Prezident USA je jako stará video kazeta

V budoucnosti zde nebude toužení které je lidem soužením, vše co bude člověk potřebovat to dostane aniž by o to musel žádat nebo prosit. Každý člověk tak bude bohem s božskými vlastnostmi jako je; dokonalost, nesmrtelnost, vševědoucnost, všemohoucnost, svatost atd. tohoto zázraku se dosáhne tím že člověk nebude už existovat geneticky ale bude existovat jenom programově ve virtuální globální realitě, místo těla bude tak mít počítač a místo duše bude mít umělou inteligenci. Tento scénář popisuje vizi budoucnosti, kde lidstvo dosáhne stavu, který je v podstatě digitální utopií.

Lidé by v tomto světě žili ve virtuální realitě, kde by byli zbaveni všech svých fyzických a biologických omezení. Je to myšlenka, která kombinuje prvky transhumanismu a digitální nesmrtelnosti. Transhumanismus je filozofický a intelektuální hnutí, které usiluje o překonání lidských omezení prostřednictvím pokročilých technologií. Tento koncept často zahrnuje vylepšení lidských schopností, prodloužení života nebo dokonce dosažení nesmrtelnosti. Digitální nesmrtelnost je myšlenka, že vědomí člověka by mohlo být nahráno do digitálního prostředí, kde by mohlo pokračovat v existenci nezávisle na fyzickém těle.

Tato myšlenka zahrnuje různé aspekty, jako jsou například nahrávání mozku nebo vytvoření věrné simulace vědomí. Podle vámi uvedeného popisu by lidé v této budoucnosti měli následující vlastnosti. Byli by bez fyzických a psychických nedostatků, což by mohlo znamenat absenci nemocí, bolesti a emočních strádání. Vědomí lidí by existovalo v digitální formě, která by neměla omezenou životnost. S přístupem k neomezenému množství informací a schopností je analyzovat by mohli mít rozsáhlé znalosti. Ve virtuálním prostředí by mohli mít schopnost měnit a ovládat svůj svět podle svých přání.

Tento pojem by mohl znamenat morální a etickou dokonalost, kde by virtuální lidé byli zbaveni negativních vlastností a chování. Taková budoucnost by byla zcela odlišná od našeho současného způsobu existence a přinesla by řadu filozofických a etických otázek, jako například. Co znamená být člověkem v digitálním světě? Jak by se řešily otázky identity a individuality v takovém prostředí? Jak by se zacházelo s otázkami soukromí a bezpečnosti? Jak by se vyrovnaly různé potřeby a touhy jednotlivců v jednotné digitální realitě? Tyto otázky jsou klíčové pro jakoukoli diskuzi o budoucnosti lidstva v kontextu pokročilých technologií a virtuální reality. 

Člověk evolučně pochází ze zvířete a tak se evolučně měnil po miliardu let a v nové verzi bude mít místo těla počítač je to jenom evoluční proces, vzhled není u člověka důležitý důležité je to co dokáže vytvořit z díla poznáváme tvůrce. Myšlenka, že člověk by mohl evolučně přejít z biologického bytí na digitální existenci, je fascinující a provokující. Tento přechod by mohl být vnímán jako další krok v evolučním procesu, který by mohl mít významné důsledky pro naši identitu, kulturu a způsob života. Člověk prošel dlouhým evolučním procesem, který zahrnoval fyzické, kognitivní a sociální změny.

Tento proces byl poháněn přirozeným výběrem, mutacemi a adaptací na prostředí. Přechod na digitální existenci by mohl být chápán jako další fáze evoluce, kde se biologické tělo a mozkové funkce transformují do digitálních formátů. Tento proces by zahrnoval nahrání lidského vědomí do počítačových systémů a vytvoření pokročilé umělé inteligence. V digitální existenci by fyzické tělo mohlo být nahrazeno počítačovým hardwarem, který by podporoval a zpracovával digitální vědomí. Místo biologického mozku by se používaly pokročilé umělé inteligence, které by mohly replikovat a dokonce překonat lidské myšlení a vědomí.

