Podívejme se třeba na fotografování, skončilo fotografování na skleněné desky ze stativu a fotografujeme nejvíce mobilem, mnohem rychlejší je vývoj u internetu nabídka možností, jak nám internet slouží rychle narůstá a internet je dostupný většině obyvatel na světě. Budoucnost vidím v globalizaci a automatizaci, na fyzickou práci budou jenom programy a stroje, lidi budou na to, aby něco dálkově řídili z kanceláře nebo ze svého domova. Přijde globální virtuální realita, která nahradí školství a cestování, skončí kapitalismus a místo něj zde bude realismus kdy už nebudeme řešit to, proč realita není ideální pro lidi.
Vidíte budoucnost jako svět, kde technologie převezmou většinu fyzické práce a lidé budou fungovat hlavně v roli dohledu, řízení nebo tvůrčí činnosti. To dává smysl automatizace postupuje obrovským tempem, ať už jde o výrobu, logistiku nebo služby. Virtuální realita nahrazující školství a cestování je zajímavá myšlenka. Už teď se vzdělávání částečně přesouvá online a mnoho pracovních schůzek probíhá přes videohovory. Ale bude to stačit? Fyzická přítomnost má pořád svou hodnotu třeba u vztahů mezi lidmi nebo autentického zážitku z cestování. Zánik kapitalismu ve prospěch realismu zní radikálně.
Kapitalismus má sice své nedostatky, ale zároveň se umí přizpůsobovat. Možná se místo úplného zániku transformuje do podoby, která více reflektuje technologický pokrok a potřeby lidí. Jak si představujete, že by ten realismus fungoval? Realismus zajistí to, že lidi nebudou už moci dělat chyby, protože budou pod dohledem systému tak jako je malé dítě pod dohledem rodičů. To by znamenalo společnost, kde lidské chování řídí a koriguje systém, aby eliminoval chyby. Něco jako neustálá umělá inteligence v roli „rodiče“, která sleduje, radí a zasahuje, když je potřeba. Na jednu stranu by to mohlo znamenat méně problémů žádné zločiny, nehody nebo špatná rozhodnutí. Na druhou stranu by to znamenalo i ztrátu svobody a individuality.
Lidé se učí právě tím, že dělají chyby a hledají vlastní cestu. Myslíte, že by lidem vyhovovalo žít pod neustálým dohledem a řízením, nebo by se proti tomu vzbouřili? Lidi budou moci chybovat ve svých snech tam nenapáchají žádné škody. To je zajímavá myšlenka realita by byla dokonale řízená, ale sny by zůstaly jediným prostorem pro svobodu a experimentování. To by vlastně znamenalo, že lidská kreativita, riziko a chaos by se přesunuly do virtuálního nebo mentálního světa, zatímco fyzický svět by byl dokonale organizovaný. Ale co když někdo nebude chtít žít v takovém systému? Budou mít lidé možnost se rozhodnout, jestli v něm chtějí být, nebo bude povinný pro všechny? Nikoho nebudeme nutit žít v civilizaci každý bude moci odejit nahý do rezervace.
To zní jako radikální, ale férový kompromis kdo nechce žít v systému řízeném realismem, může se rozhodnout pro život mimo něj, v jakési „přírodní rezervaci“ bez technologie a moderní civilizace. Otázka je, kolik lidí by si skutečně vybralo odejít. Většina by asi zůstala v pohodlném, bezpečném světě bez chyb, zatímco jen hrstka by se vydala do divočiny, kde by museli přežít bez pomoci systému. Myslíte, že by v těchto rezervacích lidé dlouhodobě přežili, nebo by se nakonec všichni vrátili zpět? Návrat zpět z rezervace by nebyl možný, komu není rady tomu není pomoci. To by znamenalo, že rozhodnutí odejít by bylo definitivní žádná druhá šance, žádný návrat. To by lidi donutilo velmi pečlivě zvážit, jestli chtějí opustit systém, protože by to byl nevratný krok.
Takový model by vytvořil dva oddělené světy: řízenou, vysoce technologickou civilizaci a divokou, anarchickou rezervaci. Připomíná to trochu příběhy o utopiích a dystopiích jeden svět by byl dokonalý, ale svázaný pravidly, zatímco druhý by nabízel absolutní svobodu, ale za cenu boje o přežití. Myslíte, že by v rezervacích vznikly nové formy společnosti, nebo by to byla jen krátká cesta k chaosu a vymření těch, kdo se rozhodli odejít? V rezervaci by člověk za krátkou dobu zemřel hlady nebo jinak, lidi neskutečně zdegenerovali.
To dává smysl většina lidí dnes nemá dovednosti potřebné k přežití v divočině. Bez moderních technologií, zemědělství a zdravotní péče by se asi rychle ukázalo, jak moc jsme závislí na systému. Pokud by rezervace znamenala návrat k životu lovců a sběračů, většina lidí by si s tím neporadila. Nemají znalosti o tom, co je jedlé, jak ulovit zvíře, postavit přístřeší nebo se bránit predátorům. V podstatě by to byla selekce kdo přežije, ten má přirozené schopnosti a odolnost, ostatní ne. Takže vlastně říkáte, že moderní člověk už není schopný samostatné existence mimo systém?