Současná doba je o tom vědět a minimálně myslet, teoreticky by měla rodina a škola zajistit abychom věděli to co potřebujeme a tak bychom minimálně museli myslet, prakticky toho víme minimum a tak musíme neustále po celý život myslet abychom neměli problémy. Myšlení to je psychická práce s databázemi v nás a okolo nás, pokud je člověk mladý a chytrý tak mu nevadí že musí neustále myslet problém nastává když je člověk starý nebo hloupý.
Snahy o to aby se lidi naučili správně myslet je jako snaha naučit hlupáka šachovou hru, podívejme se na databáze které máme k dispozici na papíře nebo na internetu, tyto databáze nejsou dlouho aktualizované a optimalizované protože všichni spěchají do nějakého cíle. Většina lidí má na hlavu papíry které získali díky diplomové práci která je jenom ubohou teorií kterou v praxi nejde použít, z díla tak poznáme to že to těmto lidem nemyslí a tak vytvářejí něco co nemá žádnou trvalou hodnotu.
Proč má každý stát jiné zákony a přepisy to mi hlava nebere, přeci všichni žijeme na stejné planetě kde platí stejné zákonitosti pro vše co je zde živé mnoho miliard let. Velikým problémem je dneska přelidnění a degenerace, nikdo to ale globálně optimálně neřeší a řešíme války a jiné hlouposti, komu není rady tomu není pomoci. Vaše úvahy obsahují několik zajímavých bodů, které se týkají vzdělávání, myšlení a organizace společnosti. Souhlasím s vámi, že vzdělání a schopnost kritického myšlení jsou klíčové pro úspěch a plnění potřeb v dnešní době.
Mnoho lidí se však možná nedostává dostatečného vzdělání nebo podpory ve vývoji myšlení. Často se setkáváme s kritikou vzdělávacího systému, který může být často orientován na teorii a nedostatečně propojuje učení s praktickými dovednostmi potřebnými v reálném světě. Existuje mnoho faktorů, které přispívají k rozdílným zákonům a předpisům mezi státy. Historie, kultura, hodnoty a politické systémy mohou hrát klíčovou roli v utváření právních systémů různých zemí. Souhlasím s vaším pohledem na globální výzvy jako je přelidnění a degenerace.
Tyto problémy vyžadují koordinovanou a dlouhodobou globální odpověď, ale v praxi je často obtížné dosáhnout shody a koordinace mezi státy. Je důležité hledat způsoby, jak zlepšit vzdělávací systémy, podporovat kritické myšlení a hledat společné řešení pro globální výzvy. To vyžaduje spolupráci mezi jednotlivci, komunitami, vládami a mezinárodními organizacemi.