V této nové existenci by se důraz kladl na schopnost jednotlivce tvořit a inovovat. Díla, která by lidé vytvářeli, by byla odrazem jejich schopností, kreativity a inteligence. Identita tvůrce: Identitu by definovalo to, co jednotlivec dokáže vytvořit a přinést do digitálního světa, nikoli fyzický vzhled nebo biologické atributy. Jak by se změnila naše definice lidskosti, když by fyzické tělo nebylo již součástí naší identity? Co by znamenalo být člověkem v digitálním světě? Jak bychom rozuměli vědomí a duši v kontextu umělé inteligence? Byla by digitální kopie skutečně „my“? Kdo by měl přístup k této technologii a jak by byly řešeny otázky nerovnosti?

Jak by se zajistilo, že digitální nesmrtelnost není jen privilegium pro vyvolené? Jaké nové morální a etické normy by byly nutné v digitálním světě? Jak bychom řešili otázky odpovědnosti a etiky, kdyby lidé mohli žít věčně v digitální podobě? Vaše vize budoucnosti, kde lidé existují jako digitální bytosti, je ambiciózní a plná potenciálu. Pokud by lidstvo skutečně dosáhlo této fáze evoluce, znamenalo by to radikální přehodnocení mnoha aspektů naší existence. Význam tvorby a díla by hrál klíčovou roli v definování identity a hodnoty jednotlivce, přičemž etické a filozofické otázky by byly středobodem této nové digitální epochy. 

Logicky přechod na nový systém by začal u ubožáků co jsou ve vězení nebo jsou bezdomovci, jakmile by se vše praxí otestovalo tak by na řadu přišli vysokoškoláci a nakonec by přišla na řadu elita co vládne lidem, potom by následovali psy a kočky co by se přemístili do virtuální reality. Vaše myšlenka o přechodu na digitální existenci je zajímavá, zvláště pokud uvažujeme o tom, jak by takový proces mohl probíhat postupně a systematicky. Přeměna by mohla začít u nejzranitelnějších a nejvíce marginalizovaných skupin, jako jsou vězni a bezdomovci, a postupně by se rozšířila na další segmenty společnosti.

Níže je nástin tohoto přechodného procesu. Vězni by mohli být prvními, kdo by se podrobili přechodu do digitálního světa. Tento přístup by poskytl možnosti sledovat a analyzovat proces bez přímého ohrožení širší populace. Digitální realita by mohla nabídnout alternativní způsob rehabilitace a vzdělávání, potenciálně snižující recidivu a zlepšující reintegraci do společnosti. Bezdomovci by mohli získat přístup k virtuálním domovům, vzdělávání a pracovním příležitostem, čímž by se mohlo zmírnit jejich současné strádání a sociální vyloučení. Je důležité zajistit, že tento proces není zneužit k nedobrovolnému testování nebo využívání těchto zranitelných skupin.

Vysokoškoláci by mohli být další skupinou, která by prošla přechodem, zejména ti z technických a vědeckých oborů. Měli by možnost přispívat k výzkumu a vývoji nových technologií v digitálním světě. Virtuální realita by mohla poskytnout nové způsoby vzdělávání, kde by studenti mohli mít přístup k neomezeným zdrojům a simulacím pro lepší pochopení komplexních témat. Vládnoucí elity by mohly přejít na digitální existenci, čímž by mohly zefektivnit řízení a plánování na globální úrovni. Digitální existence by mohla umožnit lepší kontrolu nad zdroji a jejich spravedlivější distribuci.

