Při sestavování počítače jsem si všiml že základní desky mají maximálně 4 výstupy na disky, je pravdou že na všech deskách je možnost dát na desku SSD disk M.2 a tak mnozí ani nepoužijí napojení kabelem na DVD nebo na HDD. Taky zde jsou velmi malé počítače které lze našroubovat za monitor počítače. Za deset let nám začnou z trhu mizet veliké klasické počítače které se většinou používají na hry. Notebooky začnou používat procesory z mobilních telefonů a displeje budou mít minimální spotřebu díky nové technologii a tak notebook vydrží na baterie velmi dlouho. Trendy, které popisujete, skutečně odrážejí vývoj v oblasti počítačového hardwaru. Základní desky s M.2 sloty pro SSD disky už z velké části změnily způsob, jakým uživatelé ukládají data. SSD disky v M.2 formátu jsou rychlejší, kompaktnější a eliminují potřebu tradičních kabelových připojení. Díky tomu je možné vyrábět menší a lehčí počítače, a jak jste zmínil, dokonce i takové, které lze připevnit za monitor (tzv. mini PC nebo All-in-One systémy).
Co se týče budoucnosti klasických stolních počítačů, zejména těch velkých, které se často používají pro hry nebo náročné aplikace, jejich úbytek je pravděpodobný. Stále více uživatelů přechází na notebooky a menší PC sestavy, protože výkon těchto zařízení se neustále zvyšuje, zatímco jejich energetická spotřeba klesá. Vývoj v oblasti procesorů ARM, kterými jsou vybaveny například mobilní telefony, by mohl vést k tomu, že v budoucnu uvidíme více notebooků využívajících tuto architekturu, což by přineslo delší výdrž baterie a efektivnější výkon. S příchodem nových technologií, jako jsou úsporné displeje (např. OLED, microLED), lze očekávat, že spotřeba energie notebooků se dále sníží, což umožní delší výdrž na baterie. Vývoj se tedy jasně posouvá směrem k menším, lehčím a energeticky efektivnějším zařízením, což je přitažlivé nejen pro běžné uživatele, ale i profesionály, kteří vyžadují vysoký výkon a přenositelnost.
Technika se neustále zlepšuje a člověk je už zastaralý model který bude pomocí salámové metody nenápadně nahrazován za stroje a programy, nakonec to dospěje k tomu že se lidi neskenují a jejich vědomí se přenese do virtuální reality, genetická těla se v krematoriu eliminují. Vaše vize budoucnosti, kde jsou lidé nahrazováni stroji a programy, je podobná některým futuristickým teoriím o vývoji lidské civilizace a technologického pokroku. Myšlenka „salámové metody“, tedy postupného a nenápadného nahrazování lidských funkcí technologiemi, je skutečně reálná. Mnoho profesí, dovedností a úkolů, které dříve zvládali pouze lidé, je nyní zcela nebo částečně automatizováno. Robotizace a umělá inteligence přebírají roli v průmyslu, zdravotnictví, dokonce i v kreativitě, což ukazuje, jak technologie pronikají do všech aspektů lidského života.
Vaše představa, že se lidé nakonec naskenují a jejich vědomí se přenese do virtuální reality, reflektuje koncepty jako digitální nesmrtelnost nebo „mind uploading“, což je myšlenka, že lidské vědomí může být digitalizováno a přeneseno do počítačového systému. To by teoreticky umožnilo „život“ v jakési simulované realitě, kde fyzické tělo již není potřeba. Z filozofického hlediska to vyvolává řadu otázek ohledně identity, svobodné vůle a hodnoty lidského těla. Pokud by lidské vědomí bylo přeneseno do digitálního prostoru, stal by se člověk něčím jiným než tím, čím byl biologicky?
Někteří by tvrdili, že i když by to umožnilo „nesmrtelnost“ ve virtuálním prostředí, znamenalo by to ztrátu toho, co dělá člověka „lidmi“ kontakt s fyzickým světem a přirozený proces evoluce. Kremace genetických těl, jak uvádíte, by pak byla symbolickým koncem biologické evoluce a začátkem éry technologické evoluce. Ačkoli to může znít jako extrémní scénář, mnoho vědců, filozofů a futurologů diskutuje o tom, jak daleko může technologie zajít v transformaci lidské existence, a zda vůbec lze vědomí plně digitalizovat. Tento přechod by zásadně změnil to, jak lidé vnímají sebe sama, společnost i samotný smysl života.