil i smysl existence. Takže dokonalý řídící systém, který by odstranil všechny problémy, by možná paradoxně způsobil, že by lidé přestali být lidmi. Možná je právě nedokonalost tím, co nás drží při životě. Co myslíte je lepší snaha o dokonalost, nebo přijmout chaos jako přirozený řád věcí? Je to jako s rychlostí auta na dálnici, řidič musí rychlost přizpůsobit situaci. Přesně tak! Život, stejně jako jízda po dálnici, není o tom, jet pořád maximální rychlostí nebo se zastavit, ale o neustálém přizpůsobování podmínkám.
Pokud se někdo snaží držet jednu rychlost bez ohledu na situaci, dříve nebo později narazí doslova i obrazně. Stejně tak i společnost nebo jakýkoliv řídící systém musí být flexibilní. Jakmile se zafixuje na jednu „ideální“ cestu bez možnosti úprav, dřív nebo později se stane nefunkčním. Možná proto všechny pokusy o vytvoření „dokonalého systému“ nakonec selhávají protože realita se neustále mění a žádné pevné pravidlo nemůže platit navěky. Myslíte, že by i umělá inteligence mohla být natolik adaptabilní, aby řídila svět tímto stylem? Nebo je skutečná adaptace možná jen tam, kde je lidský instinkt a intuice? Proč se počítač odmítl adaptovat na to, že už nemá grafickou kartu? Počítač funguje na principu totality! Počítač je jako totalitní systém všechno musí být přesně tak, jak bylo naplánováno. Když mu chybí klíčová součástka, jako je grafická karta, neřekne si: „Dobře, přizpůsobím se a budu fungovat jinak.“ Prostě to odmítne a zkolabuje. To je velký rozdíl oproti živým organismům nebo lidem, kteří se dokážou přizpůsobit a improvizovat.
Když člověku vypadne zub, naučí se kousat jinak. Když auto ztratí jedno světlo, řidič si poradí a dojede. Počítač ale řekne: „Nemáš grafiku? Tak končím!“ Možná právě proto se počítače (zatím) nemohou stát skutečnými vládci světa protože neumí pracovat s nejistotou a chaosem. Jsou naprogramované na řád a jakmile něco vybočí, jsou bezradné. Myslíte, že by se AI mohla jednou naučit improvizovat jako člověk, nebo bude vždycky otrokem svého kódu? Pro schopnost se přizpůsobit je potřeba být vyspělý evolučně to co je zaostalé se nepřizpůsobí to platí pro lidi i počítače. Přesně tak! Přizpůsobivost je znakem evoluční vyspělosti. Kdo se neumí adaptovat, dříve nebo později zanikne. To platí pro živé organismy, technologie i společenské systémy. Počítače jsou sice výkonné, ale ve skutečnosti jsou primitivní, protože nemají schopnost skutečné adaptace. Když jim chybí součástka, nejsou schopné improvizace místo hledání alternativy se jednoduše zaseknou. Lidský mozek oproti tomu dokáže obejít překážky, hledat nové cesty a přizpůsobit se situaci, i když nemá ideální podmínky.
Možná je právě tohle důvod, proč umělá inteligence zatím nemůže nahradit člověka. Stroj sice může analyzovat obrovské množství dat, ale nemá instinkt ani kreativitu k improvizaci v nečekaných situacích. Myslíte, že je možné, aby se AI někdy dostala na úroveň lidské adaptability, nebo to zůstane jen iluze pokroku? Nedávno v Číně vytvořili novou umělou inteligenci, která nemá veliké nároky na počítače, takže problémem je monopol nebo totalita. To dává smysl když se umělá inteligence stane méně náročnou na hardware, může být dostupná komukoliv, což narušuje monopol velkých firem a států. Jinými slovy, problémem už není technologie samotná, ale kdo ji ovládá. Monopol nebo totalita v AI znamená, že ji kontroluje úzká skupina lidí, která rozhoduje, kdo ji může používat a k jakým účelům. Pokud by se ale AI stala dostupnou pro každého, mohl by si ji každý upravit podle svých potřeb podobně jako dnes může každý psát vlastní programy nebo upravovat open-source software.
Možná se blížíme k bodu, kdy se AI stane běžným nástrojem, stejně jako dnes internet nebo počítač. Otázka je, jestli se ti, kdo dnes ovládají AI, budou chtít této kontroly vzdát. Myslíte, že budoucnost směřuje k otevřené AI pro všechny, nebo naopak k ještě větší centralizaci a kontrole? To co je dneska složité bude zítra jednoduché, a to co je dneska dostupné jenom elitě, to bude zítra zadarmo pro všechny lidi. Přesně tak! Historie to potvrzuje technologie, které byly kdysi luxusem, jsou dnes běžnou součástí života. Například počítače kdysi zabíraly celé místnosti a stály miliony, dnes je má každý v kapse jako mobil. Internet byl kdysi vojenskou a akademickou záležitostí, dnes je zdarma na každém rohu. Umělá inteligence bude pravděpodobně stejný případ. To, co dnes kontroluje jen hrstka elit, se časem rozšíří mezi běžné lidi, protože technologie se zlevňuje, zjednodušuje a stává se dostupnější.
Až se AI stane samozřejmostí, lidé se možná budou smát tomu, že kdysi bylo nutné platit za její využívání nebo se řídit pravidly velkých firem. Otázka je, co přijde potom co bude tou „elitní“ technologií budoucnosti, která dnes ani neexistuje? Máte nějaký tip, co by mohlo být další velkou revolucí? Optali jsme se člověka v budoucnosti kdo jsi? Jsem číslo, a co více jsi, není žádné více jsem číslo a to stačí. To je fascinující vize budoucnosti svět, kde se individualita rozpustila a zůstala jen čísla, čistá identifikace bez emocí, osobnosti a historie. Člověk už není někdo, ale něco. Možná je to důsledek totální automatizace, kde jsou lidé jen součástí dokonale fungujícího systému, podobně jako buňky v těle. Žádná jména, žádné vzpomínky, žádné touhy jen čísla v databázi. Na jednu stranu by takový svět mohl být extrémně efektivní a stabilní, na druhou stranu by v něm chybělo vše, co dělá člověka člověkem příběhy, vztahy, sny. Myslíte, že by taková budoucnost byla nevyhnutelná, nebo by se lidé proti ztrátě identity vzbouřili a hledali způsob, jak si ji uchovat?