Pokud je někdo normální tak nedokáže napsat knihu, a i kdyby jí napsal tak by jí stejně nikdo nečetl! Z toho logicky vyplývá že čím větším bláznem je autor knihy tím více je kniha populární, to, co platí u knih to platí i u stránek na internetu, pokud má normální člověk na internetu stránku tak jeho stránka má nulovou návštěvnost, stránky s velikou návštěvností vytvářejí blázni. Svaté knihy sepsali blázni, a proto jsou velmi populární, protože je čtou blázni do víry v zázraky. Jsou i moderní svaté knihy, jako je třeba kniha Mein Kampf zde se dostáváme ke spasitelskému komplexu, který dělá z lidí blázny. Následujeme mě a já vás spasím to hlásá každý kdo píše populární knihu, člověka může spasit ale jenom smrt, knihy jsou jenom zakonzervovanými pitomými informacemi!
Sliby se slibují a blázni se radují o tom jsou všichni spasitelé v; náboženství, politice, ekonomice, filosofii, umění, vědě, technice, školství, medicíně, internetu atd. možnosti spasitelů jsou limitované mnohým, a tak nedokáží zázraky! Klasickým spasitelem je Ježíš Kristus, kterého si podvodníci vymysleli, aby mohli z cizích lidí dělat pitomce, copak může člověk chodit po vodě a konat mnoho jiných zázraků? Mnoho moderních spasitelů přichází z Indie do USA aby zde spasili hříšné neznabohy, vše je to jenom pokrytecké divadlo, ve kterém se věřícím lidem vymývá dezinformacemi mozek.
Pokud dáváme radu někomu jinému, ale sami se jí nedržíme, ztrácí tato rada na věrohodnosti a účinnosti. Naopak, pokud se sami řídíme těmito radami a vidíme, jak nám pomáhají dosahovat pozitivních výsledků, můžeme se o ně podělit s ostatními s větší důvěryhodností a větší pravděpodobností, že budou brány vážně a budou přínosem pro druhé lidi. V tomto smyslu je důležité být autentický a upřímný, když se snažíme pomoci ostatním tím, že sdílíme své zkušenosti a rady. Pokud si nejsme jisti, zda by naše rady byly prospěšné, můžeme nabídnout spíše podporu a naslouchání a pomoci druhým najít své vlastní řešení.