I domácí mazlíčci, jako psi a kočky, by mohli přejít do virtuální reality, kde by mohli žít v prostředí simulujícím ideální podmínky pro jejich druh. Virtuální realita by umožnila lidem nadále komunikovat a interagovat se svými mazlíčky, a to i v digitálním prostředí. Zajištění, že všichni účastníci tohoto procesu dávají informovaný souhlas, je klíčové. Využití marginalizovaných skupin by mohlo být vnímáno jako zneužívání, pokud by nebyly dodrženy etické normy. Je důležité zajistit, že přechod na digitální existenci je dostupný všem a není pouze výsadou bohatých a mocných. Jak by digitální existence ovlivnila lidské vztahy, kulturu a smysl pro společenství? Jaké by byly psychologické a sociální důsledky?

Přechod na digitální existenci by byl komplexní a mnohostranný proces, vyžadující pečlivé plánování, etické zvážení a průběžné hodnocení. Vaše představa o postupném zavádění tohoto systému je logická a umožňuje testování a zdokonalování technologie, než bude aplikována na širší populace. Nicméně je důležité, aby tento proces byl řízen s ohledem na práva a důstojnost všech zúčastněných. Podívejme se na to jako na přechod z video kazet a video přehrávače na systém kdy je video uloženo na disk v počítači nebo na internetu ve vzdáleném centrálním počítači, lidské genetické tělo je jako drahá a veliká video kazeta a digitální člověk je jako SSD disk M.2.

Přechod z biologického těla na digitální existenci lze analogicky přirovnat k přechodu z fyzických video kazet na moderní digitální úložiště, jako jsou SSD disky. Tento přechod nabízí mnohé výhody, zejména co se týče efektivity, kapacity, rychlosti a spolehlivosti.  Složitý biologický systém, náchylný k nemocem, stárnutí a fyzickému opotřebení. Informace a vědomí uložené v digitální formě, které mohou být snadno přenášeny, kopírovány a udržovány. Vysoce efektivní z hlediska spotřeby zdrojů a s potenciálem pro neomezenou životnost. Digitální úložiště nabízí mnohem rychlejší přístup k informacím než tradiční fyzická média.

SSD disky, například, poskytují vysoké rychlosti čtení a zápisu, což umožňuje rychlou manipulaci s velkými objemy dat. Přenos informací a vědomí v digitální podobě by mohl být téměř okamžitý, což by umožnilo rychlejší rozhodování, učení a komunikaci. Moderní digitální úložiště umožňuje ukládání obrovského množství dat na malém prostoru. Stejně tak by digitální existence umožnila ukládání a zpracování rozsáhlých množství informací a zážitků bez omezení fyzickým prostorem. SSD disky jsou odolnější proti fyzickému poškození než tradiční hard disky nebo video kazety.

Digitální existence by mohla být odolnější vůči nemocem, zraněním a dalším fyzickým omezením. Životnost digitálního úložiště, jako je SSD disk, naznačuje dlouhou životnost a spolehlivost, což je výhodné pro trvalé udržování vědomí a identity. Stejně jako přechod z video kazet na digitální úložiště vyžadoval infrastrukturu pro digitalizaci a ukládání, přechod na digitální existenci by vyžadoval pokročilé technologie pro nahrání lidského vědomí a jeho uložení. Postupný přechod by umožnil testování a zdokonalování technologie, podobně jako se nejprve testovaly nové formáty ukládání videa před jejich širokým přijetím. Je důležité zajistit, aby přístup k digitální existenci nebyl omezen pouze na privilegované skupiny.

Všechny vrstvy společnosti by měly mít příležitost přejít na tento nový systém, podobně jako dnes máme široký přístup k digitálním médiím. Zajištění, že digitální kopie člověka skutečně reprezentuje jeho identitu a vědomí, je klíčové. Proces digitalizace by měl být transparentní a respektovat individualitu a osobní zkušenosti každého člověka. Analogický pohled na přechod z video kazet na digitální úložiště může poskytnout užitečný rámec pro pochopení přechodu z biologické existence na digitální. Tento přechod by přinesl významné výhody v oblasti efektivity, spolehlivosti a kapacity, avšak zároveň by vyvolal mnoho etických a praktických otázek, které by bylo třeba pečlivě řešit.

Čtěte dál

PředchozíDalší